Článek
O konečné podobě daně z neočekávaných zisků, která má vládě pomoci kompenzovat opatření proti drahým energiím, není zatím jasno. Vládní daňový balíček, do kterého chce vláda novou daň vložit, v úterý Sněmovna propustila do třetího čtení.
Koaliční i opoziční poslanci k návrhu daně předložili několik dalších návrhů úprav včetně sazby daně. Koaliční Piráti nakonec nevznesli svůj návrh, aby se daň vztahovala již na zisky za letošní rok. Opoziční ANO navrhuje, aby daň platila jen pro příští rok. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by Sněmovna daňový balíček i návrh nové daně měla schvalovat příští pátek.
Daňový balíček jako celek novelizuje několik daňových zákonů a kromě jiného zvyšuje limit pro povinnou registraci plátců daně z přidané hodnoty z jednoho milionu na dva. Poslanci vznesli návrhy i k dalším částem balíčku.
Zavedením daně přezdívané anglicky „windfall tax“ by podle návrhu měly firmy z vybraných sektorů odvádět v následujících třech letech ze svého zisku převyšujícího 120 procent průměru předchozích čtyř let 79 procent. Tedy 60 procent zvláštní válečné daně a k tomu 19 procent běžné daně z korporátních příjmů.
Formálně chce ministr financí Zbyněk Stanjura návrh daně připojit k novele, která mimo jiné zvyšuje limity pro povinnou registraci k plátcovství daně z přidané hodnoty a pro využití paušální daně.
Vyměřovací základna pro novou mimořádnou daň má být z let 2018 až 2021, ta se zprůměruje a přidá se k ní dvacet procent. „Společnost, která bude mít za rok 2022 průměr nižší než průměr posledních čtyř let, nebude windfall tax platit,“ upřesnil Stanjura.
Podle ministra financí by výnos z této daně měl za první rok dosáhnout 85 miliard korun. V dalších letech potom 38,6 a 25,4 miliardy korun. Opatření nabyde účinnosti od 1. ledna 2023.
Stanjura v pterý před poslanci ujišťoval, že vláda tyto peníze použije v souladu se schváleným rozpočtem pouze na mimořádné výdaje. Ministerstvo podle něj odhaduje, že na kompenzaci maximálních cen energií bude potřebovat zhruba 100 miliard korun.
„Povinné subjekty si spočtou daň na rok 2023 a budou platit čtvrtletně zálohy tak, jak je to standardní u příjmových daní. První platba bude až v druhém pololetí,“ uvedl již dříve Stanjura. Správcem daně z neočekávaných zisků má podle jeho návrhu být specializovaný finanční úřad.
Konkrétně do podniků povinných platit windfall tax spadá oblast těžby ropy a černého uhlí, výroba koksu a rafinace ropných produktů, výroba a přenos elektřiny a plynu, velkoobchod s kapalnými palivy, potrubní doprava ropovodem a plynovodem a banky.
Opatření by v případě bank zasáhlo Českou spořitelnu, Komerční banku, ČSOB, UniCredit Bank, Moneta Money Bank a Raiffeisenbank. Zda se bude daň konkrétní banky týkat, o tom rozhodne čistý úrokový výnos nad šest miliard korun v roce 2021. V letošním prvním pololetí podle České národní banky meziročně stoupl zisk bank a spořitelen o 23,6 miliardy Kč na 54,61 miliardy Kč.
V případě energetických společností by další peníze do rozpočtu měly přijít formou stropu na výrobu elektřiny, týkajícího se neplynových zdrojů. Odvody z příjmů prodeje elektřiny nad cenový strop 180 eur za MWh schválila Evropská komise a její nařízení rovněž umožňuje státům tuto částku snížit podle zdroje energií.
„My tímto způsobem budeme postupovat, nicméně tato úprava bude obsažena v novele energetického zákona,“ uvedl Stanjura s tím, že úpravy se mohou týkat například výroby z hnědého uhlí.
Z odvodů by mohl stát získat 15 mld. Kč. Zatím je dohoda nastavena od 1. prosince 2022 do 1. června 2023.
Stanjurův návrh mimořádných zisků firem ale řada odborníků z potenciálně postižených oborů kritizuje. Například podle České bankovní asociace je daň neefektivní a nesystémové řešení. Namísto zdanění zisků navrhuje například úvěrovou kapacitu Národní rozvojové banky, která by se zvýšila na více než 100 miliard korun.
K windfall tax je skeptický také Tomáš Hajdušek, daňový expert PwC Česká republika. „Osobně si myslím, že se mohlo postupovat třeba cestou dočasného progresivního zdanění všech právnických osob. Především ale doufám, že se u této daně vyhneme nějakým dlouholetým daňovým sporům, které by musely řešit soudy,“ říká Hajdušek.
S přispěním Zuzany Kubátové a Sofie Krýžové a agentury ČTK.
Aktualizovali jsme výsledek hlasování.
