Článek
Tempo růstu mezd v letošním roce lehce zvolní, očekávají ekonomové. Podle hlavního ekonoma Patria Finance Dominika Rusinka zmírní na 5,5 procenta. S tím, že tempo růstu mezd zmírní, souhlasí i prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
„Po období výraznějšího růstu se česká ekonomika postupně stabilizuje a firmy budou více zohledňovat svou produktivitu a skutečné ekonomické výsledky. Osobně nečekám vyšší růst mezd než někde v rozmezí 4 až 6 procent,“ předpokládá. Za celý rok 2025 Ministerstvo financí očekává růst mezd o 7,1 procenta.
Hlavním rizikem bude podle Rusinka ochlazení trhu práce. „K tomu sice postupně dochází již dva roky, prozatím ale zůstává míra nezaměstnanosti z historického pohledu stále nízká. Pokud by letos, na rozdíl od našeho očekávání, nedošlo ke stabilizaci míry nezaměstnanosti, hrozilo by citelnější ochlazení mzdového růstu,“ míní.
Trh práce podle Rusinka zůstane i tak relativně napjatý a mzdy budou zčásti stále dohánět to, co v reálném vyjádření zameškaly v letech 2022 a 2023. „Rizikem ve směru rychlejšího tempa růstu mezd je především vývoj platů ve veřejném sektoru, které slibuje nastupující vláda výrazně navyšovat,“ podotýká.
Podle Prouzy bude vývoj mezd nejvíce ovlivněn výkonností české ekonomiky, nedostatkem pracovních sil v některých profesích a stoupajícími náklady firem, zejména v souvislosti s novými regulacemi či cenami energií. „Mnoho firem bude velmi pečlivě zvažovat, zda si vyšší mzdy mohou dovolit. Ale v řadě oborů je situace taková, že podniky budou muset mzdy zvýšit, aby si udržely zaměstnance a mohly vůbec fungovat,“ komentuje.
Tahounem stát?
Nejvýrazněji budou podle Prouzy mzdy růst v odvětvích, kde je dlouhodobý nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Jde například o IT, logistiku, stavebnictví, ale také některé segmenty služeb, včetně obchodu a cestovního ruchu.
Podle Rusinka se v případě, že nová vláda naplní své plány, může tahounem mzdového růstu stát i veřejný sektor, který od roku 2022 zaostává za privátní sférou.
„Naopak pozvolnější růst mezd očekávám v průmyslu, který bojuje se slabou zahraniční poptávkou a počítáme s jen opatrným oživením produkce,“ dodává ekonom.
V posledních kvartálech dochází k poklesu zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu, kde bylo loni tempo růstu mezd podprůměrné a pravděpodobně zůstane slabší i letos. „Hodně bude opět záviset na vývoji nákladů (materiál, energie atp.),“ upozorňuje Prouza.
Slabší růst mezd hrozí i v maloobchodu. „Určitá rizika vidím nicméně i v sektoru maloobchodu, pokud by se například vláda rozhodla zasahovat do jeho marží, jak část budoucí koalice naznačuje, protože omezení marží v reálné ekonomice znamená nižší platby dodavatelům a nižší mzdy,“ říká. Ziskovost v tomto odvětví je podle něj již dnes minimální, takže tlak na pokles marží by se mohl dotknout i mezd.
Aby zaměstnanci neodešli
Z šetření Hospodářské komory ČR vyplývá, že se zvyšováním mezd letos počítá skoro 70 procent firem. Nejčastěji o pět procent, některé však plánují přidat v rozmezí pěti až 10 procent. Jde především o velké a střední firmy ve stavebnictví, ale i zpracovatelském průmyslu. K úpravě mezd firmy přiměl především napjatý trh práce a obavy ze ztráty zaměstnanců.
„Růst mezd, který podniky uvádějí v aktuálním šetření, odpovídá předpokladům, jež Hospodářská komora odhadovala ve své makroekonomické prognóze v polovině roku. Vyšší růst mezd by již mohl narážet na finanční možnosti firem a zároveň působit jako významnější proinflační faktor. S ohledem na snížení inflace, jejíž výši jsme odhadli na 2,3 procenta, by toto zvyšování mělo vést stejně jako loni k růstu reálných mezd, a tím k postupnému návratu kupní síly domácností k úrovni před inflační vlnou,“ uvedl prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.
Podle nejnovějších dat Českého statistického úřadu se ve 3. čtvrtletí roku 2025 zvýšila průměrná nominální mzda o 7,1 procenta na 48 295 korun. Po zohlednění vlivu inflace mzda reálně vzrostla o 4,5 procenta. Medián mezd činil 42 901 korun.
