Článek
Jen v letošním roce se očekává, že největší americké technologické společnosti Amazon, Microsoft, Alphabet a Meta investují do umělé inteligence neboli AI zhruba 350 miliard dolarů. Většina z těchto peněz půjde na výstavbu datových center, která pro umělou inteligenci zajišťují potřebný výpočetní výkon.
Ohromná suma je však jen zlomkem toho, co se proinvestuje v příštích pěti letech do budování datových center pro AI po celém světě. Výši investic odhaduje poradenská firma McKinsey na těžko představitelných 5,2 bilionu dolarů. Bilion je milion milionů a číselné vyjádření zmíněné výše investice je tedy: 5 200 000 000 000 dolarů.
V korunách jde o částku ve výši přes 110 bilionů. Jen pro srovnání: tato suma by stačila na financování výdajů českého státu na téměř padesát let.
Astronomické investice
Kromě datových center pro trénování a provoz modelů umělé inteligence se bude investovat rovněž do datových center, která slouží pro tradiční IT aplikace. Půjde podle studie o 1,5 bilionů dolarů. Celkem tak do datových center během pěti let přitečou podle odhadů McKinsey investice ve výši 6,7 bilionu dolarů (zhruba 142 bilionů korun).
„Nejvíce investují hyperscalers, tedy technologičtí giganti jako Microsoft, Amazon, Alphabet (mateřská společnost Googlu, pozn. red.), Meta a jejich čínské ekvivalenty: Alibaba apod., dále čínská vláda,“ uvádí Jan Romportl, výkonný ředitel Elin.ai a odborník na umělou inteligenci.
Do roku 2030 se podle zmíněné studie zvedne výkon datových center pro AI z letošních 44 na 156 gigawattů. Za pět let se tak výkon zvýší 3,5krát.
Výkonnost center se měří v jednotkách pro elektrický výkon. „Umělé neuronové sítě, které jsou v základech všech dnešních AI modelů, se počítají na speciálních čipech, většinou GPU (grafický procesor) nebo TPU (hardwarový akcelerátor od Googlu, pozn. red.),“ uvádí Romportl s tím, že čipy potřebují energii na provádění výpočtů. Zároveň přitom vzniká i zbytkové teplo.
„Dnešní běžně používané GPU má příkon zhruba jednoho kilowattu, tedy zhruba jako jedna průměrná domácnost,“ dodává s tím, že například výpočetní centrum Stargate plánuje mít energetickou kapacitu deset gigawattů, což znamená, že v něm poběží deset milionů GPU čipů.
Podle poradenské společnosti Bain & Company by dokonce požadovaný výpočetní výkon pro umělou inteligenci mohl dosáhnout 200 gigawattů do roku 2030, přičemž polovina se realizuje v USA. Náklady na výpočetní kapacitu dosáhnou podle firmy dvou bilionů dolarů do roku 2030, aby se pokryla očekávaná poptávka po AI. I s přihlédnutím k úsporám díky AI tak bude světu chybět částka 800 miliard dolarů.
„Nejvíce se bude investovat v zemích, kde bude nejdostupnější a nejlevnější energie, společně se stabilní vládou podporující domácí AI sektor,“ doplňuje partner Presto Tech Horizons Vojta Roček s tím, že půjde o USA, Čínu a některé země na Blízkém východě.
V sázce je hodně
Experti se přitom neshodují, zda se astronomické investice vyplatí. „Jedno je jisté: v sázce je hodně. Nadměrné investice do infrastruktury datových center mohou vést k nevyužitým aktivům, zatímco nedostatečné investice znamenají zaostávání,“ upozorňuje studie McKinsey.
Zatím se peníze jen pálí. „Kumulativní výše investic do AI od roku 2013 dosáhla 889 miliard dolarů, zatímco tržby z AI jsou za tuto dobu 193 miliard dolarů,“ vypočítá Boris Tomčiak, analytik společnosti Finlord.
Obavy panují i nad budoucí návratností těchto investic. „McKinsey předpokládá dramatický nárůst AI workloadů (úkoly řešené pomocí AI, pozn. red.) díky masové adopci a integraci do firemních systémů. Realita je prozatím jiná,“ říká generální ředitel a zakladatel společnosti ČMIS Václav Svátek a pokračuje: „Mimo generování marketingových textů a nasazování AI chatbotů na zákaznické podpoře k masivní integraci umělé inteligence do podnikových systémů zatím nedochází. Nebo alespoň ne v tempu, které vidíme v titulcích.“
Obavy o návratnost investic vyjádřil rovněž manažer hedgeového fondu Praetorian Capital Harris Kupperman. Podle něj by při letošních investicích do AI ve výši 400 miliard dolarů, což je také jeden z odhadů, bylo potřeba zaplatit ročně odpisy ve výši 40 miliard dolarů při desetileté životnosti center.
A to je ještě optimistický odhad. „Jedním z rizik je skutečnost, že tato technologie rychle zastarává,“ upozorňuje portfolio manažer Cyrrus Tomáš Pfeiler s tím, že se investice odepíšou během tří až pěti let.
I při desetiletém trvání center je finanční návratnost ošidná. „AI datacentra postavená v roce 2025 budou požadovat odpisy ve výši čtyřiceti miliard ročně, ale generují příjmy někde mezi patnácti a dvaceti miliardami dolarů,“ vypočítává Kupperman. Podle něj by se musely příjmy zdesetinásobit jen na pokrytí odpisů, a to při předpokládané hrubé marži ve výši 25 procent.
Například Netflix podle něj měl loni příjmy ve výši 39 miliard dolarů, přičemž má okolo 300 milionů předplatitelů. „Microsoft Office 365 vygenerovaly příjmy 95 miliard dolarů od firem i spotřebitelů v roce 2024. A dokonce i Microsoftu dochází zákazníci, kterým by produkt prodal,“ srovnává Kupperman. Otázkou tak je, kde se sežene potřebná masa spotřebitelů, kteří budou ochotní platit za služby AI. Právě koneční zákazníci totiž masivní investice musí zaplatit.
„Jestli a jak se investice vrátí, je dnes obtížné predikovat. Bude záležet na technologickém vývoji – a taky jestli se podaří postupovat vpřed stejně rychle jako doposud a AI výkon najde uplatnění i jinde než jen v oblastech, kde ho máme dostupný dnes,“ popisuje Roček. Pokud se investice budou vracet pomaleji, tak to bude mít podle něj „negativní vliv na cenu akcií tech gigantů a ekonomický růst v západním světě – ale nic jako deadline (termín, pozn. red.) pro návratnost investic není.“
Naopak Romportl je ohledně investic do datových center optimista. AI totiž podle něj roste exponenciálně, takže výpočetní kapacity nebudou ani stačit. „Proto se s velkou pravděpodobností všechny tyto investice vyplatí,“ říká Romportl. Rizika ztrát jsou podle něj malá.
Rizikem ale nejsou jen počty uživatelů a jak zpeněžit služby, které vytváří firmy v oblasti AI, ale rovněž to, kde se vezme energie potřebná pro čipy, které provádí složité výpočty. „Nedostatek elektřiny a zastaralé rozvodné soustavy jsou aktuálně jedny z hlavních příčin zpomalení ve výstavbě datových center,“ popisuje partner investiční společnosti Emun Filip Savi.
Data centra nyní táhnou nahoru spotřebu elektřiny na celém světě. V minulém roce podle odhadů Mezinárodní agentury pro energii spotřebovala tyto centra okolo 415 terawatthodin, což je přibližně 1,5 procenta z celkové spotřeby elektřiny. Během pěti let se však spotřeba zhruba zdvojnásobí na 945 terawatthodin, což budou téměř tři procenta celkové spotřeby elektřiny ve světě.
Obrovských investic a vysokých ocenění velkých technologických společností se však už začínají bát i investoři, když burzy zažívají dlouho nevídané poklesy akcií firem z oblasti polovodičů. Například AI titul Super Micro Computer spadl po zavření trhu v úterý o deset procent, protože jeho výsledky zklamaly.
Ozvěny minulosti
Proslulý investor Michael Burry, který se proslavil spekulací na propad cenných papírů krytých hypotékami během let 2007 a 2008 (do povědomí široké veřejnosti ho dostala kniha a zejména stejnojmenný film Big Short), už vidí na trzích bublinu. Oznámil proto již spekulace na pokles akcií Nvidie a Palantiru. Jde o takzvané shortování, z čehož vyplynul název zmíněného filmu.
Nvidia je hlavním představitelem boomu okolo AI, protože zejména její čipy umožňují trénink a provoz velkých jazykových modelů. „Nevěřím, že jsme v AI bublině,“ prohlásil ale nedávno samotný šéf Nvidie Jensen Huang.
Investoři se však začínají bát nejen obrovských částek vložených do data center, ale i takzvaných kruhových investic. Například Nvidia investovala do lídra celého sektoru AI – společnosti OpenAI – až sto miliard dolarů. Právě OpenAI ale trénuje své modely i na čipech od Nvidie.
Stejná situace se odehrála na počátku tisíciletí. „Když výdaje na investice začaly převyšovat ochotu investorů je financovat, začali prodejci jednat iracionálně, aby dosáhli cílů stanovených Wall Street. Společnosti Lucent a Nortel začaly svým zákazníkům půjčovat peníze na nákup síťového vybavení, získaly podíly v jejich společnostech, aby mohly nakupovat více vybavení, a dokonce nakoupily kapacitu v optických sítích svých zákazníků, aby mohly vykázat růst tržeb a dosáhnout cílů stanovených Wall Street,“ popisuje Kupperman.
Ani skvělá technologie tak nemusí znamenat, že investoři a akcionáři na ní zbohatnou. „Část investic skončí jako ztráta, když projekty založené čistě na AI hypu nenajdou udržitelný byznys model. Na kapitálových trzích pak uvidíme korekce a otázka není jestli, ale kdy a jak tvrdé budou,“ uvádí Svátek. Ostatně zmíněná OpenAI ještě nevydělala ani dolar a „pálí“ zatím jen peníze investorů stejně jako celá řada dalších AI firem.
Po nevydařených investicích ale může stejně jako po technologické bublině na začátku tisíciletí či investicích do železnic v 19. století zbýt užitečná infrastruktura. Po technologické bublině zbyla optická vlákna v zemi a po AI mohou zůstat datová centra, pokud se ukáže, že současný boom je přehnaný.
Ambice největších firem světa jsou ovšem obrovské. „Velcí technologičtí hráči usilují o dominantní pozici za každou cenu. Jsme svědky doslova závodů v AI zbrojení,“ komentuje situaci Pfeiler. Vystřízlivění podle Kuppermana nastane, až skončí chuť investorů financovat nevýdělečné aktivity. První vlaštovky už jsou ostatně na trhu vidět. Investiční skupina Bain Capital se už začala investicím do datových center vyhýbat.
