Hlavní obsah

Každá rodina na elektřině ušetřila 4000. Plán, jak díru zalepit, ale nefunguje

Foto: Seznam Zprávy

Ilustrační snímek.

Reklama

Zavedení vládních stropů na ceny energií sice bolí státní kasu, ze které tečou miliardy, ale pomáhá domácnostem. Stát už firmám jako kompenzace vyplatil 37 miliard a příjmy, které měly sumu nahradit, se zatím nedaří získat.

Článek

Intervence na energetickém trhu způsobí státní pokladně miliardové ztráty, i když do příjmů započte dividendy polostátní společnosti ČEZ.

Plán ministra financí Zbyňka Stanjury předpokládal, že státní pomoc prostřednictvím vládou stanoveného stropu na ceny udrží dodávky energií domácnostem i firmám pod snesitelnými cenovými stropy, přitom se náklady zaplatí z mimořádných daňových odvodů včetně tzv. windfall tax. Už první čtvrtletí roku 2023 ukázalo, že plány nevyjdou, i když ceny elektřiny a plynu na trzích rychle klesají.

Náklady na udržení cen pod vládním stropem neměly překročit 130 miliard korun, přitom jenom za první čtvrtletí stát podle Ministerstva financí zaplatil dodavatelským firmám a správci sítí ČEPS jako kompenzaci za stropy celkem 36,9 miliardy korun, tedy víc než čtvrtinu plánované částky. Pokud by na domácnosti připadla polovina celkové státní dotace, tak by každá tuzemská rodina za první čtvrtletí ušetřila přes čtyři tisíce korun. Proti 37 miliardám výdajů ale stát inkasoval na odvodech z mimořádných zisků pouze 8,5 miliardy.

Bilance se ale nemusí zlepšit ani v dalším průběhu roku. Výdaje například vyrostou o 15 miliard na podporu obnovitelných zdrojů, které vláda slíbila zaplatil namísto běžných spotřebitelů. Dosud z nich neuvolnila ani korunu. V únoru ministři schválili dotaci 38 miliard, s jejíž pomocí chtějí vyrovnat distributorům a správcům sítí nárůst nákladů za systémové služby a za vyrovnání ztrát, které vznikají během přenosu. Prozatím bylo v této kapitole uvolněno 9 miliard.

O výsledku státních intervencí rozhodnou přímé dotace obchodníkům, které mají zajistit, aby cena jejich dodávek zůstala pod vládními stropy. Za první tři měsíce vyplatily úřady obchodníkům na zálohách 23 miliard, zatím však nelze vyloučit, že dodavatelské firmy budou část záloh vracet. „Podle našich informací to bude známo až ve druhé polovině května,“ uvedl Filip Běhal z resortu financí a odkázal na Ministerstvo průmyslu, které má zálohy vyúčtovat.

Vládní opatření proti energetické drahotě

Výdaje státního rozpočtu - Údaje v miliardách korun

20221. čtvrtletí 2023plán 2023
Úsporný tarif17,4--
Prominutí podpory obnovitelných zdrojů4,7-15
Zastropování pro domácnosti a podniky-23,123,1x
Kompenzace systémových služeb-3,915,5
Ztráty v přenosové soustavě-5,322,6
Podpora firem v energeticky náročných odvětvích0,84,529,2
Celkem22,936,9105,4

Příjmy státního rozpočtu - Údaje v miliardách korun

20221.čtvrtletí 2023plán 2023
Daň z neočekávaných zisků--28
Odvod z nadměrných příjmů-8,512,3
Dividendy ČEZ17,9-44
Celkem17,98,584,3

Pozn.: Náklady na zastropování pro domácnosti v roce 2023 jsou uvedeny pro případ, že bilance zůstane na úrovni března 2023

Zdroj: Ministerstvo financí, Ministerstvo průmyslu a obchodu

Porovnání záloh s reálnými daty od obchodníků dosud probíhá a podle Marka Vošahlíka z Ministerstva průmyslu zatím nejde předpovědět, k čemu účetní dojdou. Podle neoficiálních informací z dodavatelských firem však stát dostane zpátky částku na úrovni jednotek miliard.

Od dubna se zálohy obchodníkům nevyplácejí, proud dotací však vyschnout nemusí. „V dalších měsících roku 2023, počínaje dubnem, již jednotliví obchodníci předkládají žádosti o měsíční kompenzace podložené kalkulacemi reálných dat. Výši kompenzace schvaluje Energetický regulační úřad,“ vysvětluje další postup mluvčí Vošahlík.

Ovšem i v případě, že přímé dotace obchodníkům už nepřekročí březnovou úroveň 23 miliard, celková hodnota vládních intervencí zřejmě přesáhne 100 miliard. Proti tomu Ministerstvo financí v dubnu snížilo na 40 miliard odhad, kolik vynesou mimořádné energetické daně. Poslední záchranou se tak stávají dividendy od společnosti ČEZ, která loni zaznamenala rekordní zisk. Její ředitel Daniel Beneš navrhl, že v obvyklém srpnovém termínu odešle do státní pokladny částku 44 miliard. Ministr financí Zbyněk Stanjura ovšem připustil, že bude jménem státu požadovat víc. Účetní předpisy umožňují, aby mu ČEZ poslal až 55 miliard.

Reklama

Doporučované