Zlatá horečka vyprchává. Které fondy vydělaly Čechům nejvíc?

Nejvýnosnější podílové fondy nabízené v tuzemsku investorům vydělají i přes dvacet procent ročně. Vítězi poslední dekády jsou technologické fondy, letos berou první místo tchajwanské akcie, ukazuje žebříček podcastu Ve vatě.

Každý investor by chtěl znát vítězný recept: najít podílový fond, který vydělal nejvíc, a jednoduše do něj poslat peníze. Jenže právě takhle investování nefunguje. Loňský vítěz nemusí být šampionem zítřka a za mimořádným výnosem často stojí příběh, který už trh dávno ocenil.

Přesto mají žebříčky nejvýkonnějších fondů svůj význam. Neříkají sice, co koupit zítra, ale ukazují, jaké trendy, firmy a odvětví v uplynulých letech táhly světové trhy. A při srovnání výsledků za deset let, pět let i poslední měsíce je vidět jedna věc: vítězové se v čase výrazně proměňují.

„Čím delší období sledujeme, tím větší vypovídací hodnotu žebříček má. Když je nějaký fond schopen performovat velmi dobře na horizontu deseti a více let, tak už je to známka toho, že strategie toho fondu funguje, že to není jenom o štěstí,“ říká portfolio manažerka společnosti Emun Anna Píchová.

Podcast Ve vatě proto sestavil přehled nejvýkonnějších podílových fondů dostupných českým investorům: od krátkodobých vítězů až po dlouhodobé šampiony. Žebříčky nezohledňují měnu fondu, takže vedle korunových investic se v nich objevují i fondy v dolarech, eurech nebo japonských jenech. Podmínkou byla skutečná historie výkonnosti, nikoliv pouze zpětně dopočítané nebo simulované výsledky.

Absolutním vítězem desetiletého srovnání se stal podílový fond od největšího světového správce aktiv - společnosti Blackrock. BGF World Technology Fund investorům přinesl od července 2016 do letošního léta zhodnocení 775 procent.

„Je to docela koncentrovaný fond, protože top deset největších pozic má váhu 54 procent. Největší pozicí je firma SK Hynix, což je výrobce paměťových čipů, jedna z nejvíce rostoucích firem letošního i loňského roku. Dále je tam Nvidia, Broadcom, Apple, Samsung,“ vypočítává portfolio manažerka Píchová.

Zmíněný fond dosáhl průměrného zhodnocení 24 procent ročně. Ani inflace takový výsledek výrazně neznehodnotila. České spotřebitelské ceny za posledních deset let vzrostly přibližně o polovinu, zatímco hodnota investice ve fondu se zvýšila téměř na devítinásobek. Reálné zhodnocení tak zůstává mimořádně vysoké.

Vítězný fond překonal i technologický index NASDAQ100, který rostl o průměrných 18 procent za rok. Vedle BlackRocku uspěly taky fondy od BNP Paribas nebo Franklin Templeton investující do největších světových technologických firem.

Není to překvapení. Posledních deset let patřilo americkým technologickým gigantům, kteří těžili z digitalizace, rozvoje cloudových služeb, umělé inteligence i masivního růstu polovodičového průmyslu.

„Technologie byly nejlepší investicí uplynulé dekády, bezesporu. Myslím si za sebe, že ještě i budou. Ale jak přišla AI, tak se hodně ta pozornost přesunula přímo k polovodičovým čipovým firmám,“ komentuje Píchová.

Pozornost se v poslední době obrací také k Japonsku, jehož akcie ještě před několika lety řada investorů přehlížela. „Investoři jakoby znovu objevili japonský trh, po 90. letech a po roce 2000 byl spíš opomíjený. Deflace, stárnoucí populace, s Japonskem to šlo od desíti k pěti,“ říká Píchová.

Obrat podle ní nepřišel ze dne na den. Pomohla mu kombinace měnového uvolňování v době premiéra Šinzóa Abeho, takzvané abenomiky, i rozsáhlé reformy firemního řízení. Japonským akciím navíc pomohlo, že byly dlouho levné.

Řada firem se obchodovala dokonce pod účetní hodnotou svého majetku, společnosti začaly ve velkém provádět zpětné odkupy akcií a důležitým signálem pro trh byly i nákupy legendárního investora Warrena Buffetta. „To bylo pro mnoho investorů potvrzením, že stojí za to se na Japonsko znovu podívat,“ říká Píchová.

V posledních letech pak trhu nahrává i fiskální podpora ekonomiky a silná pozice japonských firem v elektronice, polovodičích nebo ve výrobě součástek pro datová centra a energetickou infrastrukturu.

Za pozornost stojí i dva korunové fondy, které se sice do top 10 nepropracovaly, ale do nejlepší dvacítky už ano. Conseq Invest Akcie Nové Evropy drží průměrnou roční výkonnost za posledních deset let na 14,6 procenta, zaměřuje se na investice ve středoevropském regionu.

Také J&T Opportunity za posledních deset let dosáhl průměrného ročního zhodnocení 14,5 procenta. Jde o aktivně řízený fond pod vedením portfolio manažera Michala Semotana, který sází na světové technologické společnosti, ale například i na akcie ČEZ nebo dalších evropských firem. V dlouhodobém horizontu překonal výkonnost amerického akciového indexu S&P 500.

Pětiletý žebříček už ale vypadá úplně jinak než ten desetiletý. Posledních pět let ovlivnily doznívající pandemie, válka na Ukrajině, vysoká inflace nebo energetická krize. Mezi nejvýkonnější fondy se proto dostaly investice, které těžily právě z těchto mimořádných okolností.

Právě tady je rozdíl mezi nominálním a reálným výnosem největší. Česká inflace za posledních pět let kumulativně přesáhla 40 procent. Investorům tedy ukrojila značnou část zisků. Aby fond zachoval kupní sílu peněz, musel vydělat desítky procent.

První příčku obsadil fond HSBC GIF Turkey Equity, který investorům přinesl průměrné roční zhodnocení téměř 25 procent. „Na tureckém trhu hrála velkou roli specifická makroekonomická situace – vysoká inflace a propad měny přiměly místní investory utíkat do akcií jako ochrany před znehodnocením úspor,“ vysvětluje Píchová s tím, že úspěch fondu nemusí pokračovat.

Výraznou stopu v žebříčku zanechalo i zlato. Druhé místo obsadil fond Schroder ISF Global Gold, který investuje především do akcií těžařů zlata a za pět let vydělal zhruba 200 procent. „Uplynulá pětiletka byla určitě érou zlata. Největším impulzem byl ruský útok na Ukrajinu, který přivedl ke zlatu nejen soukromé investory, ale i centrální banky. Ty začaly ve velkém obnovovat své zlaté rezervy jako pojistku pro případ geopolitických konfliktů,“ říká Píchová.

Vedle samotného drahého kovu z tohoto trendu výrazně profitovaly i akcie těžařských společností. Právě zlato bylo v inflačních letech jedním z hlavních vítězů. V době, kdy ceny rychle rostly a centrální banky bojovaly s inflací, sloužilo mnoha investorům jako pojistka proti ztrátě kupní síly.

Podle analytičky ale zlatá horečka v letošním roce částečně vyprchává a další vývoj bude záviset mimo jiné na úrokových sazbách. „Pokud se zatraktivní jiné bezpečné investice, například dluhopisy, zlatu to příliš svědčit nebude,“ upozorňuje.

Rumunským akciím pomohl silný energetický sektor i posun země mezi atraktivnější rozvíjející se trhy, zatímco Tchaj-wan těží z dominantního postavení ve výrobě nejpokročilejších polovodičů. Americké technologické fondy v top 10 na pětiletém horizontu naopak chybí.

Nejvýkonnějším fondem letoška se prozatím stal Schroder ISF Taiwanese Equity, který od začátku roku připsal téměř 89 procent. Za ním následují fondy investující do Asie bez Číny, rozvíjejících se trhů, případně do firem spojených s umělou inteligencí.

Naopak fondy, které ovládly desetileté žebříčky, už letos zdaleka nehrají hlavní roli. „Nejčastější chybou je, že lidé kupují fond až ve chvíli, kdy už za sebou má mimořádně silný růst. Jenže právě tehdy bývá velká část potenciálu už vyčerpaná,“ upozorňuje Píchová.

Nejvyšší výnos obvykle přichází ruku v ruce s vysokou volatilitou a vyšším rizikem. Regionální nebo sektorové fondy dokážou v dobrých časech vydělávat násobně více než široce diverzifikované akciové fondy. Ve špatných dobách ale umí stejně výrazně ztrácet. Proto by podle Píchové podobné fondy měly tvořit spíše doplněk portfolia než jeho základ.

Poplatky v podílových fondech se pohybují kolem dvou procent ročně. „Pokud fond překonává ten svůj benchmark a doručuje lepší výkonnost, než by měl investor, kdyby si našel podobný nástroj s nižším poplatkem, tak je poplatek ospravedlnitelný. Jinak ne,“ uzavírá Píchová v podcastu Ve vatě.

Celý rozhovor můžete zhlédnout nahoře ve videu.