Článek
Rychlý nástup umělé inteligence (AI) nepřináší jen technologický boom, ale i velmi konkrétní dopady na fyzickou infrastrukturu. Datová centra, která AI pohánějí, spotřebovávají stále více elektřiny. A protože právě elektřina a možnost připojení k síti se stávají vzácným a strategickým zdrojem, začíná se měnit i byznys některých bitcoinových těžařů.
Po takzvaném halvingu v dubnu 2024, tedy události, při níž se automaticky snížila odměna za těžbu nových bitcoinů na polovinu, začala část firem těžících bitcoiny hledat stabilnější zdroje příjmů. Některé proto zvažují, že své areály a energetickou infrastrukturu využijí pro provoz datových center určených pro umělou inteligenci a další náročné výpočty.
Příběh bitcoinové těžby
Bitcoinová těžba funguje na jednoduchém principu. Specializované počítače nepřetržitě řeší složité matematické úlohy, které zabezpečují chod celé sítě. Za tuto práci získávají odměnu v podobě nově vytvořených bitcoinů a transakčních poplatků. Pro těžaře jsou přitom klíčové dvě věci – přístup k levné elektřině a speciální hardware zvaný ASIC, tedy čipy navržené téměř výhradně pro tento jediný účel.
Příjmy z těžby ale nejsou stabilní. Závisí na ceně bitcoinu, konkurenci mezi těžaři i na základní výši odměny, kterou síť vyplácí. Ta se v dubnu 2024 automaticky snížila na polovinu, což je mechanismus zabudovaný přímo do fungování bitcoinu. Pro mnoho firem to znamenalo pokles příjmů a vedlo je to k hledání stabilnějších zdrojů tržeb vedle samotné těžby.
Tomáš Greif, produktový ředitel pražské technologické společnosti Braiins, která je orientovaná na infrastrukturu pro těžbu bitcoinu a patří mezi etablované hráče v tomto odvětví, upozorňuje, že rozmach umělé inteligence začíná výrazně měnit ekonomiku těžby.
Podle něj se tento trend naplno projevil ve druhé polovině roku 2025, a to navzdory tomu, že výkon těžební infrastruktury dál rostl. „Nízká profitabilita a nástup AI dnes těžbu vytlačují z tradičních trhů,“ uvádí ve svém komentáři.
Těžba vs. AI
Greif zároveň vysvětluje, proč je pro část firem atraktivnější zaměřit se na umělou inteligenci. AI infrastruktura podle něj nabízí stabilnější a výrazně vyšší výnosy než těžba bitcoinu. „AI výpočty jsou často provozovány na základě dlouhodobých kontraktů s fixními dolarovými příjmy, které mohou být i více než desetkrát výnosnější,“ uvádí.
Podle Greifa už některé firmy těžbu postupně omezují a přesouvají své kapacity směrem k umělé inteligenci. „Těžbu dále nerozšiřují, případně ji aktivně utlumují, a dostupnou infrastrukturu i energii přesouvají směrem k AI,“ uvádí. „V důsledku toho lze v roce 2026 očekávat výrazné zpomalení růstu výpočetní kapacity bitcoinové sítě,“ dodává.
AI musí běžet pořád
Magazín Wired už loni v prosinci popisoval, že část velkých bitcoinových těžařů v USA se snaží své areály nově využít i pro provoz datacenter určených pro umělou inteligenci. Nejde ale o jednoduchou změnu, protože AI datacentra mají jiné technické požadavky než těžba kryptoměn.
„Bitcoinové těžební datacentrum je ten nejjednodušší typ, jaký existuje. Je velmi obtížné přestavět ho tak, aby mohlo poskytovat výpočetní výkon velkým firmám, například pro umělou inteligenci,“ řekl magazínu Wired Fred Thiel, šéf těžební společnosti Mara. Hlavní rozdíl je ve spolehlivosti provozu. Datacentra pro umělou inteligenci musí fungovat nepřetržitě, bez výpadků.
„Musíte mít elektřinu 99,99999 procent času,“ dodává Thiel. To je zásadní rozdíl oproti části bitcoinových těžařů, kteří naopak často fungují flexibilně. Když je elektřiny nedostatek nebo je drahá, mohou své stroje dočasně vypnout. Právě tato flexibilita jim dříve pomáhala získat výhodné cenové podmínky od energetických firem.
Podle Greifa se kvůli odlišným požadavkům AI mění i geografické rozložení těžby bitcoinu.
„Přesouvá se do lokalit s velmi levnou nebo jinak nevyužitelnou energií, jako jsou oblasti se solární či větrnou výrobou, provozy využívající plyn spalovaný při těžbě ropy nebo přímo do okolí elektráren, kde lze efektivně spotřebovat přebytky energie,“ uvádí. Tento trend podle něj vede i k větší koncentraci těžby do velkých farem.
Odhady a nejistoty
Umělá inteligence se rychle stává jedním z hlavních důvodů, proč datacentra spotřebovávají stále více elektřiny. Mezinárodní energetická agentura (IEA) ve svém materiálu z loňského dubna k energii a AI upozorňuje, že globální spotřeba elektřiny pro datová centra se má v základním scénáři do roku 2030 zhruba zdvojnásobit a dosáhnout přibližně 945 terawatthodin ročně. To odpovídá asi šestnáctinásobku roční spotřeby elektřiny v České republice.
Přesně určit, kolik energie připadá jen na AI, ale není jednoduché. Technologické firmy totiž většinou nezveřejňují, kolik elektřiny spotřebují jednotlivé služby, takže odborníci musí vycházet pouze z odhadů.
Na nejistoty upozorňují i seriózní odborné zdroje. Technologický server The Verge citoval výzkumníka Alexe de Vries-Gaa z Vrije Universiteit Amsterdam, podle kterého je obtížné přesně určit spotřebu AI kvůli nedostatku veřejných dat. „Nemělo by být tak absurdně těžké dát dohromady odhad spotřeby energie, ale bohužel je,“ uvedl.
The Verge zároveň upozorňuje, že podle některých odhadů by se spotřeba elektřiny spojená s AI mohla při současném tempu v příštích letech přiblížit úrovni bitcoinové těžby. Tyto výpočty ale nevycházejí z přímého měření, nýbrž z kombinace veřejně dostupných údajů, například o počtu a provozu výkonných čipů.
Podobný závěr naznačuje i analytický web Carbon Brief. Podle jeho přehledu se umělá inteligence v posledních letech podílela zhruba na pěti až 15 procentech spotřeby datacenter. Do roku 2030 by tento podíl mohl vzrůst až na 35 až 50 procent. Carbon Brief zároveň zdůrazňuje, že jde o scénáře založené na dostupných datech a předpokladech, nikoli o přesné měření.
Vedle energetiky se mění i samotná struktura odvětví. Podle Greifa z Braiins se do těžby čím dál více zapojují také výrobci těžebních zařízení a firmy s nimi kapitálově či smluvně propojené. V prostředí nízkých marží mají tyto společnosti výhodu díky přímému přístupu k hardwaru.
„Ekonomika provozů, které si hardware samy vyrábějí nebo k němu mají přímý přístup, je výrazně lepší než u subjektů, které ho musí nakupovat za běžné ceny,“ uzavírá.
