Článek
Od začátku je to napjatý vztah. Německý kancléř Friedrich Merz už loni v květnu dal do jednoho pytle slovenského premiéra Roberta Fica s někdejším maďarským premiérem Viktorem Orbánem.
„Nemůžeme se vyhnout konfliktu s Maďarskem a Slovenskem, pokud budeme pokračovat touto cestou,“ prohlásil před rokem německý kancléř z CDU s odkazem na proruské postoje vlád na Slovensku a v Maďarsku.
Připomněl i možnost odebírání evropských fondů nebo zahájení řízení kvůli porušování unijního práva. Podle Merze nesmí malá menšina států diktovat směr celé Evropské unie.
Komunikace pragmaticky pokračovala
Lídr Směru Fico reagoval ostře. „Slova německého kancléře jsou naprosto nepřijatelná v dnešní Evropě. Slovensko není malý žáček, kterého je třeba poučovat,“ prohlásil tehdy.
Vztah zůstal chladný, ale na pracovní úrovni komunikace pragmaticky pokračovala. Loni v říjnu se pak Merz s Ficem sešel v Bruselu na okraj unijního summitu.
Průlom měl nastat letos na jaře. „Do konce května očekáváme návštěvu německého spolkového kancléře v Bratislavě. Je mnoho věcí, které nás spojují, především automobilový průmysl, ale i společný pohled na mnoho témat,“ prohlásil slovenský premiér koncem dubna na summitu na Kypru.
Automobilový průmysl je stěžejní pro slovenskou ekonomiku a Německo je nejdůležitějším exportním partnerem slovenských firem.
Později se objevilo i konkrétní datum cesty: 29. května. O něm ještě minulý týden mluvil šéf poslaneckého klubu Směru Ján Richter.
Berlín: Kancléř návštěvu nikdy neplánoval
Berlín ale návštěvu nikdy nepotvrdil a ve čtvrtek na dotaz deníku Sme dokonce popřel, že by se plánovala. „Kancléř v současnosti neplánuje a nikdy neplánoval oficiální návštěvu Slovenska,“ vzkázal mluvčí německé vlády.
Co se mezitím změnilo?
Slovenský premiér se zúčastnil oslav konce druhé světové války v Moskvě. Jde o akci, kterou režim Vladimira Putina využívá jako součást válečné propagandy ospravedlňující invazi na Ukrajinu.
Europoslankyně Směru Judita Laššáková se ve čtvrtek snažila v debatě na TA3 celou věc zlehčovat. Tvrdila, že neuskutečněná návštěva německého kancléře není žádná tragédie a že „Německo není Merz“.
„Nejsme sedmnáctá spolková země,“ prohlásila Laššáková s tím, že Robert Fico nebude „poslouchat“, aby si vysloužil Merzovu návštěvu.
Exministr zahraničí Ivan Korčok z opozičního Progresivního Slovenska Fica zkritizoval. „Ukazuje se, že si premiér vytvořil fikci, že může zároveň jezdit za prezidentem Putinem do Moskvy a současně že mu německý kancléř Merz bude dělat stafáž pro jeho politiku na všechny čtyři světové strany,“ prohlásil s odkazem na „Ficovu doktrínu“.
Ficově zahraniční politice se věnovala díl naší podcastové minisérie Směr Fico.
„Tohle není náš společný postoj“
Kancléř Merz zkritizoval Ficovu cestu do Moskvy už krátce po 9. květnu. Během návštěvy Stockholmu prohlásil, že slovenský premiér „dobře ví, že tohle není náš společný postoj“. „Jeho účasti v Moskvě hluboce lituji a budeme o ní s ním jednat,“ dodal Merz na Ficovu adresu.
Fico byl v Kremlu už podruhé za sebou jako jediný lídr z EU. Akce na Rudém náměstí se přímo neúčastnil, jednal však s Putinem. Slovenský premiér tvrdil, že Putinovi předal vzkaz od Zelenského. Kreml to ale explicitně popřel. Putinův poradce Jurij Ušakov řekl, že Fico žádný vzkaz nepředal a pouze informoval o svém rozhovoru se Zelenským.
Se Zelenským mluvil Fico v poslední době několikrát. Osobně se setkali také na začátku května v Jerevanu. Dohodli se na vzájemných návštěvách v Kyjevě a Bratislavě i na společném zasedání vlád a také na slovenské podpoře Ukrajiny na cestě do EU.
Ze strany Fica jde o další prudký obrat. Vztahy totiž v poslední době zatěžovaly ostré výroky o nepřátelství a spor o dodávky ruské ropy ropovodem Družba.
Slovenský premiér byl od návratu k moci v roce 2023 na Ukrajině dosud jen jednou v příhraničním Užhorodu. Cestu do Kyjeva v minulosti odmítal a zároveň zpochybňoval, že ukrajinská metropole pociťuje dopady války.
Manévry po prohře Orbána
Další fáze Ficovy pragmatické politiky vůči Ukrajině přišla krátce po volební prohře Viktora Orbána, kterého slovenský premiér podporoval a bral na unijní úrovni za blízkého spojence.
Bez Orbána zůstal Fico v Evropské radě relativně osamocený při blokování sankcí nebo pomoci Ukrajině. Maďarsko se s vládou Pétera Magyara rychle přesouvá k proevropštější linii.
Nová maďarská ministryně zahraničí Anita Orbánová si už první den ve funkci předvolala ruského velvyslance kvůli ruskému bombardování ukrajinské Zakarpatské oblasti.
Slovenské ministerstvo zahraničích věcí na dopady dronů u slovenských hranic reagovalo až o den později a až po opoziční kritice kvůli nečinnosti.
„Slovensko odsuzuje masivní letecké útoky Ruské federace na ukrajinské území, zasahující až po Užhorod v Zakarpatské oblasti u hranic se Slovenskou republikou, kde žije i početná slovenská menšina,“ napsal ministr Juraj Blanár ze Směru.
Premiér Fico se k útoku nevyjádřil.
Pro srovnání: německý kancléř Ukrajinu veřejně podpořil. „Největší ruské útoky na Ukrajinu za dlouhou dobu vysílají jasné poselství: Moskva si vybrala eskalaci místo jednání. Pokračujeme v podpoře Ukrajiny. Kyjev a jeho partneři zůstávají připraveni na rozhovory o spravedlivém míru. Rusko nadále vede válku,“ napsal na sítích Friedrich Merz.
