Hlavní obsah

Inflace nadále roste, kam až může zajít úrokový protiúder ČNB?

Foto: Shutterstock.com

ČNB s inflací bojuje zatím marně. (Ilustrační snímek).

Reklama

15. 2. 8:41

Tuzemská inflace za leden výrazně zrychlila, když meziročně ceny vzrostly o téměř deset procent. Naposledy ceny stoupaly tímto tempem v červenci 1998. ČNB se snaží inflaci stlačit dolů, zatím ale marně.

Článek

Meziroční inflace v lednu stoupla na 9,9 procenta z prosincových 6,6 procenta, a je tak nejvyšší od července 1998. Vývoj ovlivnily zejména ceny bydlení, pohonných hmot a potravin. Lednová inflace byla vyšší, než očekává Česká národní banka.

Podle ní je „více než pravděpodobné“, že v následujících měsících inflace překoná hranici deseti procent. ČNB se snaží s rostoucí inflací bojovat zvyšováním úrokových sazeb, zatím se jí to však nedaří. Guvernér ČNB Jiří Rusnok tvrdí, že další výrazné zvyšování úrokových sazeb by již nemělo být zapotřebí. Podmínkou ale je, že se naplní odhady vývoje v nové prognóze. Řada analytiků je si však téměř jistá, sazby ještě porostou.

Centrální banky zvyšují úroky v situaci, kdy chtějí stlačit inflaci a přibrzdit ekonomiku. Vyšší úroky totiž znamenají dražší úvěry a v ideálním světě, kde se vyšší úroky propíší i do úroků na spoření, také větší chuť lidí držet peníze na bankovních účtech, tedy nižší ochotu utrácet.

„Podle zimní prognózy ČNB bude inflace v letošním prvním pololetí kulminovat na hodnotách v blízkosti deseti procent. Ve světle aktuálních informací je přitom více než pravděpodobné, že v následujících měsících inflace tuto hodnotu o něco překoná. K cenovému růstu bude nadále dominantně přispívat jádrová inflace,“ uvedl v pondělí ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.

„Vzhledem k tomu, že se inflace v lednu nacházela opět nad prognózou, tak nelze vyloučit, že ČNB v březnu přistoupí ještě ke kosmetickému zvýšení úrokových sazeb o 25 bazických bodů,“ uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Současně však relativně slabší jádrová inflace naznačuje, že úrokové sazby jsou blízko svého vrcholu, doplnil ekonom Komerční banky Michal Brožka.

„ČNB už delší dobu zvedá sazby a nutno říct, že je zvyšuje poměrně ostrým tempem. Jen těžko bychom na světě hledali centrální banku, která utahuje měnovou politiku tak přísně. Přesto je počínání centrálních bankéřů zatím bez odezvy a ceny dál letí nahoru,“ uvedl Tomáš Volf ze společnosti Citfin, podle kterého bude zdražování pokračovat.

„V dalších měsících očekáváme další masivní nárůst inflace a zvedání úroků ze strany ČNB na tom nic nezmění. Možná nepatrným dílem přispěje k přibrzďování růstu cen, ale ve výsledku je jasné, že s cenami energií vyhnanými nahoru kvůli spekulantům či selektivnímu zvyšování cen pohonných hmot z Ruska ČNB nic nezmůže,“ odhaduje Volf.

Jediným hmatatelným efektem počínání ČNB je podle něj zatím zdražování provozu firem i domácností a v budoucnu omezování spotřebitelské poptávky kvůli rostoucím cenám úvěrů. Tento její přístup může do budoucna podlamovat ekonomický růst ČR.

Prostor pro zvýšení sazeb stále je

Dopad zvyšování úrokových sazeb ze strany ČNB se projeví se zpožděním, jak pro SZ Byznys uvedl Tomáš Kudla, obchodní ředitel pro Česko a Slovensko ze společnosti Ebury.

„Co se týče dalšího zvyšování úrokových sazeb, je ještě brzy na to hovořit o nějakém vrcholu. Až čas ukáže, o kolik a na jak dlouho budou sazby takto vysoko, případně zda budou ještě výše,“ tvrdí Kudla.

„Žádný pomyslný vrchol přitom neexistuje, při tak vysoké inflaci je totiž vždy prostor jít ještě výše. Pokud k tomu dojde, v případě, že se neobjeví něco neočekávaného, počítám jen s kosmetickou úpravou přibližně o 0,25 procentního bodu,“ dodává Kudla z Ebury.

„Boj ČNB s inflací by mohla podpořit intervence kurzu koruny, díky čemuž by došlo ke snížení inflace importovaného zboží a služeb. Intervenovat kurz koruny by tak mělo rychlejší účinek na snížení inflace,“ domnívá se Kudla.

Prostor pro další zvýšení sazeb existuje také podle Tomáš Volfa ze společnosti Citfin. „ČNB může jít se sazbou ještě výše. Odhodlání centrálních bankéřů, které mnohokrát avizovali, otevírá prostor ještě pro jedno až dvě zvýšení. Je pravděpodobné, že se hlavní úroková sazba dostane nad pět procent a nebylo by překvapení ani 5,5 procenta,“ tvrdí Volf.

„Od srpna by měl index spotřebitelských cen mírně zpomalovat svůj růst, protože do hlavní role se dostane meziroční vysoká srovnávací základna. Zatímco v první polovině roku 2021 byla inflace kolem tří procent, počínaje srpnem to byla už procenta čtyři a v říjnu dokonce v blízkosti šesti procent. Tento faktor způsobí, že inflace bude splaskávat, ale inflační tlaky budou stále velmi silné,“ uzavírá Tomáš Volf ze společnosti Citfin.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované