Článek
Diskuse s Evropskou unií nikam nevede, postěžoval si podle agentury Bloomberg americký prezident Donald Trump. A následně pohrozil EU cly ve výši 50 procent platnými od 1. června.
„S Evropskou unií, která byla založena s primárním cílem využívat USA, se velmi těžce vyjednává,“ napsal šéf Bílého domu na své sociální síti Truth Socials. Kritizuje „mocné obchodní bariéry, daně z přidané hodnoty“ nebo „měnové manipulace a nespravedlivé a neopodstatněné žaloby proti americkým firmám“.
Reaguje tak na evropský návrh, který měl zprůchodnit jednání o clech mezi EU a USA. Přitom nový rámec návrhu zohledňuje zájmy USA. Jde například o úpravy mezinárodního pracovní práva nebo postupné snižování vzájemných cel u některých zemědělských i průmyslových výrobků. Návrhu také přiblížil možnosti spolupráce v určitých oblastech jako například v energetice, umělé inteligenci či vzájemných investic.
Nicméně Evropská unie se připravuje i na protiopatření v případě, že se jí nepodaří s USA vyjednávat. Šlo by o dodatečná cla na americký export v hodnotě 95 miliard eur, která Brusel připravil kvůli americkým clům na hliník a ocel.
EU na začátku tohoto měsíce souhlasila s odkladem odvetných cel o 90 dní poté, co šéf Bílého domu oznámil 90denní celní pauzu, doplněnou ovšem o přirážku ve výši 10 procent na veškerý dovoz do USA – a zmiňovaná cla na ocel a hliník.
Na Trumpovo prohlášení okamžitě zareagovaly evropské trhy a akcie prudce klesají. Panevropský index STOXX Europe 600 krátce před 15:00 SELČ odepisoval téměř dvě procenta a nacházel se pod 540 body. Výrazně oslabují akcie automobilek a bankovních institucí, ty ztrácejí více než tři procenta.
Akciový trh ve Frankfurtu nad Mohanem ztrácel více než například trh v Londýně. Frankfurtský index DAX odepisoval asi 2,3 procenta zhruba na 23.450 bodů, londýnský index FTSE 100 pak ztrácel 1,2 procenta a pohyboval se v blízkosti 8630 bodů.
Očekávání investorů, že cla se nepříznivě odrazí na hospodářském růstu v eurozóně, mimo jiné posiluje názory, že Evropská centrální banka (ECB) bude muset snížit úrokové sazby. To prakticky okamžitě ovlivnilo výnosy státních dluhopisů zemí eurozóny, které prudce klesly. Euro pak smazalo část zisků vůči dolaru.
Také americké akcie klesají. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, krátce po začátku obchodování ztrácel asi 1,1 procenta na 41 395 bodů. Širší index S&P 500 odepisoval také asi 1,1 procenta a pohyboval se blízko 5 770 bodů. Index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, vykazoval pokles o 1,4 procenta na 18 665 bodů.
Reakce z Evropy
K situaci se vyjádřili i někteří evropští představitelé. Podle německého ministra zahraničí Johanna Wadephula by případné zavedení padesátiprocentních cel na dovoz z Evropské unie do Spojených států neprospělo ani jedné ze stran.
„Domnívám se, že taková cla nikomu nepomáhají,“ řekl v pátek Wadephul tiskové konferenci se svým indickým protějškem Subrahmanjamem Džajšankarem. „Budeme nadále usilovat o jednání a budeme podporovat Evropskou komisi. Chceme bránit Evropu a evropský trh,“ dodal.
Nizozemský premiér Dick Schoof uvedl, že očekává klidnou a ráznou reakci Evropské unie na oznámení možných nových amerických obchodních cel. Podle francouzského ministra obchodu Laurenta Saint-Martina je Evropská unie připravena reagovat, ale snaží se o deeskalaci. „Trumpovy nejnovější hrozby nejsou užitečné,“ řekl Saint-Martin.
Itálie doufá, že Evropská unie může se Spojenými státy ještě stále uzavřít obchodní dohodu, citovala v pátek italská tisková agentura ANSA ministra zahraničí Antonia Tajaniho. „Naším cílem zůstávají nulová cla,“ řekl Tajani během návštěvy Mexika. Nová americká cla by podle irského premiéra Micheála Martina vážně poškodila obchodní vztahy mezi EU a USA.
„Brusel nebyl schopen dosáhnout dohody s prezidentem Donaldem Trumpem a novou americkou administrativou ohledně cel,“ reagoval maďarský ministr zahraničních věcí a obchodu Péter Szijjártó v prohlášení vydaném jeho ministerstvem. Nejnovější oznámení vlády Spojených států je podle něj „dalším důkazem nekompetentnosti Bruselu“.
Trump vs. Apple
Trump se k celní válce vrátil ještě jednou, když pohrozil společnosti Apple, že na iPhony vyrobené mimo území USA uvalí 25procentní clo.
„Již dávno jsem informoval Tima Cooka ze společnosti Apple, že očekávám, že se iPhony prodávané v USA budou vyrábět v USA, nikoliv v Indii nebo kdekoliv jinde,“ uvedl Trump na své sociální síti Truth Social. Akcie firmy na tuto pohrůžku zareagovaly před otevřením trhů poklesem o čtyři procenta.
Podle Bloomergu také americký prezident vyzval Tima Coocka, CEO Applu, aby společnost zastavila výstavbu výrobních závodů v Indii, a místo toho se soustředila na Spojené státy. Apple rozvoj indických manufaktur zrychlil právě po uvalení Trumpových cel na Peking.
Společnost se tak stala jedním z Trumpových terčů ohledně tlačení amerických firem k přesunu výroby do Spojených států, aby tak vznikly nové pracovní pozice pro americké občany. Nová pravidla, kterými šéf Bílého domu pohrozil, by pro Apple ale byla devastující - převážnou část výroby soustředí v zahraničí.
Jak upozorňuje Bloomberg, většina iPhonů společnost nechává vyrábět v Číně. Přesunutí výroby do Spojených států by bylo velmi náročné i pro tak profitující firmu, jakou je právě Apple. Země by na takový přesun neměla výrobní kapacitu, v zemi je nedostatek i samotných inženýrů.
Technologický gigant nicméně letos v únoru slíbil, že plánuje utratit 500 miliard dolarů v následujících čtyřech letech v domácí ekonomice a najmout více nových zaměstnanců v USA, píše Reuters.
Aktualizace: Doplnili jsme reakce evropských představitelů a informaci o poklesu amerických akcií.
