Energetická skupina ČEZ prohrála arbitráž s Bulharskem o stovky milionů eur

Po necelé dekádě od zahájení arbitráže tuzemské energetické skupiny ČEZ proti Bulharsku právní spor o stovky milionů eur, což v korunách představuje řádově miliardy až desítky miliard korun konečně skončil. Výsledek arbitráže oznámila skupina ČEZ v hlášení pro Českou národní banku.

Verdikt arbitrů o nárocích české skupiny vůči Bulharsku nebyl pro ČEZ příznivý. „Tribunál v nálezu konstatoval, že ačkoli tyto nároky a argumenty společnosti ČEZ byly závažné a nebyly zjevně bezdůvodné, jednání Bulharska nedosáhlo takové právní intenzity, aby porušovalo mezinárodněprávní závazky Bulharska vyplývající ze Smlouvy o energetické chartě, a tudíž nebylo společnosti ČEZ přiznáno právo na náhradu škody,“ uvádí ČEZ s tím, že rozsáhlý nález nyní podrobně analyzuje.

ČEZ zahájil arbitráž proti Bulharsku v červenci 2016 u Mezinárodního střediska pro řešení sporů z investic ve Washingtonu. O tři roky později pak byl ustanoven tribunál a až nyní arbitři rozhodli. „Arbitráže trvají dlouho a v tomto případě šlo o složitější případ. Jednak nejdříve probíhalo řízení, zda tribunál může tuto věc rozhodovat a pak samotné řízení. A pak šlo o tři záležitosti v jednom – Varna, distribuce a Bara,“ dodává mluvčí skupiny ČEZ Ladislav Kříž.

V Bulharsku totiž ČEZ investoval do kontrolních podílů ve třech distribučních společnostech. Následně pak koupil černouhelnou elektrárnu ve Varně. Skupina ČEZ vlastnila i společnost Bara Group, která představuje kogenerační jednotku na zplyňování biomasy.

Samotný nález má podle Kříže několik set stránek, s nimiž se skupina nyní teprve seznamuje. „Pak se rozhodneme, co dále. Ale u arbitráži je to jiné než u soudního řízení, zde žádný klasický opravný prostředek není,“ uvádí Kříž. Ten ale ani nyní neuvedl, kolik vlastně ČEZ jako náhradu požadoval.

Ve sporu si skupina ČEZ stěžovala na zásahy bulharských institucí, které poškodily podnikání skupiny v Bulharsku. Skupině se dlouhodobě nelíbily úřední zásahy v oblasti stanovení a regulace cen elektřiny.

Ostré spory měl ČEZ zejména s tamní Komisí pro energetickou a vodní regulaci. Komise například společnosti CEZ Razpredelenie Bulgaria doručila 981 správních rozhodnuti o porušeni povinnosti, proti nimž se distribuční společnost odvolala. Následně firma dostala 206 pokut ve výši okolo 260 tisíc za každé porušení.

Rozepře ale měla skupina ČEZ i s bulharským antimonopolním úřadem. Ten jí dokonce zakázal prodat bulharská aktiva společnosti Inercom. Tuzemská energetická skupina je tak musela nakonec prodat jinému zájemci - společnosti Eurohold. Ta za sedm bulharských společností zaplatila společnosti ČEZ 335 milionů eur.

Bulharské úřady tak zjevně skupinu ČEZ „drtily“, ale podle arbitrů ne natolik, aby bulharský stát musel něco zaplatit. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš v minulosti uvedl, že Bulharsko není státem, kde se standardně podniká.

Bulharská investiční anabáze ČEZ se tak uzavírá. V době vstupu ČEZ na bulharský trh v roce 2004 se přitom jednalo o největší zahraniční investici v historii České republiky. Její výše dosáhla 281,5 milionu eur (tehdy téměř devět miliard korun). Za tuto cenu získala energetická skupina dvoutřetinové podíly ve třech bulharských distribučních společnostech.

Šlo o distribuci v hlavním bulharském městě Sofii a jejím okolí a v Plevenu. V roce 2007 došlo k oddělení distribuce od dodávek elektřiny pro koncové zákazníky, čímž vznikla firma pro distribuci CEZ Razpredelenie Bulgaria a společnost pro dodávky konečným uživatelům - CEZ Elektro Bulgaria. K distribuci pak skupina ČEZ investovala do zmíněné elektrárny ve Varně, zdroje na biomasu či do solární elektrárny. Zmíněné firmy byly součástí balíčku, který od tuzemské energetické skupiny koupil bulharský Eurohold.