Po historické ztrátě rekordní zhodnocení. Kde se vyplatí spořit na penzi

Analýzu si můžete poslechnout také v audioverzi.

Spořit na penzi v účastnických fondech se loni rozhodně vyplatilo. Všechny tyto fondy totiž lidem zhodnotily prostředky, v nejlepším případě dokonce o více než 30 procent. Tím dokázaly odmazat ztráty z předloňského roku, kdy naopak sčítaly nejvyšší propady za celou svou historii.

V roce 2023 vynikaly fondy s dynamickými strategiemi, které investují převážně do akcií. Na solidní výnosy si ovšem přišli i ti, kdo preferovali konzervativní strategie. Drtivá většina fondů dokonce dosáhla svých nejvyšších historických hodnot.

Na českém trhu působí celkem 36 účastnických fondů od devíti penzijních společností. Jde o takzvané „nové“ fondy, ve kterých má úspory přibližně 1,8 milionu lidí. Více lidí ovšem pořád zůstává ve starých transformovaných fondech penzijního připojištění.

Podle údajů Asociace penzijních společností ČR jich tam ke konci třetího čtvrtletí loňského roku bylo zhruba 2,5 milionu. Penzijní společnosti spravovaly ve svých fondech prostředky účastníků v celkové výši téměř 590 miliard korun.

Nové smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 je možné uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. To je jiné především v nutnosti výběru investiční strategie.

Nové fondy už neručily za to, že případná ztráta nesníží úspory klienta, naopak nabídly možné vyšší zhodnocení. Lidé se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994.

„Věříme, že nejen loňské skvělé výsledky, ale i dlouhodobě kvalitní výkonnost především dynamických a vyvážených fondů budou pro účastníky starého penzijního připojištění impulzem k přechodu do nových fondů. Kdo má strach přejít se všemi dosud naspořenými penězi, může si je nově na staré smlouvě takzvaně zamrazit a založit si druhou smlouvu právě už v nových fondech,“ uvedl prezident Asociace penzijních společností ČR Aleš Poklop.

Fondy doplňkového penzijního spoření (DPS) zakončily rok 2023 v plusových hodnotách, což je dáno více faktory.

„Bylo to dáno růstem globálních finančních trhů, vyřešením energetické krize, prudce klesající inflací, mírným ekonomickým oživením a očekáváním klesajících úrokových sazeb,“ tvrdí analytik Robert Novoměstský z Freedom Financial Services.

Nejvíce se v loňském roce vyplatilo spoření na penzi v dynamických fondech. Ty si průměrně polepšily o více než 20 procent. Vyvážené fondy, které investují nejen do akcií, ale také do dluhopisů, rostly o skoro 15 procent a konzervativní fondy s dluhopisy o devět procent.

Vůbec nejlépe si vedl fond NN Růstový, který zaznamenal výnos 31,1 procenta. Druhou příčku obsadil fond Uniqa Akciový se zhodnocením 28,9 procenta. Třetí místo pak obsadil fond ČSOB Dynamický, který klientům vynesl 23,4 procenta.

„Tyto fondy se zaměřují na akcie vyspělých trhů západní Evropy a USA. Hotovost drží jen minimální, což jim umožňuje být na rostoucím trhu maximálně zainvestovány,“ uvedl Novoměstský.

Vzhledem k tomu, že penzijní spoření je produktem na desítky let, je důležitější sledovat výsledky fondů také z dlouhodobější perspektivy, a nikoliv pouze užší optikou jednoho roku. Tímto pohledem proto neměly výrazné poklesy dynamických fondů v předloňském roce takový dopad, neboť v dlouhodobém měřítku vynáší v průměru okolo pěti procent.

Z fondů s kompletní necelou jedenáctiletou historií dosahuje nejlepšího dlouhodobého zhodnocení Conseq Globální akciový. Od roku 2013 připsal klientům v průměru 7,5 procenta ročně. Druhý nejúspěšnější fond ČSOB Dynamický zhodnocuje ročně v průměru 6,1 procenta a třetí ČS Dynamický pak průměrně 5,9 procenta.

Historie 12 fondů ovšem nesahá až do roku 2013, vznikly až později, a nemají tudíž kompletní historii. Porovnání výkonů tak může být komplikovanější a jejich úspěšnost prověří až delší časový horizont a také různé fáze ekonomických cyklů.

Dlouhodobá výkonnost není na rozdíl od dynamických fondů tak pozitivní u konzervativních investic. Některé fondy se za období 11 let celkovým výnosem nepřehouply ani nad desetiprocentní hranici.

„Nadále platí, že klienti s delším investičním horizontem do penze by měli volit spíše dynamické fondy, zatímco klienti s kratším horizontem pak ty vyvážené nebo konzervativní varianty fondů,“ komentuje Novoměstský.

Pokud navíc do výkonu konzervativních fondů započítáme inflaci, reálný výnos je v mnoha případech dokonce hluboko v záporu o desítky procent.

Celková inflace od roku 2013 do konce loňského roku znehodnotila vložené peníze o více než 50 procent. Z fondů s kompletní historií dosáhly největšího celkového reálného zhodnocení Conseq Globální akciový se 46,9 procenta, následuje ČSOB dynamický se 27,6 procenta a třetí místo zaujímá ČS dynamický s 24,2 procenta.