Hlavní obsah

Jak vyvolat krizi. Stačí, aby se v USA zadrhl jeden zákon

Foto: Flickr.com/White House, Seznam Zprávy

Prezident Joe Biden se dohodl s republikány.

Reklama

USA podle všeho navýší dluhový strop, který stanovuje, kolik si může americká vláda půjčovat peněz. Pokud by se strany nedohodly, čelila by světová ekonomika významným problémům – včetně té české.

Článek

Prezident USA, demokrat Joe Biden, a šéf Sněmovny reprezentantů, republikán Kevin McCarthy, se dohodli na zvýšení dluhového stropu, tedy limitu, který určuje, kolik si může americká vláda půjčit peněz. Dosavadní limit, který činil 31,4 bilionu dolarů (690 bilionů korun) vláda vyčerpala hned na začátku letošního roku – a až dosud ho oddalovala různými kličkami.

Dříve bylo navyšování limitu pouze formalitou, v posledních zhruba deseti letech je to však čím dál složitější, protože se jednotlivé strany nedokáží dohodnout na podmínkách.

Kompromisní dohoda, které Biden s McCarthym dosáhli, nyní čeká na schválení kongresem. Nejednalo by se navíc pouze o navýšení částky, ale o úplné pozastavení limitu až do roku 2025 – takže prezidentské volby v listopadu 2024 neovlivní třenice s případnou hrozbou bankrotu největší ekonomiky světa.

Obě strany ustoupily, vláda zastropuje výdaje s výjimkou obrany a péče o veterány. Podle Bílého domu půjde dohromady o bilion dolarů. Kromě toho se ušetří prostředky, které zbyly nevyčerpané v „covidových fondech“ a omezení se bude týkat také různých sociálních dávek.

Demokratům se zase podařilo ubránit vyšší zdanění majetnějších Američanů, které by mělo v příštích deseti letech vynést 80 miliard dolarů.

Co by bylo, kdyby…

Pokud by dluhový strop navýšen nebyl, čelily by USA možné platební neschopnosti již pátého června. Historicky první nesplacení federálního dluhu by ovlivnilo ekonomiky po celém světě.

„Žádný kout světové ekonomiky by nebyl ušetřen, pokud by americká vláda neplnila své závazky a krize nebyla rychle vyřešena,“ řekl agentuře AP Mark Zandi, hlavní ekonom Moody's Analytics.

Podle agentury AP by utrpěli všichni, od čínských továren, které dodávají do USA elektroniku, přes švýcarské investory vlastnící americké státní dluhopisy až po investory ze Srí Lanky, kteří často používají dolar jako alternativu ke srílanské rupii.

Situace by se navíc zhoršovala, čím déle by se politici nedohodli. Zandi pro AP uvedl, že i týdenní výpadek by americkou ekonomiku oslabil natolik, že by zanikl jeden a půl milionu amerických pracovních míst.

Pokud by výpadek trval třeba až do léta, propadl by se americký hospodářský růst a zaniklo by 7,8 milionu pracovních míst. Úroky z půjček by vzrostly, míra nezaměstnanosti by se zvýšila ze současných 3,4 procenta na osm procent a propad akciového trhu by vymazal 10 bilionů dolarů z majetku domácností.

Jak by nenavýšení stropu ovlivnilo Česko?

Podle ekonoma investiční skupiny Natland Petra Bartoně existují tři hlavní kanály, kterými by dočasné nenavýšení dluhového stropu ovlivnilo českou ekonomiku.

Jednak přes americkou strukturu výdajů, dění na dluhopisovém trhu a také přes dolarový směnný kurz. Zároveň by velkou roli hrála také taktika, kterou by USA tento problém řešily a mimo jiné také délka období, kdy by dluhový strop zůstával bez navýšení.

„V USA by byly osekány zejména investiční výdaje. Na těch se podílejí některé české exportní firmy – ať už (méně) skrze přímé exporty (například letadla či jiné dopravní prostředky, či softwarové produkty), či skrze subdodávky do větších investičních celků třetích zemí, zejména Německa. U nich by tedy došlo k pozdržení investic, ne však pravděpodobně k jejich zmaření,“ říká Bartoň o prvním kanálu, který by českou ekonomiku ovlivnil.

Těžké časy by podle Bartoně čekaly světový trh s dluhopisy, těch českých by se to však podle něj nějak zásadně nedotklo, a to kvůli jejich podílu na trhu.

„Pokud by se to českých dluhopisů dotklo, tak v tom směru, že by se o ně mohl krátkodobě zvýšit zájem, což by mohlo vést k poklesu jejich ceny, a český stát by si mohl půjčovat o něco málo levněji než kdyby se strop navýšil. Celkový efekt pro státní rozpočet by však neměl přesáhnout jednu miliardu,“ dodává Bartoň.

Dalším dopadem by podle něj bylo to, že by zlevnil dolar vůči koruně.

„To by lehce zlevnilo zejména cenu ropy do našich pohonných hmot, a čistě teoreticky by mohlo dojít i k lehounkému posílení koruny vůči euru a tedy ke zlevnění červnových káv Čechů v zahraničí,“ shrnuje Bartoň s tím, že koruna však v posledních týdnech oslabovala a případný pohyb by to nevykompenzoval.

Reklama

Doporučované