Článek
Podle člena bankovní rady ČNB Aleše Michla, který od července nastoupí do čela centrální banky, je třeba podpořit vládu ve snižování míry zadlužování země a nezvyšovat mzdy více, než je růst produktivity práce. Zároveň s tím by banka měla držet sazby na vyšší úrovni proti normálu, aby zabránila přeměně současné spíše nákladové inflace na poptávkovou.
Nákladová inflace vznikla poklesem nabídky a s tím spojeným růstem cen, uvedl Michl. „Zkrotit tento typ inflace a rizika z ní plynoucí do budoucna vyžaduje více než změnu sazeb, na něž se zužuje debata v médiích. Nákladová inflace ekonomikou prostě proletí a nikdo na světě s tím nic nezmůže. Česká národní banka by ji měla komunikovat jako výjimku z plnění inflačního cíle. Klíčem je, aby z toho nevznikla poptávková inflace,“ podotkl pro týdeník Ekonom nově jmenovaný guvernér ČNB.
Další razantní zvyšování sazeb tak podle Michla dává smysl až v případě hrozící silné poptávkové inflace, tedy růstu cen, který vyvolává zvyšující se poptávka po zboží a službách. „Nyní je u nás ale ze dvou třetin inflace nákladová, dovezená - nedokážeme přes zvyšování sazeb snížit cenu elektřiny, plynu nebo benzinu,“ uvedl.
Aleš Michl
- Má doktorát z financí na Vysoké škole ekonomické v Praze.
- Od prosince 2018 je členem bankovní rady ČNB.
- Od července 2022 nahradí guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka, kterému končí druhý mandát a znovu už jmenován být nemohl.
- Devět let působil jako ekonom v Raiffeisenbank.
- Poté jako externí poradce pro Ministerstvo financí ČR, které vedl Andrej Babiš.
- Spoluzakládal investiční fond Quant. Napsal knihu Jestřábi a holubice.
- Nebyl a není členem žádné politické strany.
Bankovní rada ČNB na svém posledním měnovém zasedání počátkem května zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta, tedy na nejvyšší úroveň za víc než 20 let. Šlo přitom o šesté nadstandardní zvýšení sazby o více než 0,25 procentního bodu za sebou. Michl při svém jmenování guvernérem ČNB před dvěma týdny uvedl, že na prvním zasedání bankovní rady ve své nové funkci navrhne v srpnu ponechání úrokových sazeb.
Michl je odpůrcem současného cyklu zvyšování úrokových sazeb, v současné sedmičlenné bankovní radě je s dalším členem Oldřichem Dědkem v tomto názoru v menšině. Jmenování Michla bylo také jedním z důvodů, proč oslabila v minulých týdnech česká koruna a rada ČNB musela na její posílení intervenovat na devizovém trhu. „ČNB zůstane nadále konzervativní institucí, která má zabezpečovat cenovou a finanční stabilitu. Na tom se příštích šest let nic nezmění,“ uvedl v rozhovoru Michl v souvislosti se svým jmenováním.
U devizových rezerv ČNB by chtěl Michl prosadit zvýšení podílu akcií ze současných 16 procent z rezerv postupně během několika let na 20 procent a více. Podobně to podle něj dělá centrální banka Švýcarska, Izraele nebo velké státní suverénní fondy v čele s Norskem. „A mít více zlata, z 11 tun na 100 a více tun. Opět postupně, během několika let,“ dodal.
Výnos z devizových rezerv by podle Michla v budoucnu mohl pomáhat penzijnímu systému, který se bude podle očekávání prohlubovat kvůli stárnoucí populaci v ČR. „Těch 153 miliard eur našich devizových rezerv ke konci roku 2021 bylo 3811 miliard korun. Pokud by se na nich v příštích 100 letech dalo vydělat například v průměru pět a více procent ročně a ČNB by byla zisková, pak by se z dividendy dal financovat schodek penzijního systému,“ řekl a tento záměr označil za vizi.
Zaměstnanci ČNB mají nyní růst mezd navázaný na inflaci plus dvě a půl procenta navíc. „Je chyba nás vedení banky, nikoliv odborů nebo našich zaměstnanců, že jsme to v minulosti schválili. Rád bych to změnil,“ řekl Michl a označil takový růst mezd za nevhodný. „Chtěl bych to hned první den ve funkci řešit s vedením odborů ČNB,“ dodal.
