Článek
Klimatizace jsou v evropských domácnostech stále raritou, a to i přes častější a úmornější vlny veder. I když technologií pro chlazení je v budovách každým rokem víc, Evropa se může s ostatními světadíly těžko srovnávat.
Historicky teplejší Spojené státy jsou na horka připraveny lépe. Zatímco za oceánem má klimatizaci 90 procent amerických domácností, v Evropě je to jen kolem 20 procent.
„Zatímco v roce 1990 bylo instalováno méně než sedm milionů pokojových klimatizací, toto číslo se v roce 2020 zvýšilo na více než 57 milionů. Odhaduje se, že do roku 2030 bude instalováno přes 100 milionů pokojových klimatizací, z toho 70 milionů v domácnostech,“ uvedla Evropská komise. Klimatizaci by tak mělo mít 35 procent Evropanů.
Evropané a Češi tak začínají mít o klimatizace zájem. Jejich prodeje stoupají již několik let v řadě. Letošní rok byl podle prodejců rekordní, především kvůli novým teplotním rekordům.
„V červnu evidujeme v kategorii klimatizací a ventilátorů více než dvojnásobnou poptávku oproti stejnému období loňského roku, přičemž během posledního týdne byl zájem přibližně trojnásobný. Největší zájem je o nástěnné klimatizace a sloupové ventilátory,“ říká Monika Brichtová, mluvčí Allegro.cz. Průměrná útrata za klimatizaci se pohybuje kolem 7700 Kč.
Češi však stále nechladí tolik, jako jinde v Evropě či ve světě. Podle průzkumu Nielsen mělo v roce 2023 doma klimatizaci 16 procent Čechů. Více než dvojnásobek ji pak využívalo v práci. „Jedním z hlavních důvodů je podle nás klima. V Česku je stále méně dní v roce, kdy je klimatizace skutečně nezbytná než v řadě jižnějších evropských zemí. Přesto ale vidíme, že zájem o chlazení domácností dlouhodobě roste,“ říká PR manažerka Alzy Eliška Čeřovská.
Současná situace potvrzuje trend, který se na českém trhu formuje už několik let. Klimatizace přestávají být výsadou kanceláří nebo novostaveb a stále častěji se stávají běžnou součástí vybavení českých domácností.
Nápor zažívá také prodejce elektroniky Planeo, kterému prodej klimatizací meziročně vzrostl o více než 200 procent a poptávka po ochlazovačích vzduchu se zvýšila o více než 300 procent.
Kvůli takovému zájmu začínají klimatizace na trhu chybět. „Tento bezprecedentní zájem způsobil vyprodání veškerých dostupných kusů v rekordně krátkém čase, a to i přes nadstandardní skladové zásoby, které jsme měli připravené. Vzhledem k několikaměsíčním dodacím lhůtám, jež jsou pro tento sezonní sortiment charakteristické, však v současné mimořádné situaci nedokážeme sklady okamžitě doplnit,“ říká Dominik Dolejš, ředitel marketingu Planea.
Podobný trend v prodejích klimatizací prodejci pozorují také na trzích v zahraničí, včetně Slovenska, Polska či Maďarska. Například na Slovensku vzrostl zájem o klimatizace meziročně na dvojnásobek.
Evropa chladit začíná
Počty klimatizací v různých zemích jsou dány klimatickými podmínkami. Evropa tolik netrpí vysokou vlhkostí, jako třeba východní Asie, a ve Spojených státech a Japonsku jsou zase domy jednodušeji vybavitelné klimatizací. Navíc mnohdy nemají klasické rozvody teplé vody v podlaze či radiátorech a klimatizační jednotkou topí.
Rozdíly jsou ale patrné i mezi evropskými státy. „Na špici jsou státy jako Řecko, kde je klima podobné USA, a na druhém konci například ČR s výrazně vnitrozemským charakterem klimatu,“ popisuje ředitel strategie poradenské firmy v energetice EGU Michal Macenauer.
Situace se ale mění. „Počet tropických nocí, které se vyskytují především v centrech velkých měst, v Česku od počátku milénia vyrostl na více než dvojnásobek. Průměrná teplota v měsících červen, červenec a srpen narostla od začátku milénia z 17,6 °C na 19,7 °C. Na to bude reagovat i počet klimatizací,“ říká.
Chlazení se už postupně stává běžnou součástí vybavení domácnosti. „S častějšími letními vlnami veder očekáváme, že význam klimatizací bude dále růst,“ říká Čeřovská.
Vyšší teploty znamenají i vyšší spotřebu energie. Podle Evropské komise za poslední čtyři dekády klesla potřeba vytápění asi o 11 procent, potřeba energie ke chlazení vzrostla o více než trojnásobek.
Přesto se chlazení na celkové spotřebě elektřiny v domácnostech podepisuje jen minimálně. Podle Komise spolkne chlazení jen 0,8 procenta roční spotřeby, oproti tomu na vytápění padne 61,5 procenta energie. V USA chlazení tvoří celých šest procent spotřeby elektrické energie.
„Na spotřebě energie se tento trend projeví jen v jednotkách procent celkové roční spotřeby. Výraznější to bude na špičkách potřebného výkonu, především v centrech větších měst, tam půjde pro letní dny o nižší desítky procent, i tak ale letní špičky zůstanou pod špičkami zimními, topnými,“ popisuje Macenauer.
Server CNN uvádí ještě jeden důvod, proč Evropa chladí méně než zbytek světa. Evropská unie se zavázala ke klimatické neutralitě do roku 2050 a nárůst klimatizací jí cestu ztíží.
Nejenže klimatizace spotřebovávají energii, ale také vyhánějí teplo ven. Studie zabývající se používáním klimatizací v Paříži zjistila, že by mohly zvýšit venkovní teplotu o dva až čtyři stupně Celsia.
Některé země už zavedly opatření k omezování chlazení ve veřejných místech. Španělsko už v roce 2022 zavedlo, že teplota by neměla být nastavena pod 27 stupňů Celsia, aby se ušetřila energie.
V témže roce omezilo spotřebu energie kvůli klimatizacím i Japonsko, které se uprostřed léta ocitlo na pokraji blackoutu. Tamní ministerstvo hospodářství lidem sice ponechalo klimatizace, ale doporučilo jim omezit používání všech ostatních spotřebičů, včetně svícení.
