Agrofert neměl čerpat ani národní dotace. Stamiliony stát zpět nechce

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Leo Steiner jako náměstek fondu životního prostředí v roce 2019 pozastavil vyplacení dotace pro firmu Ethanol Energy z holdingu Agrofert. Argumentoval střetem zájmů tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO). Následoval nátlak na Steinera a jeho odchod z funkce. Babišův Agrofert oněch 10 milionů korun na „snížení zápachu z výrobních procesů lihovarských výpalků“ nakonec dostal.

Ani čtvrtý rok potom, co se vlády ujal Petr Fiala (ODS), který voličům sliboval deagrofertizaci, státní fond nezačal vyplacené peníze po Ethanol Energy vymáhat. Není to ojedinělý případ. Jak plyne z pátrání Seznam Zpráv, stamiliony zpět nechtějí ani další státní fondy a instituce rozdělující takzvané národní dotace, které nejdou z evropského, ale z českého rozpočtu. O jakou částku celkově jde, je těžké určit, ale jedná se nejspíše o jednotky nevymáhaných miliard.

Ty Agrofertu zůstávají navzdory sérii rozsudků, které potvrdily nejen tehdejší Babišův střet zájmů, ale i to, že se zákonný zákaz vztahuje i na peníze, které Agrofertu tekly právě ze specializovaných státních fondů.

Státní fond životního prostředí na dotaz Seznam Zpráv potvrdil, že dotaci, kterou Steiner pozastavil a kterou pak stát proplatil, dodnes nevymáhá zpět. „Ustanovení zákona o střetu zájmů se podle tehdy platné právní úpravy na dotaci nevztahovalo,“ zopakovala mluvčí Státního fondu životního prostředí (SFŽP) Stanislava Beyerová.

Stejným argumentem se v minulosti u soudu bránil i Agrofert, který dlouhodobě odmítá, že by měl nějaké peníze vracet a že by jeho firmy měly problém se střetem zájmů.

Reportéři ovšem mají k dispozici pravomocný rozsudek Městského soudu v Praze, který tuto argumentaci narušil už v říjnu 2022. Další rozsudky padly na přelomu loňského a letošního roku.

Seznam Zprávy přitom zjistily, že po nástupu Fialovy vlády Státní fond životního prostředí do podmínek svých dotací zákaz střetu zájmů v tichosti včlenil. Aniž by se mezitím zákony změnily.

„Paradoxem je, že to, co jsem chtěl, abychom prověřovali, pak do podmínek dotací dali. Najednou se nevymlouvali, že se na ně zákon o střetu zájmů nevztahuje. Musel jsem se smát, když jsem to zjistil,“ řekl reportérům Leo Steiner, dnes vrchní ředitel ministerstva pro místní rozvoj, kde má na starosti dotace resortu.

Když se na to Seznam Zprávy zeptaly, fond životního prostředí své původní vyjádření, proč dotaci pro Ethanol Energy nevymáhá, překlopil do minulého času.

„V době rozhodování o poskytnutí dotace neexistovala žádná výkladová praxe a dle našeho tehdejšího právního názoru se právní úprava na prostředky poskytované dle zákona o SFŽP ČR nevztahovala,“ začala říkat mluvčí Stanislava Beyerová s tím, že změnou dotačních podmínek „preventivně reagovali na vyvstalé výkladové pochybnosti v zájmu případné ochrany veřejných prostředků“.

Ani na opakovanou žádost ale fond neposkytl žádnou právní analýzu, která by podkládala, proč - ač změnou podmínek fakticky uznal, že jeho dotace podléhají zákazu střetu zájmů - po Agrofertu dodnes vyplacené miliony nechtěl zpátky.

V době, kdy byl Andrej Babiš premiérem, jeho firmy dotoval i Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF), který spadá pod ministerstvo zemědělství.

Ten se hájí stejně jako fond životního prostředí - že dosud nevěděl, že by se na něj zákon, který zakazuje firmám členů vlády vyplácet dotace, vztahoval.

„Podle doposud zastávaného právního názoru se zákon o střetu zájmů na podpory poskytované ze strany PGRLF nevztahuje,“ řekla mluvčí fondu Barbora Šenfeldová.

Analýzu, na které tento „doposud zastávaný právní názor“ a tím i letité nevymáhání dotací staví, ale reportérům nedala. Kdo a kdy ji vypracoval a co přesně se v ní píše, je nejasné. „Stanovisko je interního charakteru, a proto vám jej nemůžeme poskytnout,“ zdůvodňovala to mluvčí.

Opačné rozsudky soudů, o nichž už Seznam Zprávy psaly, prý bere rolnický fond v potaz. „PGRLF v tuto chvíli prověřuje, zda uvedený právní názor stále platí,“ dodala.

Fond argumentuje i tím, že zatím neexistuje žádný rozsudek, který by říkal, že se zákon o střetu zájmů vztahuje jmenovitě na podpory poskytované rolnickým fondem. Ten by ale vznikl jen v případě, že by soudní spor inicioval přímo samotný státní fond tím, že by Agrofertu nařídil peníze vrátit.

Rolnický fond přitom přes svá tvrzení o vypracované analýze dodnes neví ani to, kolik peněz v době, kdy byl Babiš ve vládě, firmám z holdingu Agrofert vyplatil. Když se na to Seznam Zprávy ptaly, požadoval, aby mu poslaly, které firmy pod Agrofert spadají.

„Abychom mohli odpovědět, potřebujeme, abyste nám přesně specifikoval, o jaké společnosti má jít – ideálně názvem a IČO. Obecné označení typu „společnosti z koncernu Agrofert“ nám bohužel nestačí k tomu, abychom dokázali jednoznačně určit, o jaké příjemce se jedná,“ reagovala mluvčí fondu Barbora Šenfeldová.

Společnosti, které v daném období ovládal Agrofert a tím i Andrej Babiš, lze přitom běžně dohledat třeba ve veřejné výroční zprávě samotného holdingu nebo za pomoci komerčních analytických nástrojů, které státní správa běžně používá.

Za pomoci webu Hlídač státu pak Seznam Zprávy nalezly v registru téměř tři stovky smluv o podpoře mezi firmami Agrofertu a rolnickým fondem z doby Babišovy vlády. Nejsou u nich ale uvedené částky.

Když rolnickému fondu reportéři zaslali tuto tabulku, ani ta úředníkům nestačila. „Pro potřeby vyřízení vaší žádosti tedy potřebujeme znát čísla předmětných smluv o podpoře, na něž se dotazujete,“ odvětila Šenfeldová. Ty jsou přitom dostupné po rozkliknutí odkazů na jednotlivé smlouvy.

Dotace firmám holdingu Agrofert posílalo napřímo i nadřízené Ministerstvo zemědělství. Za pomoci Hlídače státu Seznam Zprávy dohledaly dotace za celkem 182 milionů korun z doby, kdy byl Babiš ve vládě. A protože peníze tekly přímo z ministerstva, argument, že se na tyto dotace nemusí zákon o střetu zájmů vztahovat, tady neplatí.

Reportéři se tak pokoušeli zjistit, zda alespoň tyto peníze Ministerstvo zemědělství bude po Agrofertu pod tíhou rozsudků chtít. To ale argumentuje, že čeká na blíže neupřesněná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Že věc tento soud posuzuje, ale ze zákona nemá odkladný účinek. Verdikty jsou pravomocné.

„Dotace, na něž dotaz směřuje, jsou již proplaceny a oproti případům, které již byly judikatorně posuzovány, právní řád a především judikatura stanovuje jiná (přísnější) kritéria pro jejich vymáhání (musí se posuzovat legitimní očekávání, přiměřenost sankce) než v případě dotací, které ještě nebyly přiznány či nebyly proplaceny,“ tvrdí mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Ministerstvo pro místní rozvoj přitom ještě pod vedením Ivana Bartoše (Piráti) úspěšně u soudu obhájilo právě požadavky na vrácení už vyplacených dotací, z nichž peníze skončily u Agrofertu. Podílel se na tom právě Leo Steiner.

Jak už Seznam Zprávy popsaly, rezort zemědělství ale se stejným argumentem, že je třeba čekat na další verdikty, nevymáhá ani miliardy korun, které Agrofert dostal na přímých zemědělských dotacích či od státní firmy Lesy ČR. Česko tak po holdingu Andreje Babiše požaduje jen stovky milionů, jejichž přidělení ve vlastních úzce zaměřených auditech označila za nezákonné Evropská komise. Na národní dotace se ovšem její pravomoc nevztahuje.