Hlavní obsah

Rok 2022 na trzích: Problém nebude inflace. Ale postup centrálních bank

Foto: Shutterstock.com

Klíčovou roli budou letos hrát centrální banky, odhaduje BNP Paribas.

Reklama

11. 1. 19:21

I když je inflace aktuálně velkým tématem, neměla by mít letos zásadní podíl na tom, co se bude na trzích dít. Klíčovou roli by tak měly hrát především centrální banky a jejich postoj k inflaci, říká stratég z BNP Paribas.

Článek

Daniel Morris, hlavní investiční stratég banky BNP Paribas Asset Management (BNP), která patří k největším správcům aktiv na světě, odhaduje, že v letošním roce budou mít hlavní slovo především centrální banky a jejich postoj k inflaci. Přestože je inflace aktuálně zásadním tématem, neměla by nakonec ve velké míře mít takový dopad na to, co se na trzích v letošním roce bude dít. Stratég banky o tom hovořil na investičním fóru, které minulý týden ve středu pořádal Investiční web.

Stratégové francouzské banky očekávají zvýšené rozkolísání trhů v důsledku toho, že i když je inflace všude na světě podobná, tak nejvýznamnější centrální banky světa se k boji s inflací staví odlišně. Přístup Evropské centrální banky je holubičí, americký Fed razí mírně jestřábí politiku, a v případě Bank of England se čekalo, že bude mít zvýšení sazeb za sebou.

„To jsou tedy tři odlišné přístupy k podobným makroekonomickým výzvám, což z definice znamená, že někdo dělá chybu. Přitom víme, že jsou to právě často chyby centrálních bank, co rozhoupe trhy,“ tvrdí Morris z BNP. Chyba se však podle něj nemusí nutně rovnat katastrofě.

„Když Janet Yellenová (někdejší šéfka americké centrální banky a nynější ministryně financí USA, pozn. red.) zvýšila v reakci na daňové odpustky prezidenta Trumpa sazby, šlo o chybu, protože cílem tohoto kroku bylo posílení dolaru a zbrzdění inflace, což se ale nestalo,“ říká hlavní stratég přední francouzské banky.

Toto je podle Morrise potřeba brát v potaz a vycházet z toho, že trh od Fedu letos čeká trojí zvýšení sazeb. Podle BNP dojde k celkem šesti zvýšením do konce roku 2023. „Jak velká hrozba to ve skutečnosti je, záleží na tom, co Fed tímto zvyšováním sleduje. Pesimisté to mohou brát tak, že Fedu ujel vlak, a sazby tak bude muset zvýšit výrazně, aby zpomalil růst natolik, aby zpomalila inflace,“ tvrdí stratég.

Umírněnější pohled na věc by pak podle Morrise vycházel z toho, že se situace na trhu práce rychle zlepšuje, přičemž pro Fed je trh práce klíčovým ukazatelem. „Vzhledem k tomu, jak robustně ekonomika roste a bude letos růst, by ale člověk mohl tvrdit, že výrazná podpora měnové politiky není potřeba,“ dodává.

Volatilita a geopolitická rizika

Co se týče volatility, stratég BNP nezmiňuje volatilitu pouze na akciových trzích. V mnohem větší míře byla donedávna volatilita patrná na indexu Move, který reflektuje státní cenné papíry, tedy očekávání ohledně změn výnosů dluhopisů. To zachycuje nervozitu spojenou s nejistotou ohledně toho, co udělá Fed, obecněji pak toho, co se na trhu, zejména pak na trhu práce, bude dít.

Velkou neznámou jsou podle Morrise geopolitická rizika – jde hlavně o Čínu, Rusko nebo Blízký východ. „V případě Číny nečekáme žádný nepříznivý šok. Stále však analyzujeme, co od tamní ekonomiky čekat. Na jednu stranu tu máme relativně pomalejší růst v důsledku politiky nulové tolerance vůči koronaviru, která byla z pohledu vlády úspěšná. Proto čekáme praktikování této politiky i letos, to se určitě podepíše na tempu růstu,“ říká hlavní stratég BNP.

Velké problémy loni nastaly také v dodavatelských řetězcích, přinejmenším v některých oblastech jako je automobilový průmysl, tedy významném sektoru ekonomik střední a východní Evropy. Podle Morrise o mnohém rozhodne vývoj těžko čitelné pandemie a také vývoj na trhu práce.

Problémům s dodávkami čelí primárně USA, následuje Evropa, zatímco Asie a konkrétně Číny se to týká mnohem méně, i díky zmíněné politice nulové tolerance vůči koronaviru, která umožnila mnoha továrnám v Číně vyrábět.

„Problém tkví v tom, že jsme na jednu stranu měli v důsledku lockdownů vysokou poptávku, která převýšila kapacitu nabídkové strany a zároveň se projevily protiepidemické restrikce. Proto se v losangeleském přístavu hromadí lodě čekající na to, až se z nich zboží přeloží na nákladní vozy, které je doručí lidem. Jak rychle se to vyřeší, jak rychle nezaměstnaní zaplní pozice, které je proto potřeba naplnit, se uvidí,“ tvrdí Morris.

Přemrštěné ohodnocení technologických firem

Daniel Morris na konferenci dále hovořil o přemrštěných ohodnoceních na akciových trzích, které by mohly být takzvanou černou labutí (nečekanou negativní událostí, tou byla například i pandemie, pozn. red.). To platí zejména pro technologický index Nasdaq. Podobně ohodnocení akcie byly k vidění v roce 1999, a výsledek již každý zná – došlo k velkému výprodeji technologických titulů.

„Pokud bychom brali v potaz jen vysoké valuace, očekávali bychom výraznou korekci v sektoru technologií a možná i celého akciového trhu. My nic takového nepředpovídáme, ale investorům se snažíme vysvětlit, co způsobilo tak vysoké násobky a co tedy může způsobit jejich snížení,“ říká Morris.

Hlavním faktorem je podle něj kvantitativní uvolňování (QE). „Už před pandemií jsme měli masivní QE, vysoké ohodnocení akcií a výrazně nižší výnosy. Tento vývoj se pak dočkal posílení v důsledku lockdownů a toho, jak Fed ve velkém nakupoval vládní dluhopisy. Klíčová otázka zní, jak chce Fed normalizovat svou rozvahu, co je vlastně normál, jak dlouho bude trvat se k němu propracovat a jakou cestou se tam chce banka dostat,“ dodává na závěr Morris.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované