Článek
Když má rtuť teploměru atakovat nesnesitelně vysokou letní teplotu, zvýší se každoročně zájem domácností o klimatizace. Oproti loňsku dle prodejců stoupla letní poptávka o stovky procent. Češi navíc neváhají si za klimatizaci připlatit. „Průměrná útrata za klimatizaci se na Allegro.cz v tomto období pohybuje kolem 7700 Kč, za větrák pak okolo 600 Kč,“ uvedla Kristýna Klejnová, mluvčí e-shopu Allegro. Cena některých modelů se může pohybovat i v desítkách tisíc.
Počet tropických dnů v Česku stále není tak vysoký, jako v zemích na jihu Evropy nebo ve Spojených státech či východní Asii. Z toho pramení i menší míra domácností vybavených chlazením. „Zákazníci se tak chovají racionálně – pečlivě zvažují, zda se jim komfort spojený s energeticky náročnějším chlazením vyplatí i za cenu vyšších účtů za energie,“ popisuje mluvčí prodejen s elektronikou Planeo Dominik Dolejš.
Se zájmem o klimatizace rostou právě také náklady domácností na energie. Přestože klimatizace se používají jen několik dní v roce, za chlazení si lidé mohou připlatit i tisíce korun.
Náklady na klimatizování místnosti se odvíjí od mnoha faktorů, které mohou být v každé budově jiné. Roli hraje velikost prostoru, který chceme vychladit, cena elektřiny, typ klimatizace, rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou i stav obálky domu, tedy jestli je budova zateplená a neuniká z ní jak teplo, tak chlad.
Podle propočtů energetické poradenské společnosti Revido může každých dalších pět stupňů celsia venkovní teploty navíc znamenat přibližně dalších 500 korun za týden chlazení.
Jak drahý je provoz klimatizace
Jako modelový příklad použijeme byt o velikosti 70 metrů čtverečních, který chceme vychladit na 25 °C, klimatizaci budeme používat 14 až 16 hodin týdně a cena elektřiny bude na současném průměru cca 7000 Kč za megawatthodinu včetně regulované složky.
Při venkovní teplotě 30 °C může týden zapnuté klimatizace vyjít přibližně na 500 korun. Pokud teploty vystoupají na 35 °C, náklady se mohou pohybovat kolem 1000 korun týdně. Při teplotách kolem 40 °C už může jít zhruba o 1500 korun za týden. Nad tuto hranici teploty letos vystoupaly zatím jen dvakrát.
Lidé však často dělají chybu a nastaví klimatizaci na velmi nízkou teplotu, což s sebou nese náklady navíc. „Řada lidí se domnívá, že pokud nastaví 20 stupňů, místnost se ochladí rychleji. Ve skutečnosti má klimatizace svůj maximální chladicí výkon a extrémně nízké nastavení obvykle znamená jen delší provoz, vyšší spotřebu elektřiny a větší opotřebení zařízení. V tropických dnech se pak rozdíl velmi rychle promítne do účtu za elektřinu,“ říká analytička Revido Kristýna Bajer.
Na kolik vyjde týdenní provoz klimatizace?
| Byt/dům | Venkovní teplota 30 stupňů | Venkovní teplota 35 stupňů | Venkovní teplota 40 stupňů |
|---|---|---|---|
| Byt 70 metrů čtverečních | 500 Kč | 1000 Kč | 1500 Kč |
| Dům 100 metrů čtverečních (s využitím denního i nočního proudu) | 473 Kč | 947 Kč | 1420 Kč |
| Dům 200 metrů čtverečních (s využitím denního i nočního proudu) | 947 Kč | 1894 Kč | 2840 Kč |
U rodinných domů záleží především na velikosti nemovitosti, protože potřebný chladicí výkon roste s plochou. Podle Revido mohou při venkovní teplotě 35 °C vycházet náklady na týdenní chlazení menšího domu zhruba na 950 Kč u domu s plochou 100 metrů čtverečních. U většího domu o ploše 200 metrů čtverečních přibližně na zhruba 1900 korun.
Pokud však domácnosti pouští klimatizaci i v noci, může být chlazení levnější, pakliže mají dvoutarifní distribuční sazbu – v noci mají elektřinu levnější než ve dne. „Dvoutarifní provoz klimatizace může být při stejné spotřebě asi o 10 procent levnější než jednotarif,“ říká Bauer.
Záleží, jestli máte zatepleno
Průměrná roční spotřeba klimatizace činí 150 až 600 kilowatthodin. Poptávka po elektřině však bude narůstat s tím, jak roste počet dní s vyšší teplotou. Evropská data ukazují, že poptávka po chlazení bude v příštích letech dále růst. Podle Evropské komise za poslední čtyři dekády potřeba energie ke chlazení vzrostla o více než trojnásobek.
Podle průzkumu Evropské komise 26 procent evropských domácností nedokáže během léta udržet uvnitř komfortní teplotu. A nejde jen o země na jihu Evropy, ale také o místa, která historicky nejsou na vysoké teploty stavěná.
O tepelném pohodlí v létě rozhoduje především stav obálky budovy, kterou může teplo pronikat do interiéru a vysokou teplotu v domě udržovat. Zamezit tomu může zateplení, které v létě funguje jako štít proti horku, protože zpomaluje jeho průnik dovnitř a snižuje potřebu používat klimatizaci.
„Ještě před několika lety se debata o zateplování soustředila hlavně na úspory energie v zimě. Dnes ale vidíme, že stejně důležité je zabránit tomu, aby se budovy v létě přehřívaly. Pokud se dům přes den rozpálí a teplo zůstává ve stěnách i v noci, lidé si od vysokých teplot neodpočinou ani doma,“ říká Pavel Zemene, předseda Sdružení EPS ČR.
Klimatizace podle něj řeší až následek veder, tedy přehřátý interiér. Zateplení zamezuje rozpálení domu. „Nejlepších výsledků dosahuje kombinace kvalitní tepelné izolace, venkovního stínění a správného větrání. U domů, které čeká rekonstrukce, by dnes měla být ochrana před letním přehříváním stejně důležitým tématem jako úspory za vytápění,“ doplňuje Zemene.
