Hlavní obsah

Energie, potraviny. Co táhne největší zdražování za 24 let

Foto: Radek Cihla, Seznam Zprávy

Lednová inflace dosáhla 9,9 procenta.

Reklama

14. 2. 9:05
aktualizováno • 14. 2. 11:15

Odhady ČNB a analytiků se potvrdily. Lednová inflace dosáhla 9,9 procenta. Dopad měly ceny energií i potravin.

Článek

Česká národní banka odhadovala, že se lednová inflace dostane skoro k deseti procentům. Nyní se její předpověď potvrdila. Dostala se na 9,9 procenta.

Důvodem růstu inflace je zdražování energií, podepsalo se na něm obnovení plateb DPH pro domácnosti. Dopad měla i tradiční lednová změna ceníků zboží a služeb a zdražení potravin. „Spotřebitelské ceny vzrostly oproti loňskému lednu o téměř 10 procent. Je to nejvíce od července 1998, kdy meziroční růst cen dosáhl hodnoty 10,4 procenta. Největší vliv na výši lednového meziročního indexu měly ceny bydlení, pohonných hmot a potravin,“ uvádí Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Meziměsíčně spotřebitelské ceny stouply o 4,4 procenta, což je nejvíce od ledna roku 1993.

Ceny elektřiny přešly kvůli zrušenému daňovému pardonu z prosincového poklesu o 15 procent v lednový růst o 18,8 procenta a ceny zemního plynu přešly z poklesu o 7,9 procenta v růst o 21,5 procenta.

„Aktuální zvýšení spotřebitelských cen bylo sice ovlivněno návratem DPH u cen elektřiny a zemního plynu, ale i tak je navýšení u energií značné a podle informací avizovaných dodavateli není konečné,“ uvedl předseda ČSÚ Marek Rojíček.

Podražily také výrobky pro údržbu nemovitostí a domácností – konkrétně o 13,4 procenta (v prosinci o 10,3 %), více platíme za teplo a teplou vodu (o 12,0 %, v prosinci o 1,9 %) a tuhá paliva (o 15,7 %, v prosinci o 8,9 %).

V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje zrychlily růst ceny pekárenských výrobků a obilovin na 9,4 procenta (v prosinci 6,6 %), ceny výrobků ve skupině mléko, sýry a vejce na 7,2 procenta (v prosinci 5,9 %), ceny olejů a tuků na 25,9 procenta (v prosinci 24,7 %) a ceny ovoce přešly z prosincového poklesu o 3,7 procenta v růst o 1,7 procenta. Do meziroční inflace promluvily i ceny v oblasti dopravy, kde auta zdražila o 11 procent a o 28 procent pohonné hmoty a oleje.

Ceny zboží úhrnem meziměsíčně vzrostly o 5,9 procenta a ceny služeb o 2,2 procenta. Meziročně se dostaly u zboží o 10,5 procenta výš, v případě služeb rostly o 8,8 procenta.

Ekonomové předpovídali, že inflace v lednu výrazně stoupne. Mohla se podle nich přiblížit i hranici 11 procent. V průměru však odhadovali její míru na 9,8 procenta, zatímco v prosinci byla 6,6 procenta.

„V oblasti očekávané inflace vyšly dva makroekonomické výhledy od Ministerstva financí ČR a ČNB, které shodně ukázaly na očekávanou průměrnou inflaci v letošním roce na úrovni 8,5 procenta. Oba výhledy shodně očekávají pokles růstu cen v druhé polovině letošního roku,“ upozornil hlavní ekonom skupiny Roklen Pavel Peterka.

Ve srovnání se zimní prognózou ČNB byl lednový růst spotřebitelských cen o půl procentního bodu výraznější. Za odchylkou stojí hlavně zdražování potravin a pohonných hmot. Predikce jádrové inflace a regulovaných cen se zhruba naplnily.

„Podle zimní prognózy ČNB bude inflace v letošním prvním pololetí kulminovat na hodnotách v blízkosti deseti procent. Ve světle aktuálních informací je přitom více než pravděpodobné, že v následujících měsících inflace tuto hodnotu o něco překoná. K cenovému růstu bude nadále dominantně přispívat jádrová inflace,“ uvedl Petr Král, ředitel měnové sekce ČNB.

„Pokračující zrychlování jádrové inflace je výsledkem promítnutí značného nárůstu osobních a materiálových nákladů firem v uplynulém období, stejně jako nedávného zdražení energií na komoditních burzách. To je podpořeno tradičním lednovým přeceňováním a solidní poptávkou v české ekonomice, což vede ke zvyšování ziskových marží výrobců a prodejců,“ uvedl dále Král.

Kvůli dvoucifernému zvýšení cen energií pro domácnosti podle něj budou po celý letošní rok do celkové inflace výrazně promlouvat i rychle se zvyšující regulované ceny. „Také růst domácích nákladů zůstane zpočátku silný, když k němu bude dominantně přispívat svižná mzdová dynamika. Nicméně ve druhém pololetí inflace postupně zvolní. K tomu přispěje odeznění růstu dovozních cen, které podpoří i posilující koruna,“ komentuje Král.

Stabilizující vliv měnové politiky skrze domácí poptávku v důsledku výrazného zvýšení úrokových sazeb ze strany ČNB bude mít vliv na zpomalení růstu spotřebitelských cen. „Na horizontu měnové politiky, jímž je první polovina roku 2023, se inflace vrátí do blízkosti dvouprocentního cíle,“ uvedl Král.

Jak česká koruna od roku 1991 ztrácela na hodnotě, ukazuje naše interaktivní kalkulačka inflace.

Zatímco v předchozích měsících byla inflace v Česku podle metodiky Evropské unie (EU) spíše průměrná, v lednu se dostala nad průměr celé EU. V lednu totiž harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP) v Česku stoupl na 8,8 procenta z prosincových 5,4 procenta.

Lednový odhad za eurozónu, který se od čísla za celou EU liší zpravidla jen málo, činí přitom 5,1 procenta. Na pondělní tiskové konferenci o tom informovali představitelé ČSÚ. Dodali, že konečná čísla za EU ale ještě nejsou známá. Podle národní metodiky inflace v Česku v lednu meziročně zrychlila na 9,9 procenta z prosincových 6,6 procenta.

Představitelé ČSÚ v pondělí zároveň upozornili, že růst cen energií, který výrazně ovlivňuje v poslední době inflaci, ještě podle informací od dodavatelů v Česku bude pokračovat. Podíl energií na spotřebitelském koši je přitom podle ČSÚ v rámci EU výrazně nadprůměrný.

„Situace v cenách energií v Česku se začíná dramaticky měnit od ledna 2022 a to je i jedním z důvodů návratu české inflace na historicky obvyklejší přední místa v evropském žebříčku,“ uvedl předseda ČSÚ Marek Rojíček.

Ceny energií pro bydlení, kam patří plyn, elektřina i dodávka tepla, podle posledních úplných dat EU v prosinci 2021 stouply meziročně nejvíce v Estonsku (o 77,8 procenta), Nizozemí (o 74,9 procenta), Belgii (o 57,4 procenta) a ve Španělsku (o 54,8 procenta). Naopak Slovensko v prosinci vykázalo pokles o 3,9 procenta a ČR díky dočasnému odpuštění DPH u energií pokles o 8,5 procenta.

„Za růstem inflace v Evropě stojí především ceny energií. Zpočátku roku 2021 se to týkalo pohonných hmot, posléze se zvedaly ceny elektřiny a od druhé poloviny roku 2021 pak zejména ceny plynu. Tyto cenové nárůsty jsou ale při srovnání jednotlivých zemí co do intenzity i načasování velmi nerovnoměrné,“ uvedl ředitel odboru statistiky Jiří Mrázek. Podle něj vzestup cen za poslední půlrok je výrazný všude v Evropě, ale Česko a Slovensko se v tuto dobu držely spíše průměru.

V prosinci byl HICP v Česku 5,4 procenta a na Slovensku 5,1 procenta, zatímco průměr celé EU byl 5,3 procenta a eurozóny pět procent.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované