Článek
Výsledková sezóna tuzemských bank je v plném proudu. Například rakouská Raiffeisenbank v prvním pololetí zvýšila čistý zisk meziročně o 78,4 procenta na 3,01 miliardy korun. K výnosům 8,83 miliardy korun jí pomohla i fúze s Equa bank, ale především čisté úrokové výnosy banky, které vzrostly o 113,1 procenta na 6,93 miliardy korun.
Za tímto nárůstem nejsou nové úvěry, ale zvyšování sazeb České národní banky, která se snaží bojovat s vysokou inflací. Základní sazba, od níž se odvíjí výše komerčních úvěrů, je nyní 7 procent.
Podobné je to i u ostatních tuzemských bank. České spořitelně stoupl v prvním pololetí čistý zisk meziročně o 67 procent na 11 miliard korun. Čistý zisk Moneta Money Bank stoupl meziročně o 101 procent na 2,9 miliardy korun. Česká a slovenská UniCredit Bank vykázala za první pololetí letošního roku čistý zisk 4,2 miliardy korun, což je meziroční nárůst o 45 procent.
Ve středu pak zveřejnila výsledky i Komerční banka, která zvýšila v prvním pololetí čistý zisk meziročně o 60,3 procenta na 8,426 miliardy korun. K lepší ziskovosti také výrazně přispěl nárůst čistých úrokových výnosů kvůli zpřísnění měnové politiky ČNB. Akcie Komerční banky posilují o 1,5 procenta na 613 korun.
Za celý rok pak očekává Komerční banka ve srovnání s rokem 2021 růst výnosů o více než pětinu. „Růst výnosů bude tažen hlavně růstem čistého úrokového výnosu, reflektující nárůst tržních úrokových sazeb a objemu obchodů a také většímu příspěvku za zajišťování finančních rizik do úrokového příjmu,“ uvedla banka.
Strašák zdanění
Banky mají kvůli dobrým ziskům i zadrženým dividendám z pandemických let nadbytek kapitálu. Například u Moneta Money Bank nadbytečný kapitál činí 5,2 miliardy korun, což je asi 10 korun na akcii.
Přebytek kapitálu nad požadavkem na kapitálový poměr dosahoval u celého bankovního sektoru ke konci roku 2021 hodnoty 241 miliard korun. V prvním pololetí pak kvůli vyšším ziskům ještě narostl.
Budoucí zisky bank nicméně ohrožuje pravděpodobný příchod hospodářské recese, kdy se může výrazně zvýšit počet nesplácených úvěrů. Kromě toho plánuje vláda Petra Fialy mimořádnou daň.
Daň z neočekávaných zisků připouští ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a zabývá se jí i pracovní skupina poradního týmu vlády NERV. Sazba nové daně by se mohla pohybovat mezi 20 a 30 procenty. „Při těchto sazbách se u bankovního sektoru a energetiky dohromady bavíme o 66 až 90 miliardách korun v prvních dvou letech,“ uvedl pro Hospodářské noviny člen NERVu Libor Dušek.
