Článek
Čeští zaměstnanci by měli v průměru na svých výplatních částkách nalézt v příštím roce o dvě až pět procent víc než letos. A přidávat by se na rozdíl od minulých let mělo ve většině podniků – jen 13 procent firem totiž přiznává, že pro příští rok žádné mzdové úpravy neplánuje.
Vyplývá to z průzkumu poradenské společnosti RSM mezi třemi stovkami českých podniků a tvrdá data potvrzují i firmy, které Seznam Zprávy Byznys oslovily.
„Přidávat budeme, ale nepřidáváme plošně. Náš mzdový systém je postavený tak, že budou lidé, kteří dostanou šest procent nahoru, a lidé, kteří třeba jen procento. Průměrně bude růst kolem 3,5 procenta. Přidáváme v průběhu roku podle růstu kvalifikace, podle růstu dovedností nebo posunem v rámci kariéry,“ vysvětluje Jan Lát, spolumajitel společnosti Beneš a Lát, a hned vysvětluje, proč zvyšovat od začátku roku.
„Samozřejmě tlak v podobě zvyšování minimální mzdy je jedním z vlivů, ale je to i vnímání dopadů inflace. V našem případě přicházíme s návrhem mzdového růstu bez vynuceného tlaku odborů,“ dodává Lát.
Podobně postupují ve firmě Jizerská porcelánka. „My se snažíme zvyšovat každý rok, abychom lidi, co tu pracují, udrželi. Není to jenom o mzdách, ale i o přístupu k zaměstnancům,“ uvedl obchodní ředitel Jizerské porcelánky z Desné v Jizerských horách na Jablonecku Radek Schmied.
Zvyšování častěji než loni
Navyšování mezd chystá přitom mnohem víc firem než v minulosti. Jen pro srovnání, na začátku roku 2024 počítalo se zvyšováním mezd jen 52 procent firem. Na začátku roku 2025 jich bylo 74 procent a dnes o zvýšení mluví hned 87 procent firem.
V průměru jde podle průzkumu o zvýšení mezd v rozmezí dvou až pěti procent. Ze stejného průzkumu však vyplývá, že lidé očekávají růst ještě vyšší. „Zaměstnanci pochopitelně vnímají realitu trhu podobně intenzivně jako zaměstnavatelé a cítí, že právě teď je prostor pro to, si o vyšší mzdu říct. V porovnání s uplynulými třemi roky jsou totiž zaměstnavatelé zvyšování mezd nejotevřenější,“ vysvětluje řídící partnerka české RSM Monika Marečková.
Čtvrtina podniků přiznává, že pokud by chtěla očekávání zaměstnanců uspokojit, musely by se mzdy zvednout o deset a více procent, na což nemají dostatek prostředků.
„Jen 36 procent firem dokáže pokrýt plánované navýšení přímo z tržeb, ostatní by musely sahat do rezerv nebo hledat úspory jinde. Rozdíl mezi tím, co zaměstnanci očekávají a co si firmy mohou dovolit, tak vytváří napětí, které se může projevit vyšší fluktuací, zejména v oborech, kde je nedostatek kvalifikovaných lidí,“ dodává Marečková.
Nemáme lidi. A když už, tak drahé
Firmám však chybějí lidé, a tak se snaží. Víc než polovina respondentů průzkumu tvrdí, že na trhu práce chybějí kandidáti v oborech, které aktivně hledají a pro svůj rozvoj potřebují.
Dalších 40 procent firem sice eviduje dostatek uchazečů, ale jejich mzdová očekávání jsou často mimo možnosti zaměstnavatelů. Pouhých sedm procent firem má to štěstí, že se jim daří najít kandidáty, jejichž představy odpovídají nabízeným podmínkám.
Nejhůř se přitom hledají lidé do technických a IT profesí.
Vedle finanční reality se stále více projevují i rozdíly mezi generacemi. Bezmála 70 procent firem uvádí, že musí přizpůsobit formu pracovních benefitů různým věkovým skupinám. Mladší zaměstnanci očekávají větší volnost, třeba práci z domova, flexibilní rozvrh nebo možnost kombinovat projekty. Starší generace naopak oceňuje stabilitu, jasně dané hranice a tradiční formy odměňování.
Rozdíly se projevují i v oblasti benefitů a komunikace. Mladší generace preferuje benefity spojené se životním stylem, well-beingem či vzděláváním, zatímco starší zaměstnanci kladou důraz na jistotu v podobě penzijního připojištění nebo zdravotních výhod.
