Dotace pro dotace. Zemědělci dostávají peníze, aby zvládli papírování

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Několik zemědělců, které oslovila redakce SZ Byznys, popsalo své zkušenosti z čerpání prostředků z Programu rozvoje venkova (PRV). Ten farmářům hradí náklady na investice do strojů a techniky, výstavbu hal nebo modernizaci podniků.

Ministerstvo zemědělství podmínky pro nové programové období zjednodušilo, podle oslovených zemědělců to nestačí.

Jiří Petr farmaří a zároveň už několik let pomáhá zemědělcům se žádostmi o dotace. Potvrzuje, že se trochu zjednodušilo vyplnění formuláře, třeba údaje, jako je adresa, si systém zjistí sám, ale stále má prý přibližně deset stran a vyplnit žádost je komplikované.

K tomu podle něj zemědělec musí prostudovat stovky stran dokumentů. Třeba pokud žádá o příspěvek na modernizaci, měl by se zorientovat v dokumentu, který má 118 stran, kde si ověří, na co má nárok. Také musí sepsat podnikatelský plán podle přesně daného schématu.

„Spousta farmářů stále o dotace nechce žádat, protože je to pro ně moc složité. Někteří mě požádali o konzultaci. Zejména starší lidé, kteří nejsou zdatní v práci s počítačem, mají problém,“ popsal.

V minulém programovém období do 11. září Státní zemědělský intervenční fond proplatil přes 27 tisíc projektů PRV za téměř 33 miliard korun. Žádosti za více než čtyři miliardy čekají na proplacení, přibližně 25 tisíc projektů za 41 miliard korun agentura zamítla.

Jan Štefl, místopředseda Asociace soukromého zemědělství, který hospodaří na farmě v Domašíně u Jindřichova Hradce, je zdatný dost, ale o dotaci požádal za osm let jen jednou. Důvod?

„Je to složité a je tam spousta rizik. Bez poradenské firmy to nový žadatel prakticky nezvládne, protože si neumí vyhodnotit všechny povinnosti a rizika, která žádost nese,“ řekl.

Dotyčný se musí zorientovat v obsáhlých dotačních pravidlech, která podle něj mají dohromady až 700 stran. „Jedna část odkazuje na druhou, jsou k tomu různé změny, doplňující informace, které je nutné nastudovat,“ popsal. V zahraničí je to podle něj mnohem jednodušší.

Přebujelá byrokracie kolem dotací způsobila, že stát prostřednictvím platební agentury Státní zemědělský intervenční fond vyplácí dotace na pokrytí nákladů na zpracování žádostí o dotace.

Jinými slovy – pokud si s dotacemi sami neumíte poradit, zaplaťte si odborníky a ti vám pomohou. Samozřejmě ne zadarmo, proto stát dotuje náklady spojené s přípravou a realizací projektu. Dotace na dotace.

Systém je tak složitý, že si s žádostmi o podporu mnohokrát neporadí ani firmy, které by na to měly mít personální kapacity.

„Jsme malý podnik, ale na dotace z Programu rozvoje venkova si absolutně nesáhneme, přestože jsme se o to pokoušeli,“ řekla ředitelka jednoho zemědělského podniku, která nechtěla mluvit na jméno. Podnik není úplně malý, má zhruba tisíc hektarů, živočišnou výrobu a zaměstnává desítky lidí.

Ze složitého systému potom mohou těžit externí firmy, které nabízejí dotační poradenství a podle oslovených farmářů mají blízko k informacím o dotacích na Ministerstvu zemědělství.

Ministerstvo zemědělství a SZIF se brání, že se letos systém zjednodušil. „Formulář žádosti o dotaci byl oproti předchozímu programovému období zredukován přibližně na polovinu,“ uvedl SZIF. Zjednodušily se i podmínky pro výběr dodavatele, a to zejména u žadatelů, kteří nespadají pod zákon o zakázkách.

„Jsme přesvědčeni, že s využitím konzultačního servisu SZIF (infolinka, regionální kanceláře Oddělení příjmu žádostí a LPIS – veřejný registr půdy, pozn. red.) je běžný žadatel schopen sám zvládnout minimálně podání žádosti,“ dodala platební agentura.

„Žádosti se sice zjednodušily, ale pořád jsou moc složité,“ namítá Jan Štefl. Za komplikaci označil i samotný bodový systém, který prý znevýhodňuje menší farmy. Čím více bodů projekt získá, tím má větší šanci, že se proplatí. Nikdo dopředu neví, kolik bodů potřebuje. Skóre je možné si zlepšit také díky dobrovolným závazkům do budoucna, například zvýšením počtu zaměstnanců, nicméně je nezbytné dodržet tyto závazky dalších pět let.

„Body můžete získat třeba za inovační partnerství, ale nikdo neví, co to je, a nikde to není specifikované,“ dodal Jiří Petr. Preferenční body mohou získat i žadatelé, kteří vyrábějí elektřinu z obnovitelných zdrojů. „Nechápu proč, když si chce farmář pořídit třeba pluh nebo sečku, které nemají s elektřinou nic společného. Tato podmínka zvýhodňuje majitele bioplynových stanic a fotovoltaik,“ nesouhlasí.

Ministerstvo zemědělství uvedlo, že se systém výrazně zjednodušil, platební agentura maximálně využívá veřejné registry a databáze a žadatel zvládne podat si žádosti sám. O konkrétních podmínkách se zemědělci mají informovat například na každoročních seminářích.