Článek
Kurýrní služby se většinou dělí do tří kategorií podle typu rozváženého zboží. Nejčastěji jde o balíkové služby, pak jsou tu rozvážky hotových jídel a nakonec rozvoz nákupů. Pracovní inzeráty především platformových služeb vyzdvihují možnost pracovat podle vlastních potřeb bez pevné pracovní doby a lákají i na denní výdělky v řádech tisíců korun. Realita je však složitější.
Podle dat portálu Jenpráce.cz jsou v současnosti nejvíce poptáváni kurýři zásilkových a balíkových služeb, kteří tvoří zhruba 47 procent z pracovních nabídek kurýrů. Medián nástupní mzdy se u nich pohybuje mezi 26 až 35 tisíci Kč měsíčně.
„Na druhém místě je rozvoz jídla a platformové služby s podílem 36 procent. Nejméně nabídek připadá na kurýry online supermarketů a rozvoz nákupů, a to téměř 17 procent,“ uvádí Španěl.
Upozorňuje, že toto rozložení souvisí s poskytováním jednotlivých služeb napříč regiony. Největším náborovým segmentem zůstává balíková logistika, protože na rozdíl od ostatních zmíněných služeb má širší pokrytí napříč regiony. „Rozvoz jídla a nákupů je proti tomu podstatně více koncentrován ve velkých městských aglomeracích,“ pokračuje Španěl.
Kurýr podnikatel
Služby typu Wolt, Bolt Food nebo Rohlík a Košík v inzerátech vyzdvihují flexibilitu a možnosti vydělat si několik tisíc korun denně. Často k práci kurýra stačí chytrý telefon a vlastní dopravní prostředek – dodávka, ale také osobní auto, skútr či kolo. Jenže taková práce často znamená spolupráci na IČO buď přímo s platformou, nebo dokonce skrze partnery. „Z kurýra se tak v části trhu stal spíše malý podnikatel, který si vybírá pracovní bloky, nese část provozních nákladů a jeho příjem je výrazněji svázán s výkonem a aktuální poptávkou,“ vysvětluje Španěl.
„Pokud má například student čas mezi přednáškami nebo si chce někdo přivydělat po práci či o víkendu, jednoduše se připojí do aplikace, kde se mu zobrazují nabídky doručení,“ uvádí například mluvčí platformy Wolt Tomáš Kubík. Stejně tak si každý může vybrat, zda bude rozvážet objednávky autem, na kole nebo pěšky.
„Zájemci o spolupráci musí mít alespoň 18 let. S Foodorou mohou spolupracovat přímo jako OSVČ, nebo prostřednictvím externích logistických partnerů,“ uvádí pak za Foodoru Richard Dirbák, který ve společnosti působí jako vedoucí logistiky.
Je zajímavé, že v případě balíkových služeb se lze častěji setkat s klasickým hlavním pracovním poměrem. „U zásilkových společností bývá práce pravidelnější, s pevnější pracovní dobou a mzdou doplněnou výkonovými odměnami,“ popisuje situaci ředitel náboru a marketingu společnosti ManpowerGroup Jiří Halbrštát. Cenu jednotlivých zakázek ale určují algoritmy a reálný výdělek je tak podle něj nepředvídatelný.
Právě rozdíl mezi takzvanými ičaři a klasickými zaměstnanci je každopádně zásadní. Zaměstnanci mají nárok na placenou dovolenou a například příplatky za přesčasy nebo svátky. K tomu se u větších zaměstnavatelů mohou přidat například stravenky, dny dovolené navíc nebo příspěvky na penzijní spoření. Takové věci zpravidla v případě IČO chybí.
Lidé bez zaměstnaneckého poměru tak mají situaci zpravidla složitější. Klasická pevná mzda se v tomto segmentu běžně neuvádí. „Kurýr dostává odměnu za jednotlivé objednávky a její výše závisí například na délce trasy, lokalitě, čase, aktuální poptávce nebo počasí,“ pokračuje Španěl. A hlavně jde řada výdajů za ním.
Španěl proto zdůrazňuje, že inzerované maximální částky odpovídají fakturovanému výdělku, nikoli čistému po odečtení nákladů a odvodů. A je proto zásadní, aby si každý zájemce o takovou práci spočítal náklady.
„Prestiž kurýrní práce podle mě neodpovídá její skutečné náročnosti. Veřejnost ji často vnímá jako jednoduchou brigádu, přitom vyžaduje spolehlivost, samostatnost, zvládání stresu, komunikaci se zákazníky a práci v náročných dopravních i klimatických podmínkách,“ uzavírá Halbrštát.
