Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Zapomeňte na největší firmu světa Nvidii, technologický Alphabet nebo Metu. Burzovní vítězové se totiž rekrutují z biotechnologické společnosti, výrobců pamětí nebo například společnosti z telekomunikačního sektoru. Jejich ceny se během uplynulého roku vyšplhaly na několikanásobky cen oproti začátku loňského ledna. Naopak burzovní poražení, kteří jsou zahrnuti do hlavních indexů na newyorském, tokijském a evropských kapitálových trzích, přinesli ztráty přes padesát procent.
Z firem obchodovaných v USA, Evropě a Japonsku si nejlépe vedla francouzská biotechnologická společnost Abivax, která loni přinesla zisk v astronomické výši 1681 procent. Hodnota firmy se tak během dvanácti měsíců zvýšila z původních 500 milionů eur na téměř devět miliard eur.
Biotechnologický vítěz
Za raketovým růstem ceny akcií Abivaxu stojí úspěšné klinické testy na lék proti ulcerózní kolitidě, což je chronické zánětlivé onemocnění postihující sliznici tlustého střeva. Po oznámení výsledků posílily v červenci akcie během jednoho dne o více než pět set procent. Hodnotu firmy táhly nahoru rovněž spekulace o převzetí společnosti. Například v prosinci se spekulovalo o zájmu amerického farmaceutického kolosu Eli Lilly.
Nejsilnější skupinou, které se dařilo, jsou však technologické společnosti, které vyrábí různé typy pamětí a disků, které se využívají v datových centrech pro trénování modelů umělé inteligence. Mezi pěti nejvýkonnějšími akciemi, které jsou obsaženy v klíčovém ukazateli newyorské burzy – indexu S&P 500 -, jsou rovnou čtyři z této oblasti: SanDisk, Western Digital, Micron Technology a Seagate Technology Holdings. Nejde přitom jen o americkou záležitost, když nejvíce potěšila z tokijské burzy společnost Kioxia Holdings.
„Jsou to firmy z oblasti, kde investoři hledají novou Nvidii. Zájem se proto přesouvá k výrobcům pamětí. Je vidět migrace investorů do tohoto sektoru v USA i Japonsku,“ uvádí portfolio manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.
Zmíněné společnosti těží i z obřích investic do datacenter. „Rok 2025 byl pro paměťový průmysl zlomový a výrazně se liší od tradičních cyklických výkyvů minulosti. Poprvé nejde o dočasný nedostatek, ale o strukturální deficit kapacity vyvolaný AI infrastrukturou, kde se paměť znovu stala kritickým komponentem,“ doplňuje portfolio manažer J&T investiční společnosti Štěpán Hájek s tím, že obří datová centra „přestala řešit cenu a začala řešit dostupnost“.
Žhavá oblast AI zažívá skvělé časy i na startu nového roku. Lídrem v tomto sektoru jsou akcie SanDisku, které loni vyletěly na zhruba 6,5násobek od svého únorového vstupu na burzu. Letos již posílily o více než 45 %. „Je to hodně rozjetý vlak a naskakovat se do něj už nemusí vyplatit,“ upozorňuje ovšem Pfeiler, který radí s případnou investicí počkat na výsledkovou sezónu. Ta začíná v polovině týdne.
Z amerických titulů se dařilo rovněž fintechové společnosti Robinhood Markets, která nabízí klientům obchodování na burzách bez poplatků. Společnost těžila z růstu trhů a rovněž kolísavosti cen akcií a dluhopisů zejména na začátku uplynulého roku.
Kromě nedostižného Abivaxu v Evropě letěly nahoru i akcie těžařské společnosti Fresnillo, které pomohl růst cen vzácných kovů. Ostatně i v USA je mezi první desítkou těžař zlata Newmont, jehož akcie přidaly přes sto padesát procent. Mezi evropskými vítězi jsou pak i společnosti z oblasti telekomunikací: Zegona Communications (investor do telekomunikací či technologií) a Airtel Africa, což je britská společnost poskytující telekomunikační a mobilní peněžní služby ve čtrnácti zemích Afriky. „Jde o příklad růstového příběhu z rozvíjejících se trhů, kde do ceny promlouvá i kurz a kapitálové toky způsobené nejistotou v USA,“ říká analytik společnosti XTB Tomáš Cverna.
V některých případech si však museli investoři na tučné zisky počkat až na poslední chvíli. Konkrétně správce největší databáze zdravotnických záznamů v Japonsku – společnost Medical Data Vision – zvýšila svou hodnotu až do prosince jen nepatrně. Ale pak přišla nabídka na převzetí od japonské pojišťovny Nippon Life, která vystřelila cenu akcií na téměř 1700 japonských jenů z lednové úrovně okolo 400 jenů.
Naopak v poli poražených jsou společnosti zabývající se marketingem, výrobci sportovního oblečení a obuvi nebo například retailový řetězec či výrobci potravin. „Na dně jsou sektory navázané na spotřebu,“ shrnuje Cverna.
Marketingové propadáky
Americká společnost The Trade Desk, která se soustředí na služby programové automatizace marketingu v reálném čase, tak spadla na třetinu své hodnoty ze začátku loňského ledna. Nedařilo se ani britské firmě WPP, která je zaměřená na reklamu či public relations. Její akcie se zhroutily o více než 59 procent.
Podle Pfeilera je propad těchto titulů kvůli dopadům umělé inteligence na online reklamu. „Marketingové a reklamní firmy mohou být bity nástupem AI,“ doplňuje Pfeiler.
Tvrdě byli zasaženi rovněž výrobci a prodejci sportovního oblečení a bot Deckers Outdoor (značky Hoka či Ugg), Lululemon Athletica a Puma. Všechny ztratily přes pětačtyřicet procent ze své hodnoty. „Mají komplikované dodavatelské řetězce, které nepříznivě ovlivňují americká cla. Na trh zároveň vstupují noví hráči jako ON Holding,“ popisuje Pfeiler. Zároveň se snížila chuť amerických konzumentů utrácet kvůli nejistotě ohledně cel a ekonomického vývoje. „Nepříznivě na ně dopadá, že většina amerických spotřebitelů na tom moc dobře není,“ sděluje Pfeiler.
Nejhůře ale odnáší americká cla Puma, kterou trápí i další problémy. „Současné slábne poptávka v extrémně konkurenčním prostředí, kde Puma nemá power pricing (síla společnosti stanovit si cenu, pozn. red.),“ dodává Hájek s tím, že se tak firma dostává do diskontní spirály.
I další poražení spoléhají na spotřebitele, ať je to britský obchodní řetězec B&M či japonský výrobce a prodejce potravin Yoshimura Food Holdings. Spotřebitelský apetit je tak celosvětově stále ochlazený.
