Článek
Říjen ztlumil naděje, že domácnosti aspoň před koncem roku posílí konzum. Obrat maloobchodu se proti loňskému říjnu zhoršil o 1,4 procenta, služby zaznamenaly výpadek 4,7 procenta.
„Pokles tržeb zaznamenaly všechny sortimentní skupiny prodejen s výjimkou prodejen s kosmetickými a toaletními výrobky,“ shrnula situaci Jana Gotvaldová z Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Obrat maloobchodu v říjnu
Změna proti říjnu 2019 v procentech.
| Maloobchod bez automobilů | –5,6 | |
|---|---|---|
| z toho: | Potraviny | –10 |
| P. hmoty | –3,7 | |
| Počítače | –10,9 | |
| Domácnost | –7,6 | |
| Rekreace | –13,9 | |
| Oděvy | –25,9 | |
| Zdraví | 12,4 | |
| Drogerie | 18,9 | |
| Internet | 24,1 | |
| Automobily | –10,3 | |
| Služby | –1,9 | |
| z toho: | Ubytování | –25,9 |
| Pohostinství | –17,9 | |
Zdroj: Český statistický úřad
Meziroční propad byl ve srovnání s údaji za září o něco nižší, relativně lepší čísla však zajistila nižší srovnávací základna v minulém roce. Ve srovnání s obdobím před krizí se v říjnu obrat snížil o 5,6 procenta, v září to bylo o šest procent. Potvrdila se tak trvale nejhorší bilance Česka v rámci Evropské unie. Ostatní problematické země, konkrétně Rakousko, Itálie a Belgie, hlásí pokles okolo tří procent.
Srovnání s rokem 2019 ukazuje, že Češi výrazně změnili své spotřební zvyklosti. O čtvrtinu méně reálně utratí za obuv, oděvy a ubytování v hotelech a penzionech. Návrat na předkrizovou úroveň je takřka vyloučen také u restaurací, které snížily obrat skoro o pětinu. Udržel se naopak zvyk z pandemického období – víc nakupovat přes internet. Za zboží ze zásilkové služby lidé zaplatili i letos v říjnu o čtvrtinu víc než před krizí.
Už i méně jídla
Z pohledu obchodníků se stává rozhodující otázkou, jestli budou lidé nadále šetřit na základních potřebách. Loni například nakoupili v reálných cenách o 7,5 procenta potravin méně než před příchodem pandemie a inflace, letos to už bylo deset procent.
Statistický úřad vypočetl, že průměrný Čech za celý loňský rok spotřeboval 793 kilogramů potravin, tedy o 32 kilogramů méně než „v posledních předkrizových letech“. Pokles u mléka a mléčných výrobků dosáhl 16 kilogramů, masa spotřeboval průměrný Čech o tři kilogramy méně. Drahota odradila Čechy nakupovat zeleninu, které jednotlivec spotřeboval o devět kilogramů méně, tedy o desetinu. Proti tomu se o polovinu zvýšila spotřeba cenově dostupné rýže.
Podle statistiků není důvod, aby se nové zvyklosti rychle měnily. „Jako pozitivní na celé situaci můžeme hodnotit častější nakupování s rozmyslem, tedy omezení zbytečného plýtvání s potravinami,“ komentovala zjištění ČSÚ autorka výzkumu Renata Vodičková. Na úspory domácností ovšem mohou potravináři v příštím roce reagovat dalším zdražováním.
