Hlavní obsah

Zpátky o pět let. Mzdy propadly na úroveň roku 2017 a ještě padat budou

Foto: Radek Cihla, Seznam Zprávy

Reálné mzdy klesly o téměř deset procent. Ilustrační foto.

Reklama

5. 12. 2022 9:22
aktualizováno • 5. 12. 2022 13:22

Reálné výdělky Čechů dál klesají. Podruhé za sebou klesly o 9,8 procenta. Průměrná mzda činila 39 858 korun a medián mezd 34 993 korun.

Článek

Mzdy Čechů dál reálně klesají. Ve třetím čtvrtletí se reálná mzda snížila o 9,8 procenta. Přitom průměrná mzda i medián nominálně rostly. Na vině je stále vysoká inflace.

„České mzdy se vrátily minimálně před pandemii. Někam do roku 2017,“ komentuje reálný pokles mezd skoro o desetinu hlavní ekonom společnosti Deloitte, David Marek.  Takhle dramatický pokles mezd v reálném vyjádření Česko nepamatuje od roku 1991.

„Tehdy došlo k reálnému propadu mezd kvůli cenové liberalizaci. Tentokrát ale žádnou takovou změnou česká ekonomika neprochází. Je to jeden z nejhlubších poklesů reálné úrovně mezd v novodobé historii české ekonomiky,“ připomíná ekonom Marek.

Pokles reálných mezd je už vidět na nákupech domácností. Domácnosti už začínají výrazně šetřit. A klesající spotřeba stahuje celou ekonomiku do recese. Ani v příštím roce se situace výrazně nezlepší, inflace bude odeznívat pomalu, odhaduje Marek z Deloitte.

„Obávám se, že možná i v příštím roce dojde k dalšímu, byť už podstatně mírnějšímu poklesu reálných mezd. Na to, aby firmy mohly zvyšovat mzdy o inflaci, na to většina z nich nemá. Jsou pod tlakem vysokých cen energií, materiálů. Jejich marže nejsou natolik silné, aby mzdy dokázaly držet krok s cenami. Příští rok nám životní úroveň ještě o něco málo klesne,“ míní David Marek.

Reálná mzda klesla na podzim už potřetí za sebou. „I přes 6% růst nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců klesla po započtení vlivu inflace reálná mzda ve 3. čtvrtletí 2022 počtvrté za sebou, tentokrát o 9,8 %. Jedná se o stejný pokles jako v minulém čtvrtletí,“ komentuje Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ.

Ve třetím čtvrtletí činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda celkem 39 858 korun, což je o šest procent (resp. o 2295 Kč) více než ve stejném období roku 2021.

„Nejnižší nárůsty průměrné mzdy byly v odvětvích s dominancí státu: 0,6 procenta ve zdravotní a sociální péči, 0,9 procenta ve veřejné správě a obraně a 2,1 procenta ve vzdělávání. Z hlediska vývoje reálné mzdy se tato tři odvětví potýkají s více než třináctiprocentním poklesem oproti stejnému období předchozího roku,“ uvedl ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý.

Naopak nejvýrazněji se průměrná mzda ve třetím čtvrtletí zvýšila v odvětví ostatní činnosti, a to o 10,1 procenta. Následovaly s růstem kolem devíti procent doprava a skladování a administrativní a podpůrné činnosti.

Nejvyšší nominální průměrnou mzdu berou zaměstnanci v informačních a komunikačních činnostech, jejich průměrný výdělek činí 70 719 korun, druhou příčku drží peněžnictví a pojišťovnictví s průměrnou mzdou 63 848 korun a třetí příčka pak s odstupem patří odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s 54 061 Kč. Naopak nejnižší úroveň mezd přetrvala podle ČSÚ v ubytování, stravování a pohostinství, kde brali zaměstnanci v průměru 24 350 korun, tradičně následují administrativní a podpůrné činnosti s 28 795 Kč.

Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 17,6 %, reálně tak mzda klesla o zmíněných 9,8 %. Objem mezd se zvýšil o 7,2 %, počet zaměstnanců vzrostl o 1,0 %.

Medián, tedy prostřední hodnota mezd, činil 34 993 Kč. Vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 6,5 %, u mužů dosáhl 37 530 Kč, u žen byl výrazně nižší - 32 171 Kč.

Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 18 301 Kč a 62 659 Kč.

Aktualizace: Doplnili jsme vyjádření hlavního ekonoma společnosti Deloitte Davida Marka

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované