Výborný: Kvůli střetu zájmů Babiše budeme po Agrofertu vymáhat 5,1 miliardy

Sedmatřicet dnů před parlamentními volbami je jasno, kolik v minulosti vyplacených dotací bude chtít stát kvůli střetu zájmů vrátit od firem z holdingu Agrofert Andreje Babiše, jehož hnutí ANO průzkumy favorizují jako volebního vítěze.

Po sérii textů Seznam Zpráv, že vláda Petra Fialy (ODS) přes sliby o deagrofertizaci peníze od Babišovy společnosti nevymáhá, ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) předminulý týden reportérům řekl, že tento proces začne.

Nyní redakci sdělil i finální cifru. „Gró jsou nárokové dotace na plochu - jde o zhruba o 4,24 miliardy korun. Pak jsou to dotace národní jako podpora dobrých životních podmínek zvířat nebo nákazový fond. Tam to za ty čtyři roky činí zhruba 860 milionů korun,“ objasnil Výborný. „Sečteno podtrženo je to 5,1 miliardy korun,“ dodal. Částky podle něj vycházejí z propočtů resortních expertů .

Oznámení, že ministerstvo bude chtít zemědělské dotace zpět, přišlo nečekaně. Až donedávna totiž například Státní zemědělský a intervenční fond, přes který největší část dotací šla, trval na tom, že se na něj zákon o střetu zájmů zapovídající pobírání subvencí členům vlády jejich firmám, nevztahuje.

Navzdory tomu, že první pravomocný rozsudek Městského soudu v Praze, který říká opak, je z roku 2022. Sám ministr Výborný také ještě loni v prosinci mluvil v pořadu Reportéři ČT o tom, že se zemědělských dotací na plochu se zákon o střetu zájmů netýká. Nyní otočku k rozhodnutí vymáhat dotace vysvětluje právním stanoviskem, které vychází z lednového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu potvrzeným Ústavním soudem koncem letošního dubna.

Na tyto rozsudky však už dříve reportéři Seznam Zpráv upozornili. Ještě v červenci přesto ministerstvo zemědělství redakci tvrdilo, že je třeba čekat na další rozsudky - vzhledem k tomu, že zmíněné verdikty se týkají neproplacených dotací a nyní by šlo o vymáhání již proplacených peněz.

Nyní ministr Marek Výborný už uvádí, že to není třeba a právě rozsudky jsou klíčovým impulzem pro vymáhání pro porušení zákona o střetu zájmů.

„Není to ani reakce na Seznam Zprávy, není to ani reakce na to, že jsou za měsíc volby. Obojí jsem slyšel, ani jedno není pravda,“ tvrdí přesto. „Mám k dispozici právní analýzu, která toto potvrzovala. Okamžitě, jak jsme její první část měli, měli jsme poradu, kde byl generální ředitel SZIF a kde já jsem říkal, že nemůžeme postupovat jinak, pokud je to takto jasně dané a máme v ruce rozsudek Nejvyššího správního soudu. A že pojďme směřovat k vymáhání těch dotací,“ popsal Výborný změnu v kurzu ministerstva.

Posuzování Nejvyššího správního soudu ze zákona nemá na předchozí pravomocné rozsudky, které padly, odkladný účinek.

Pokud tedy bude Babišovo hnutí ANO sestavovat vládu, jak naznačují volební průzkumy, paradoxně tak zdědí i rozjetý proces vymáhání dotací po firmách, které Babiš ovládal, když vládl mezi lety 2017 až 2021.

Podle Marka Výborného jde téměř o devadesát firem, které za tyto roky podaly téměř tři tisíce žádostí. I s ohledem na to je pravděpodobné, že většina vymáhacího procesu spadne až na bedra nové vlády po říjnových volbách.

„Budeme postupovat jak nejrychleji to bude možné, ale neohneme ani o milimetr zákony,“ vyjádřil se ministr.

Platební agentura podle Výborného s jednotlivými firmami zahájí řízení o vrácení dotace. Ministr firmy z Babišova holdingu vyzval, ať se nesoudí (což Agrofert zatím dělal), až jim přijde žádost, a peníze vrátí.

„Protože jinak tady hrozí paralýza jak platební agentury, tak soudního systému,“ upřesnil ministr s tím, že by to mělo negativní dopady na všechny farmáře a Andrej Babiš by se k tomu měl postavit čelem.

Ředitel Agrofertu Josef Mráz už ale o víkendu řekl, že k vrácení miliard holding nevidí žádný důvod.

Pokud Agrofert obdrží výzvu k vrácení, bude se podle ředitele bránit právní cestou. Chyba je podle Mráze v systému - v tom, jak soudy vykládají dotace, i v údajné nesprávné interpretaci zákona o střetu zájmů a zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu (SZIF).

„Nárokové dotace se vyplácí na základě zákona o SZIF, kde je určité ustanovení, které teď soudy vykládají trošku jinak, než asi byl i ten záměr,“ uvedl Mráz.

Podle Mráze navíc zákon o střetu zájmů nikdy neměl nárokové dotace zasahovat. „Možná ten zákon je špatně napsán, a pokud je špatně napsán, měl se dávno upravit. Vláda to neudělala, měla na to čtyři roky,“ dodal.

Kdyby podle Mráze bylo v zákonu o střetu zájmů bylo náležitě popsané, že se nevztahuje na nárokové dotace, byl by podle něj v pořádku.

Pakliže nebude holding rozhodnutí platební agentury respektovat, může se podle Výborného odvolat a rozhodovat bude ministerstvo zemědělství. To ale už může řídit nominant Babišovy vlády. Když ministerstvo rozhodnutí potvrdí, pak by dotace putovaly k soudu, kde další rozhodování může trvat roky.

Jestliže se i soudy usnesou, že vymáhání dotací je správné, do státního rozpočtu se vrátí oněch 800 milionů z národních dotací. Miliardy z nárokových dotací by putovaly zpět do rozpočtu EU.

Andrej Babiš označuje nynější kroky ministerstva za politický boj před volbami. „Ministr Výborný od nástupu do funkce zneužívá svou funkci a úředníky k politickému boji a chce se jen zviditelnit před volbami. Celá koalice je posedlá Babišem a Agrofertem,“ řekl už dříve.

Ministr Výborný však reagoval slovy, že „základní problém debaty je sám Andrej Babiš“.

„On je ten, který si mezi lety 2017 v rozporu se zákonem nedokázal vybrat, jestli bude člen vlády, a tudíž se na něj budou vztahovat některá právní omezení, nebo jestli bude podnikat a pobírat dotace. Musím vyzvat Andreje Babiše, aby si toho byl vědom i s ohledem na jím komunikovanou možnou pozici v budoucí vládě. A je potřeba říci, že situace se může velmi rychle vrátit, pokud by nastalo něco takového, že on se stane členem vlády,“ uvedl ministr.