Článek
V Německu by od léta 2027 měly platit dva nové druhy daní. Jedna se týká obalů z plastu a má firmy i zákazníky odradit od používání jednorázových balení. Vedle toho se zdaní i nápoje obsahující cukr. Opatření má jednak pomoci v boji proti obezitě, zároveň má ale přinést stovky milionů eur do rozpočtu.
Spolková vláda už od nástupu kancléře Friedricha Merze šetří skoro napříč všemi resorty. Státní kasu převzala uprostřed rozpočtové krize a snaží se omezit schodky, což jí stanovují i zákony. Nové daně by měly ročně vynést v přepočtu asi 61 miliard korun a ministerstvo financí s těmito příjmy už předem počítá.
Podle informací deníku Bild ale resort usoudil, že stát na správu daní potřebuje další úředníky. V podkladech obou zákonů je dohromady řeč o 1046 lidech, kteří by měli tyto novinky na starost.
Posílit se má hlavně celní správa, která bude daně vybírat, desítky dalších pozic by vznikly přímo na ministerstvu financí. Náklady na tyto úředníky by měly ročně činit v přepočtu něco kolem 1,1 miliardy korun.
„Více než tisíc nových pracovních míst jen kvůli dvěma novým daním – to je byrokratické šílenství, které jsme přesně mohli čekat. Namísto toho, aby vláda konečně prověřila výdaje a stávající struktury, se znovu snaží zacelit díry v rozpočtu novými daněmi. To je špatná cesta,“ řekl Bildu Reiner Holznagel ze Svazu německých daňových poplatníků.
Resort financí zatím nechce návrh zákonů komentovat. Ministerstvo tak ani neupřesnilo, jestli bude nabírat úplně nové lidi, anebo k těmto úkolům přičlení i některé úředníky z jiných oddělení.
Daň na obaly zřejmě projde, se zdaněním cukru je problém
Ohledně zdanění plastikových obalů panuje v Německu relativní konsenzus. Daň sice bude mířit na samotné výrobce a provozovatele, vláda ale očekává, že ti tuto zátěž přenesou na zákazníky. V praxi by například jedna velká PET láhev podražila v přepočtu o 47 haléřů a kelímek jogurtu asi o šest haléřů.
Jiné je to s chystaným zdaněním cukru, které už několik týdnů vzbuzuje kontroverze. Před pár dny dokonce zasáhl kancléř Merz a stávající návrh novely zablokoval, aby ho ministerstvo financí ještě přepracovalo.
Resort vedený šéfem sociálních demokratů Larsem Klingbeilem totiž svými plány zaskočil německý byznys. Daň by se platila u nápojů, které obsahují nejméně pět gramů cukru na 100 mililitrů - u nich by se odvádělo asi 6,50 koruny za litr a u těch nejsladších v přepočtu asi 9,50 koruny. Ministr financí Klingbeil chtěl ale původně zdanit i nápoje s umělými sladidly.
Tento nápad narazil na ostrou kritiku veřejnosti i řady politiků a Klingbeil nakonec od zdanění limonád bez obsahu cukru ustoupil. Jeho původní návrh by ostatně dopadl třeba i na ovesné mléko.
Vláda ale zároveň čelí tlaku potravinářů. Více než tři stovky výrobců – mezi nimi i Coca-Cola, Carlsberg či Capri Sun – v otevřeném dopise vyzvaly stát, aby do odvětví nezasahoval. Firmy tvrdí, že už dobrovolně snižují obsah cukru ve svých limonádách a uvalení daně je zatíží dodatečnou byrokracií. Pro některé malé a střední výrobce by prý mohla být tato novinka likvidační.
„Tyto společnosti mají omezené finanční, personální a administrativní kapacity a v posledních letech už byly zatíženy rostoucími náklady na energie, logistiku, obaly a zaměstnance,“ píše se v otevřeném dopise potravinářů.
Na jejich stranu se postavila i část Merzovy konzervativní unie CDU/CSU. Mezi nimi například vlivný regionální premiér Hesenska Boris Rhein, který varoval, že uvalení nové daně by během inflace vedlo jen k další zátěži pro domácnosti.
Kancléř Merz nakonec těmto kritikům vyhověl a ministerstvo financí má podle něj celý návrh přepracovat. Resort sice již přišel s řadou výjimek a daň z cukru by se neměla týkat džusů ani nealkoholického piva, podle kancléřství to ale pořád nestačí na to, aby návrh odsouhlasila celá vláda.
Se zdaněním slazených nápojů nicméně Německo dál počítá. S výtěžky z daně se kalkuluje nejen ve státním rozpočtu pro příští rok, ale také ve finančním plánu až do roku 2030.
Merzova vláda křesťanských a sociálních demokratů se shoduje, že daň v nějaké formě zavede. Resort financí nicméně musí přijít s řadou kompromisů, aby novela mohla projít kabinetem, parlamentem a souhlasily s ní i regiony.
