Článek
Začít kariéru v Česku může znamenat dvě úplně rozdílné reality. Pokud míříte do Prahy a do technického oboru, máte vysokou šanci na rychlé nalezení práce a nadprůměrný nástupní plat. V mnoha jiných profesích ale nováčci začínají na částkách hluboko pod průměrem a na vyšší mzdu se dostanou až po letech.
Data portálu JenPráce.cz potvrzují výrazné rozdíly mezi obory. Technické profese v průměru začínají až o desítky tisíc výš než některé obory v bezpečnosti, zemědělství či službách.
V první polovině roku byla průměrná měsíční mzda v Česku 48 147 korun. Průměrná mzda ale neodráží situaci většiny zaměstnanců, protože ji ovlivňují vysoké platy. Medián, tedy střední hodnota mezd, je vždy nižší.
Podle Michala Španěla, datového analytika portálu, jsou navíc hmatatelné rozdíly nejen mezi obory, ale i mezi odměnami v regionech a metropoli.
„Rozdíl Prahy a regionů může být i 15 000 korun, což je dáno z velké části koncentrací managementu, vlastníků, vyšších úředníků, obecně centrálního řízení firem i státu v hlavním městě. Mezi jednotlivými regiony už jsou pak rozdíly menší,“ říká Španěl.
Nejlépe placené obory těží z technologií a poptávky
V čele tabulek dlouhodobě stojí obory spojené s technologiemi v čele s IT, kde firmy bojují o každý volný talent. Podle Michala Španěla si IT drží dominantní postavení především proto, že česká ekonomika je vysoce digitalizovaná a poptávka po specialistech výrazně převyšuje počet absolventů. Upozorňuje však, že situace na trhu se mění.
„Po letech raketového růstu mezd nyní někteří odborníci mluví o nárazu na strop, růst platů zřejmě zpomalí, ale rozhodně se neočekává pokles. Klíčovým hybatelem bude umělá inteligence, která sice zautomatizuje rutinní úkoly, ale zároveň generuje obrovskou poptávku po nových rolích, jako jsou AI specialisté, kteří budou patřit k absolutní mzdové špičce. Důraz se navíc přesouvá z titulů na prokazatelné dovednosti,“ vysvětluje.
Podle marketingové ředitelky Grafton Recruitment a Gi Group Jitky Kouby není u těchto oborů rozdíl pouze v odměnách. Uchazeči o práci si obvykle zaměstnání najdou také mnohem rychleji.
„Firmy kladou stále větší důraz na technologie a technické znalosti – což se odráží i v uplatnitelnosti a mzdách čerstvých absolventů škol. Ti z technických oborů nacházejí práci výrazně rychleji – v řádech dnů či nižších týdnů - a vydělávají až o třetinu více než jejich kolegové z humanitních směrů, kteří často zaměstnání hledají i 2-3 měsíce,“ vysvětluje Kouba.
„Tento stav je dále prohlubován nedostatkem technicky vzdělaných lidí – vysokoškoláků máme pod průměrem EU (26,7 %) a jen 12 % studentů volí technické obory,“ komentuje nedostatek inženýrů.
Vyšší mzdu podle ní v některých oborech, například v podnikových službách, zajistí znalost více jazyků. Uchazeči, kteří kromě angličtiny, jež je nyní už standardem, umí například německy nebo ovládají skandinávské jazyky, si pak mohou přijít až na o 15 procent vyšší mzdu.
Pod průměrem zůstává marketing nebo služby
Na opačném konci stojí obory, ve kterých se nástupní odměna pohybuje pod republikovým průměrem - například ozbrojené síly, bezpečnost nebo zemědělství.
„U ozbrojených sil a bezpečnosti jde zejména o státní sektor, kde je uváděná částka základním platovým tarifem stanoveným zákonem. Tento ale nezahrnuje různé příplatky za hodnost, riziko nebo přesčasy, náborové příspěvky ani nefinanční benefity, jako jsou výsluhové nároky,“ vysvětluje Španěl. Ve výsledku tak nakonec zaměstnanec dostane více.
Podle Španěla samotný nástupní tarif v bezpečnostních složkách působí nízko a nováčci se na vyšší částky dostávají až po letech praxe. V soukromých bezpečnostních službách, například u hlídačů, pak mzdy sráží hlavně to, že tyto pozice obvykle nevyžadují vysokou kvalifikaci. „Podobně nízké ohodnocení v zemědělství má také více příčin. Sektor trpí nižší společenskou prestiží, je spojen s fyzicky náročnými pracovními podmínkami a potýká se s nedostatkem mladých pracovníků, což brání inovacím. Klíčovou roli hrají také nízké marže v primární produkci a obecně omezená schopnost sektoru generovat vyšší přidanou hodnotu v moderní ekonomice,“ myslí si.
Růst může být i sezónní
Zajímavé je také podívat se, v jakých odvětvích aktuálně mzdy rostou. Podle dat portálu jsou nyní vyšší výplaty nabízeny především vývojovým inženýrům, kteří mají ve firmě na starosti výzkum, návrh a implementaci nových technologií.
Díky investicím a digitalizaci po nich totiž roste poptávka a jejich průměrná nástupní mzda se tak v říjnu pohybovala kolem 60 tisíc korun - tedy o 22 procent více než činil průměr za září.
„Rychlý technologický vývoj zvyšuje poptávku po návrhářích nových řešení a na trhu není v tomto oboru dostatek kvalifikovaných specialistů,“ uvedla Anna Kevorkyan, CEO pracovního portálu JenPráce.cz. Mzdy podle ní v říjnu rostly také technikům automatizace.
Nástupní mzdy jsou ovšem také částečně ovlivněny ročním obdobím. V určitých měsících totiž po některých oborech výrazně roste poptávka. S blížícími se svátky jsou v kurzu například závozníci.
„V e-commerce tradičně v předvánočních měsících roste počet objednávek, vývoj nástupních mezd závozníků je tedy typickým příkladem sezónnosti,“ dodává Kevorkyan k nabídkám nástupních odměn závozníků, které se oproti září zvedly zhruba o 6 100 korun.
Poradci a poplatky. Kdo nakonec vydělává?
Zveme na natáčení podcastu Ve vatě: Komu věřit s penězi
Lesk a bída finančního poradenství. Jsou provizní poradci ve střetu zájmů? A jak je to s poplatky, na kolik vás takový poradce vlastně vyjde a vyplatí se nakonec?
Obsazení slibuje třaskavou debatu. Hosty speciálu tentokrát budou Petr Borkovec (Partners), investiční bloger a nový expert podcastu Ve vatě Lukáš Nádvorník a nezávislá finanční poradkyně Michala Janatová.
Těšíme se na vás, vaše dotazy o setkání po natáčení! Vstupenky jsou ke koupi zde.
Širší kontext: co vlastně znamená nástupní mzda
Podle Jiřího Halbrštáta, ředitele náboru a marketingu ManpowerGroup, je pojem „nástupní mzda“ velmi široký a bez kontextu obtížně uchopitelný, protože se může vztahovat jak na juniorskou roli, tak na nového generálního ředitele.
Ve svých datech proto pracuje se statistikami o průměrném výdělku ISPV, které zveřejňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí a za vstupní mzdu v jednotlivých odvětvích považuje první kvartil mezd, tedy spodních 25 % výdělků, kde se běžně soustředí juniorské a vstupní pozice.
Podle ISPV za první pololetí 2025 činí první kvartil například v informačních a komunikačních činnostech 49 809 korun, v energetice 51 756 korun, zatímco ve zpracovatelském průmyslu 34 292 korun a ve stavebnictví 28 925 korun. V ubytování a stravování se nejnižší výdělky pohybují kolem 22 533 korun. Nejrychleji podle něj meziročně rostl první kvartil ve stavebnictví nebo profesních, vědeckých a technických činnostech a v oblasti nemovitostí.
Halbrštát upozorňuje, že tato rozdílná výše prvních výdělků v práci odráží strukturu jednotlivých odvětví. Obory s vysokou přidanou hodnotou a silnou mezinárodní konkurencí platí více už na začátku kariéry, zatímco sektory s nízkými maržemi se přirozeně pohybují blízko minimální mzdy. U veřejného sektoru výši nástupu určují tabulky, výsledná odměna se ale může výrazně lišit kvůli příplatkům či osobnímu ohodnocení.
