Článek
V lednu bylo zlato na svém maximu – přes 5400 dolarů za unci. Od té doby se však cena propadla zhruba o čtvrtinu na 4050 dolarů. Více kolísat začala už v dubnu, největší pokles se dostavil v květnu a v červnu. Podle analýzy investiční firmy Invesco bylo letošní druhé čtvrtletí pro žlutý kov nejhorší od roku 2013. I přes tento propad je však zlato teď stále o 21,3 procenta dražší než před rokem.
Podle analytiků za oslabením ceny zlata stojí hned několik faktorů. Jednak to může být přirozená korekce po loňském silném růstu, což ale nevylučuje, že dlouhodobě bude cena kovu opět růst. Také na trhu rostla důvěra v úspěch mírových jednání mezi USA a Íránem a také posílil dolar. Zároveň se však zvýšily obavy z toho, že inflace potrvá déle a tím pádem zůstanou déle v platnosti i vyšší úrokové sazby.
Zlato je přitom vnímané jako dlouhodobý uchovatel hodnoty a pojistka vůči geopolitickým a ekonomickým krizím. V krátkodobém výhledu na trhu přitahují více pozornosti akcie technologických firem spojených s umělou inteligencí, což mohlo být podle odborníků dalším faktorem v poklesu ceny drahého kovu. AI zkrátka odlákala investory od zlata. Ekonomové ale shodně očekávají, že znovu a dál poroste.
S otřesem ceny zlata se otřáslo také pořadí států co do objemu zlatých rezerv. Zatímco jedna velká mocnost a zároveň i největší těžař na světě nakupuje, tak druhý naopak prodává.
Ruská centrální banka (CBR) za první letošní pololetí prodala rekordních 43,5 tuny ze svých zlatých rezerv. Jen v červnu jejich objem klesl o 9,3 tuny. Podle organizace World Gold Council se jedná o největší ruský výprodej drahého kovu od roku 2002, přičemž agentura Reuters odhaduje, že do státního rozpočtu, který je ve stále větším deficitu, přinesl zhruba 5,6 miliardy dolarů. Většinu ale nakoupily ruské banky.
„Prvním a hlavním důvodem bylo pokrýt rozpočtový schodek, který na konci března vystoupal na 4,6 bilionu rublů (58,9 miliardy dolarů, pozn. red.),“ uvedla pro server Kitco News analytička Natalia Milchakova z Freedom Finance Global. Odborníci také poznamenávají, že takto většinou postupují rozvojové státy. Dále mohl prodej financovat i vysoké náklady spojené s válkou na Ukrajině a mezinárodními sankcemi.
Rusko přitom za posledních 24 let bývalo státem, který zlato spíš nakupuje, a to často i ve stovkách tun za rok.
Na začátku července tak ruské státní rezervy zlata klesly na 2282 tun a Rusko se z pátého místa v pořadí států s největšími zlatými rezervami propadlo na šestou příčku, a to za Čínu. Ta naopak v červnu za jediný měsíc přikoupila 15 tun zlata, nejvíc od října 2023, přičemž takto investuje už 20. měsíc v řadě a momentálně je stav jejích zásob přibližně 2 346 tun zlata, odhaduje Evropská centrální banka.
Státy, které mají největší rezervy zlata na světě
- USA – 8133 tun – 1,07 bil. dolarů / 22,7 bilionu korun
- Německo – 3350 tun – 441,09 mld. dolarů / 9,3 bilionu korun
- Itálie – 2451 tun – 322,72 mld. dolarů / 6,8 bilionu korun
- Francie – 2437 tun – 320,87 mld. dolarů / 6,8 bilionu korun
- Čína – 2346 tun – 308,89 mld. dolarů / 6,5 bilionu korun
- Rusko – 2282 tun – 300,47 mld. dolarů / 6,3 bilionu korun
- Švýcarsko – 1040 tun – 136,9 mld. dolarů / 2,9 bilionu korun
Ke 27. červenci 2026 při ceně 4050 dolarů za trojskou unci (31,1035 gramu)
Zdroj: Trading Economic, SZ Byznys (přepočet na cenu 4050 dolarů za troyskou unci)
Rusko se snaží svůj rozpočtový schodek sanovat také pomocí prodeje dalších státních rezerv. Ministerstvo financí oznámilo, že 9. září v Moskvě uspořádá otevřenou domácí aukci přírodních diamantů o hmotnosti přes 10,8 karátu, což je asi 2,6 gramu. Půjde o dražbu po kusech, drahokamy poskytne Státní fond pro drahé kovy a kameny.
Čína a Rusko platí za největší těžaře zlata na světě. Podle serveru Mining.com se Čína v roce 2024 dostala na 380 tun a Rusko na 330 tun za rok. Třetí pak byla Austrálie s roční produkcí 280 tun, následují Kanada a Spojené státy.
