Článek
Ceny elektřiny klesají a trhy naznačují zlevnění i pro příští léta. To je dobrá zpráva pro spotřebitele, kterým ČEZ už třikrát od začátku roku nabídl nižší ceny, hůř se pokles elektřiny projevuje ve výsledcích skupiny.
„Průměrná cena vyrobené elektřiny v roce 2024 byla 130 eur, teď je na 121 až 125 eur za megawatthodinu,“ říká v rozhovoru finanční ředitel ČEZ Martin Novák.
Přesto výsledky Skupiny ČEZ za první pololetí předčily očekávání analytiků. Přispěla k nim plynárenská distribuční společnost GasNet, kterou ČEZ do svého portfolia začlenil teprve loni v září. Meziročně se nyní projevuje její pozitivní přínos, který ČEZ opakovaně vyzdvihuje.
Nyní je na prodej další plynárenská síť, kterou v jižní části země zatím provozuje skupina E.ON. Podle informací Seznam Zpráv by měl být ČEZ jedním ze zájemců o její koupi, finanční ředitel ČEZ Martin Novák však odmítl možnou akvizici komentovat.
Energetická Skupina ČEZ v prvním pololetí zvýšila provozní zisk před odpisy (EBITDA) o sedm procent na 73,9 miliardy korun, meziročně je to o 4,7 miliardy korun více. Čistý zisk klesl na 16,5 miliardy korun. ČEZ zvýšil i celoroční výhled hospodaření na rok 2025.
Skupina ČEZ za první pololetí zvýšila provozní zisk, zatímco čistý zisk klesl. Co na to říkáte a co za tímto výsledkem stojí?
Je to spíš návrat k normálu. Na trzích klesá volatilita a příležitost pro trading je podstatně menší. Trading vydělal 1,9 miliardy korun, loni vydělal 3,9 miliardy. Na druhou stranu pozitivně působilo začlenění společnosti GasNet do našeho portfolia, což je 6,4 miliardy korun do plusu. Víceméně to vyrovnalo pokles vlivem velkoobchodních cen. Je to dáno tím, že GasNet jsme začlenili až 1. září loňského roku, tudíž v prvním pololetí roku 2024 byl jeho přínos nulový.
Zlepšení vidíme také u distribuce, hlavně díky vyšším povoleným výnosům a vyšším investicím do distribuční sítě v minulých letech a zvýšení výběru poplatků za připojení do sítě.
Jsou také lepší výsledky v ESCO segmentu, což a je hlavně dáno nižšími náklady na odchylky, to znamená odchylky od predikovaného stavu spotřeby, které potom musíme dokupovat, nebo odprodávat.
Zmiňoval jste nižší nákladové ceny elektřiny. Co bylo důvodem jejich poklesu či stagnace, které vidíme na velkoobchodním trhu?
Tím důvodem je pokles cen energií na trhu, kde jsou obchodované na forwardových trzích. Ten trend je jednoznačný a je to vidět i na našich číslech.
Nebude docházet k tomu, že někdo křížově dotuje jiného spotřebitele. Platba na základě příkonu je mnohem férovější než platba, která je rozpočítaná na všechny podle odběru.
Jaký je váš odhad ceny do budoucna?
Průměrná cena vyrobené elektřiny v roce 2024 byla 130 eur, teď je na 121 až 125 eur za megawatthodinu. Na rok 2026 máme zatím prodáno v průměru za 95 eur za megawatthodinu. Samozřejmě v průběhu roku si ještě nějakou elektřinu necháváme neprodanou a její cena může být ovlivněna různými výkyvy. Nakonec může být trochu vyšší.
Kolem roku 2029 už je cena elektřiny kolem 70 eur. To ukazuje, že ceny klesají, což se promítá i v cenících společnosti ČEZ Prodej. Letos jsme už třikrát zlevňovali, loni pětkrát.
Rok 2025 je posledním rokem, kdy ČEZ platí daň z mimořádných zisků. Jak se windfall tax ve vašich výsledcích projeví?
Za rok 2025 se propíše odhadovaným číslem 29 až 33 miliard korun. Měl by to být poslední rok windfall tax. I za předchozí roky to bylo kolem 30 miliard korun, jak za 2023, tak za rok 2024. Velmi podobné číslo čekáme i letos.
Nyní je na prodej plynárenská distribuční společnost Gas Distribution, kterou prodává skupina E ON a je oceněna na 8,6 miliardy korun. Mezi zájemci o koupi má být i ČEZ…
To teď nebudeme komentovat.
Loni jste převzali plynárenskou síť GasNet, která se do vašich výsledků propisuje pozitivně. Nebyl by takový pozitivní přínos důvodem k rozšíření distribuční sítě plynu Skupiny ČEZ právě o Gas Distribution?
Opravdu to nyní nemůžeme komentovat, je to běžící proces na straně prodávajícího. Ale předpokládám, že pokud by někdo měl o takové aktivum zájem, tak by to dělal proto, aby mu to přineslo nějaký zisk.
ČEZ chce v příštích pěti letech do distribuční sítě investovat přes 140 miliard korun. Kolik budete potřebovat investovat do rozvoje distribuce v příštím roce?
Bude to 23,4 miliardy Kč. Ročně to bývá rovnoměrné číslo.
Energetický regulační úřad navrhuje, aby spotřebitelé v příštím období platili více ve fixních měsíčních platbách za jističe a menší část by měly tvořit poplatky za distribuci, které se platí podle spotřeby. Jak to může pomoct distributorovi, když bude mít část plateb zajištěnou v konkrétní výši?
Jako distributorovi nám to moc nepomůže, ale to zavede férovost platby jako takové. Ten starý mechanismus, který se neměnil několik dekád, byl založen na tom, že na konci existuje elektrárna a pak přenosová síť a distribuční síť na druhém a elektřina teče ke všem zákazníkům, kteří mají relativně podobný profil odběru. Dnes je situace dramaticky odlišná, protože tu jsou tepelná čerpadla, domácí fotovoltaiky, firmy, které mají vlastní zdroje, velké fotovoltaické nebo větrné zdroje. To vše vyvíjí tlak na distribuční síť.
Nebude docházet k tomu, že někdo křížově dotuje jiného spotřebitele. Platba na základě příkonu je mnohem férovější než platba, která je rozpočítaná na všechny podle odběru.
Za poslední půlrok byly schváleny dvě novely energetického zákona, které mimo jiné zjednodušují stavbu plynových elektráren i obnovitelných zdrojů. Do nových plynovek chce ČEZ investovat do konce dekády přes 52 miliard, do zelených elektráren pak přes 32 miliard korun. Jak legislativa pomůže ČEZ k realizaci nových projektů?
Určitě to velmi vítáme, je to iniciativa správným směrem. Ale i přesto se v České republice společnost shodne na tom, že je potřeba něco takového udělat, ale v momentě, kdy se to má někoho osobně dotknout, tak už se mu do toho úplně nechce.
Co by se s tím podle vás dalo dělat na úrovni legislativy?
Myslím si, že v současné době je to o komunikaci s občany v té lokalitě, kde investor chce něco takového postavit. Určitě pomáhá se s nimi o tom bavit, vysvětlovat jim to, ukázat jim dopady a třeba je nějakým způsobem zainteresovat na odběrech zelené elektřiny.
Jedna z přijatých novel tzv. Lex plyn umožňuje převzetí uhelných elektráren, které už přestávají vydělávat, jiným provozovatelem. Máte už představu o tom, zda by se ČEZ vyplatilo provozovat uhelné elektrárny konkurenčních firem s tím, že by byl jejich přiměřený zisk podporován státem, jak to novela umožňuje?
Je to hypotetická otázka. Předpokládám, že pokud by mělo dojít na nějaký dotovaný provoz, tak to pro elektrárně nepřinese extrémní zisk. Je to spíš řešení pro nějakou nouzovou situaci než pro běžný provoz. Myslím, že to zatím nikdo neřeší.
Zatím ekonomická situace uhelných elektráren neukazuje, že by k tomu mělo v dohledné době dojít?
Teď to takhle nevypadá a zatím to není na stole.
ČEZ nyní čeká na návrh provozní podpory pro stavbu nových plynových zdrojů, které by měly do budoucna uhlí nahradit. ČEZ už letos zahájil přestavbu elektrárny Mělník s pomocí peněz z Modernizačního fondu. Jaké se rýsují další projekty?
Elektrárna Mělník by měla být největším teplárenským zdrojem u nás a předpokládáme její dokončení do roku 2029.
Díváme i na další lokality, to znamená Prunéřov a Tušimice, kde jsme už dokončili výstavbu záložních plynových kotlů a plánujeme řešení do budoucna, které bude kombinovat jak plyn, tak biomasu. To chtěli dokončit mezi lety 2027 a 2028.
Další teplárenské zdroje Ledvice, Trmice a Hodonín bychom chtěli dokončit do konce roku 2030. Tři bloky elektrárny Dětmarovice jsme ostavili letos na konci dubna a dodávky tepla pro Dětmarovice a okolí teď zajišťujeme plynovými kotli. Ve všech lokalitách nahrazujeme uhlí buď plynem, nebo plynem a biomasou.
