Článek
Americký prezident Donald Trump zesiluje tlak na Federální rezervní systém (Fed). V pondělí skrze sociální síť Truth Social oznámil, že odvolá s okamžitou platností členku Rady guvernérů amerického Federálního rezervního systému (Fed) Lisu Cookovou. Ta se podle něj měla dopustit hypotečního podvodu.
Podle Cookové ale na její odvolání americký prezident nemá právo a odstoupit odmítá. „Prezident Trump mě údajně propustil ‚z důvodu‘, který podle zákona neexistuje, a nemá k tomu žádnou pravomoc,“ uvedla Cooková v prohlášení v reakci na Trumpův krok. „Neodstoupím. Budu i nadále plnit své povinnosti a pomáhat americké ekonomice, tak jako to dělám od roku 2022,“ dodala.
Do funkce byla Cooková jmenovaná během mandátu předchozího prezidenta Joea Bidena v roce 2022. Současné funkční období by jí mělo skončit až v roce 2038. „Je to bezprecedentní,“ okomentoval situaci pro Bloomberg například Lev Menand, profesor na Columbia Law School. „Pokud toto odvolání zůstane v platnosti… znamená to něco jako konec nezávislosti centrální banky v USA,“ dodal.
Americkému prezidentovi takový krok sice umožňuje zákon o centrální bance „z pádného důvodu“, Donald Trump je ale první, kdo tak v historii Spojených států učinil. Dosud ponechávali američtí prezidentové Federálnímu rezervnímu systému nezávislost.
Kdo je Lisa Cooková?
Lisa Cooková se stala členkou sedmičlenné Rady guvernérů Fedu v roce 2022. Do funkce ji jmenoval předchůdce současného prezidenta Joe Biden, který tak poprvé za více než sto let od vzniku Fedu jmenoval do této funkce osobu s tmavou barvou pleti. Původně měla Cooková ve funkci skončit spolu s odchodem Joea Bidena z Bílého domu, ten ji ale mandát obnovil na obvyklých 14 let. Vypršet tedy má až v roce 2038.
Cooková má doktorát z ekonomie a před nástupem do Fedu vyučovala na Michiganské státní univerzitě ekonomii a mezinárodní vztahy. Za vlády Baracka Obamy působila v Radě ekonomických poradců prezidenta.
Bloomberg upozorňuje, že Cooková do Fedu nastoupila v době, kdy se v reakci na inflaci výrazně zvyšovaly úrokové sazby. Hlasovala tak na každém zasedání FOMC (Federal Open Market Comittee) pro růst sazeb, stejně jako většina členů rady guvernérů včetně šéfa Fed Jeroma Powella, na kterého Trump v posledních měsících také vyvíjí tlak. Kritizuje ho za to, že nechává základní úrokovou sazbu dlouhodobě na stejné hladině, která se pohybuje mezi 4,25 až 4,5 procenta.
Proč ji chce Trump odvolat?
Šéf Bílého domu podle zahraničních medií i oslovených odborníků pokračuje v tlaku na americkou centrální banku, aby došlo ke snížení úrokových sazeb. „Politiky Donalda Trumpa jsou takzvaně stagflační, poškozují růst ekonnomiky, ale současně táhnou nahoru inflaci,“ komentuje současnou situaci ve Spojených státech hlavní ekonom investičního portálu Patria.cz Jan Bureš.
Podle něj se jedná především o Trumpem zavedená cla nebo také migrační politiku. „Ta vlastně poměrně výrazně zhoršuje demografický výhled,“ vysvětluje s tím, že omezení imigrace může negativně ovlivnit dostupnou pracovní sílu na americkém trhu. „Donald Trump by si představoval, že by na to měla reagovat centrální banka nižšími úrokovými sazbami tak, aby růst ekonomiky podpořila,“ pokračuje Bureš.
Sarah Binderová z Brookingsova institutu uvedla, že prezidentovo využití formulace „pádného důvodu“ je zřejmě spíše snahou zakrýt jeho skutečný záměr. „Vypadá to jako fíkový list, který nám má pomoci dosáhnout toho, co chceme, tedy protlačit do rady někoho, kdo sníží sazby,“ řekla. Vyměnou Cookové by mohl šéf Bílého domu docílit převahy Trumpem dosazených členů v radě guvernérů a posílit tak šanci na snížení úrokové sazby.
Na základě čeho chce Trump Cookovou zbavit funkce?
Důvodem pro odvolání Cookové je podezření z hypotečního podvodu. Vyšetřování obvinění z nekalého vyplnění žádosti o hypotéku z roku 2021 je na počátku. Trump ale Cookovou k rezignaci vyzval již minulý týden.
„Zdá se, že prezident Donald Trump je odhodlaný ovládat Fed - a je ochotný použít jakoukoli páku, jakou má, aby získal většinu ve Radě guvernérů Federálního rezervního systému,“ uvedl pro Bloomberg David Wessel, ředitel Hutchins Center for Fiscal and Monetary Policy v Brookings Institution. Podle něj tak americký prezident „podkopává základy“ americké demokracie.
Cooková čelila republikánské opozici už během procesu schvalování její kandidatury na guvernérku Senátem. Kritici, mezi nimiž byli například bývalí senátoři Pat Toomey nebo Bill Hagerty, zpochybňovali její výzkumnou práci a tvrdili, že se příliš soustředila na rasovou politiku a nedostatečně na měnovou teorii. Také čelila obvinění, že lhala ve svém životopise.
Co by nižší úrokové sazby způsobily?
Oba čeští ekonomové se shodují, že pokud by Fed držel úrokové sazby příliš nízko, mohlo by dojít k výraznému růstu inflace. „Centrální banka by samozřejmě měla držet úrokové sazby tak nízko, jak to jenom jde, aby podpořila ekonomiku. Nicméně zároveň by měla udržovat i hospodářský růst,“ vysvětluje hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Podle něj současné vedení Fedu úrokové sazby drží na rozumných hladinách. „Pan Powell, předseda Fedu, velmi dobře ví, co má dělat,“ míní Marek „Nejrozumnější je ponechat centrální banku dostatečně nezávislou na to, aby se mohla rozhodovat profesionálně co nejlépe,“ dodává.
Kdo o úrokových sazbách rozhoduje?
Ve Spojených státech výši úrokové sazby určuje Federální rezervní systém. Ten se skládá ze zmíněné Rady guvernérů a dvanácti Federálních rezervních bank. Radu guvernérů tvoří sedm členů, kteří jsou nejprve navrženi americkým prezidentem a k jejich jmenování do funkce je zapotřebí souhlas Senátu. Mandát trvá 14 let.
Úrokovou sazbu pak určuje Federální výbor pro otevřený trh (FOMC), který tvoří dohromady dvanáct členů, sedm z nich jsou právě guvernéři Federální rezervní banky, mezi které patří i Lisa Cooková. Zbylých pět členů je vybíráno z prezidentů 12 federálních bank. Stálým členem je pouze prezident banky v New Yorku, na zbylých čtyřech členských křeslech rotují ostatní prezidenti dalších 11 federálních bank.
