Článek
Celosvětová denní nabídka ropy letos klesne o 5,7 milionu barelů na 100,7 milionu barelů. Ve své pravidelné měsíční zprávě o situaci na trhu s ropou to dnes předpověděla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Ještě v červencové zprávě předpokládala pokles „jen“ o 4,3 milionu barelů denně.
Přerušená jednání a obnovené útoky mezi Spojenými státy a Íránem tak pravděpodobně ještě více oddálí návrat k normálu na světovém trhu s ropou, přičemž plné obnovení dodávek z blízkovýchodních producentů agentura nyní očekává až v roce 2027.
Cena severomořské ropy se v době zveřejnění zprávy pohybovala kolem 105 dolarů za barel, tedy o 21 dolarů výše než na začátku srpna a o 45 procent výše než před válkou. Ještě výrazněji zdražila nafta. V USA v první polovině září poprvé překročila 200 dolarů za barel, což je o 94 procent více než před konfliktem, přičemž Evropa a Asie nejsou příliš pozadu.
Ztráty na vývozu surové ropy se podle IEA snížily na necelých 45 procent díky zvýšení dodávek, které obcházejí Hormuzský průliv, a díky americkým vojenským doprovodům chránícím tankery proplouvající klíčovou úžinou.
Podle expertů to bude logicky znamenat zdražení suroviny a tedy i pohonných hmot.
„Růst cen jak futures na ropu, tak fyzických cen bledne ve srovnání s cenami rafinovaných produktů, kde je nyní nedostatek na trhu nejvýraznější. Ceny nafty, která představuje téměř 30 % celosvětové poptávky, překročily na začátku září ve Spojených státech hranici 200 USD za barel, což je o 94 % více než před válkou, přičemž Evropa a Asie zaostávají jen nepatrně,“ píše se ve zprávě Mezinárodní agentury pro energii.
IEA
Mezinárodní agentura pro energii sdružuje 32 členských zemí. Konflikt na Blízkém východě se vyhrotil, když Spojené státy a Izrael na konci února společně ze vzduchu zaútočily na Írán. Teherán od té doby s krátkými přestávkami víceméně blokuje lodní dopravu přes Hormuzský průliv, jímž před zahájením konfliktu proudila přibližně pětina světových dodávek ropy.
„Velmi pravděpodobně uvidíme další růst cen, především u nafty, ale také u benzinu. Nafta tak zůstane dražší. Přestože jsme to ještě před dvěma týdny vůbec nepředpokládali, je nyní možné, že se průměrná cena nafty alespoň krátkodobě dostane k hranici 50 korun za litr,“ domnívá se hlavní ekonom makléřské společnosti XTB Pavel Peterka.
Málo rafinerií, málo nafty
Cena nafty v posledních týdnech rostla především kvůli nedostatku rafinerských kapacit. V důsledku americko-izraelského útoku na Írán došlo k poškození řady rafinerií v oblasti Hormuzského průlivu a Perského zálivu.
Ukrajina, která se už pátý rok brání ruské agresi, také v posledních měsících vyřadila z provozu řadu ruských rafinerií, a Moskva se tak z exportéra benzinu a nafty stala jejich dovozcem. V zemích Evropské unie navíc podle dostupných informací došlo v poslední dekádě k uzavření nebo konverzi kolem desítky ropných rafinerií.
V Evropě tvoří nafta zhruba 65 procent spotřeby pohonných hmot, přičemž ve východní Evropě včetně Česka je tento podíl ještě vyšší a dosahuje až 75 procent. Na podzim a v zimě pak spotřeba každoročně roste.






