Článek
Akciové trhy ve Spojených státech jedou na „vítězné vlně“, když posledních osm obchodních seancí zakončily v zelených číslech. To se povedlo naposledy před dvěma roky. Akcie podporuje očekávání trhů, že cyklus zvyšování sazeb americkou centrální bankou (Fed) má být u konce. Samotní představitelné Fedu se ovšem drží více při zemi.
Široce sledovaný index S&P 500, který se považuje za obecný ukazatel stavu americké ekonomiky, si za posledních osm dní připsal více než šestiprocentní výnos. Dolů šly naopak výnosy amerických desetiletých státních dluhopisů, které zaznamenaly pátý pokles z posledních šesti seancí v důsledku stejného očekávání – tedy že Fed má již práci „za sebou“.
Podle nástroje FedWatch, který měří tržní očekávání ohledně změn úrokové sazby Fedu, trhy momentálně počítají s 90procentní pravděpodobností, že centrální banka na prosincovém zasedání znovu ponechá hlavní sazbu v současném rozmezí 5,25 až 5,50 procenta, zatímco před týdnem to bylo 69 procent. S pravděpodobností 83 procent pak trhy usuzují, že centrální banka nebude měnit sazby ani na zasedání v lednu.
Některé komentáře centrálních bankéřů USA se ovšem v posledních dnech nesly v tónu, že dveře k dalšímu zpřísňování měnové politiky jsou stále otevřené, i kdyby se Fed rozhodl na nějakou dobu navyšování úroků pozastavit.
Bankéři optimismus mírní
Například jeden z hlavních představitelů americké centrální banky, Christopher Waller, v úterý prohlásil, že hrubý domácí produkt Spojených států, který ve třetím čtvrtletí zrychlil na 4,9 procenta, představoval silný výkon, který si zaslouží sledovat při zvažování dalších kroků centrální banky. Jeho kolegyně Michelle Bowmanová dodala, že poslední čísla o stavu americké ekonomiky bere jako důkaz toho, že ekonomika nejen „zůstala silná“, ale mohla nabrat rychlost, což vyžaduje vyšší sazby Fedu.
Šéf pobočky Fedu v Minneapolisu Neel Kashkari pak tlumil naděje na brzké snížení sazeb, o kterém už trhy také do jisté míry spekulují. Naopak uvedl, že centrální banka možná bude muset udělat ještě více práce, aby snížila inflaci zpět na svůj dvouprocentní inflační cíl.
„Když ekonomická aktivita pokračuje v tak vysokém tempu, nutí mě to klást si otázku, zda je měnová politika tak přísná, jak předpokládáme,“ řekl v rozhovoru pro Bloomberg. Šéf chicagského Fedu Austan Goolsbee doplnil komentáře tím, že uznal klesající trend inflace, ale cenové tlaky podle něj ještě neskončily.
Takzvaná heatmap ukazuje, jak si za poslední týden vedou akcie dvaceti nejhodnotnějších firem dle tržní kapitalizace z indexu S&P 500. Poznámka: Údaje jsou ke konci středečního obchodování.
Zatímco boj s inflací v roce 1982 vedl ve Spojených státech k recesi, dnes se zdá být situace příznivější. Existuje reálná možnost, že přísná měnová politika Fedu dokáže inflaci snížit na cílená dvě procenta a nezaměstnanost zároveň udržet na uzdě. To by přineslo ekonomickou hantýrkou takzvané „měkké přistání“ neboli vyhnutí se recesi.
I proto trhy s napětím čekaly, s jakými slovy vystoupí ve středu šéf centrální banky Jerome Powell při příležitosti konference k stému výročí Oddělení pro výzkum a statistiku Fedu. Trhy očekávaly, že Powell nastíní jeho aktuální pohled na inflaci, růst, zaměstnanost a úrokové sazby. Powell se ale k těmto tématům nevyjadřoval.
Ochlazení na trhu práce
Od zasedání centrální banky v minulém týdnu bylo v USA zveřejněno několik čerstvých údajů o ekonomice, které se kloní spíše ve prospěch ponechání úroků na současných úrovních. Například klíčová statistika ministerstva práce v pátek ukázala, že největší ekonomika světa minulý měsíc vytvořila méně pracovních míst, než se čekalo, zatímco míra nezaměstnanosti se zvýšila o desetinu procentního bodu na 3,9 procenta.
Po třech měsících, kdy trh práce překonal odhady, přišel říjen, kdy jsou data naopak slabší, než se předpokládalo. Navíc i předchozí údaje byly revidovány v případě zaměstnanosti k horšímu. Trh práce díky tomu už nevypadá tak přehřátý.
„Nejsilnějším argumentem pro to, aby americká centrální banka zmírnila svou měnovou politiku, je skutečnost, že růst mezd pokračuje pomalu,“ uvedl ekonom Andrew Hunter ze společnosti Capital Economics.
V říjnu vzrostla průměrná hodinová mzda v USA oproti září o 0,2 procenta na 34 dolarů (781 Kč, v Česku činí průměrná hodinová mzda zhruba 320 Kč), přičemž analytici počítali s mírně rychlejším růstem. „Potvrzuje to názor, že Fed už by neměl úrokové sazby zvyšovat,“ řekl k údajům analytik Ronald Temple ze společnosti Lazard.
„Investoři se podle nás po říjnovém reportu ujistí v přesvědčení, že další růst sazeb Fedu je mimo hru. Naplno se tak opět dostávají do hry spekulace na termín, kdy uvidíme kýženou otočku směrem dolů. Samozřejmě by nebylo úplně dobré, pokud by se trh práce začal rychle zhoršovat. To však prověří až další měsíce,“ vyhodnocuje čerstvá data akciový analytik Tomáš Vlk z Patria Finance.
