Hypotéky v eurech budou levnější. Eurozónu čeká čtyřnásobné snížení úroků

Inflace v eurozóně ustupuje rychleji, než analytici očekávali – už v říjnu se dostala pod tři procenta, kde se od té doby také udržela. Na dohled dvouprocentní hranice, kde by se podle ECB měl růst cen pohybovat, se naposledy inflace pohybovala v srpnu roku 2021.

S rychlým odezníváním inflační vlny se také pojí očekávání na podobně rychlého snižování úrokových sazeb, které ovlivňují, nejen kolik stojí úvěry a hypotéky, ale také kolik dostanou střadatelé ze svých vkladů.

Podle analytiků, které oslovila agentura Bloomberg, se letos investoři dočkají hned čtyřikrát, poprvé v červnu, a úroková sazba by se tak měla na konci roku pohybovat na úrovni tří procent. Čtyřnásobné snížení vypadá jako velký skok, původně však experti předpovídali hned šest kroků a sazbu viděli kolem 2,5 procenta.

ECB totiž patrně zvolí opatrnější strategii. Nyní centrální bankéři vyhodnocují, jak se poslední zvyšování sazeb ze září minulého roku propisuje do ekonomiky a co s inflací provede očekávané zvyšování mezd.

Teprve až si budou jistí, že eurozóně nehrozí mzdově cenová spirála a že inflace skutečně bezpečně míří ke dvěma procentům, přijde na řadu první „cut“.

Opatrnost ECB je podle všeho na místě, centrálním bankéřům se nechce znovu hazardovat s pověstí, jako když cenová vlna nabírala na síle, zatímco z centrály ECB ve Frankfurtu zněly věty o tom, že jde jen o dočasný fenomén, který se vyřeší sám.

Představitelé banky se domnívají, že výrazné snížení inflace v roce 2024 pokračovat nebude, částečně proto, že vlády podporují ekonomiky utrácením z rozpočtů – čímž snahu ECB negují a nutí ji nechat úrokové sazby o něco výš.

I ekonomové mimo ECB předpokládají, že inflace bude klesat postupně a souhlasí s tím, že dostat se ke dvěma procentům ještě potrvá. Zvlášť když v prosinci inflace v porovnání s listopadem vyskočila.

Míra jádrové inflace, tedy očištěné od nestálých cen potravin a energie, zůstane podle prognóz letos vyšší. V roce 2025 by se měla pohybovat lehce nad cílem ECB, konkrétně na úrovni 2,2 procenta.

Podobně opatrný postup volí také americký Fed. I v USA prosincová inflace vyskočila a také tamní centrální bankéři předpokládají, že úrokové sazby zůstanou výš po delší dobu.

Fed v letech 2022 a 2023 zvyšoval sazby tempem, které se zapíše do učebnic ekonomie hned vedle krocení inflace z raných 80. let minulého století. Aktuálně se úroková sazba pohybuje v rozmezí 5,25 a 5,50 procenta.

Letošní rok tak bude naopak ve znamení uvolňování. Fed však musí vybalancovat snahu o „měkké přistání“ k inflačnímu cíli bez bolestivé ekonomické recese. A na této cestě číhá řada rizik včetně nadcházejících prezidentských voleb.

Z prosincových slov šéfa centrální banky Jeroma Powella vyplývá, že zatímco ještě na podzim bylo ve hře ještě další zpřísnění, nyní už by nic takového hrozit nemělo. Analytici očekávají, že by se na konci roku měly úrokové sazby v USA pohybovat kolem 4,25 procenta.

Česká národní banka, tehdy pod vedením guvernéra Jiřího Rusnoka, mezi prvními zareagovala na inflační vlnu a začala zvedat sazby. Po výměnách v bankovní radě se česká úroková sazba zastavila na sedmi procentech, ze kterých bankovní rada začala v prosinci ukrajovat.

A postupné snižování by podle všech indicií mělo pokračovat i letos. „Podle aktuální zprávy o měnové politice z podzimu 2023, kterou vydává ČNB, by základní úroková sazba v Česku měla klesat celý rok. V prosinci 2024 bychom se mohli pohybovat kolem úrovně 3,5 procenta,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček o tuzemském vývoji.