Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
V Česku zachytila Policie ČR a banky loni přes 3500 falšovaných bankovek a mincí české měny. Ačkoliv to není ani setina promile všech oficiálních platidel, přesto je dobré poznat rozdíly mezi originálem a padělkem, aby se člověk nedostal do problémů.
„Pokud si někdo není jist, zda má platnou bankovku, měl by ji zanést na Policii ČR nebo do banky na prověření. Pokud bude v pořádku, dostane ji zpátky, pokud bude falešná, stáhne se z oběhu bez náhrady. I tak by ale mělo být pro obyvatele motivační bankovku přinést na ověření. Pustit ji dál do oběhu je totiž protiprávní,“ vysvětluje Jan Mayer, ředitel odboru peněžního oběhu a ochrany platidel ČNB.
Každý má naopak podle něj při placení a vracení peněz právo v případě pochybností platidlo odmítnout a žádat jiné. Jak lze celkem jednoduše poznat kolující padělky od originálu, vám ukážeme krok po kroku v následující galerii.
Pro snadnější procházení galerií klikněte na poslední fotku v náhledu ukazujícím počet dalších snímků.
Foto: Česká národní banka Na rozlišení originálu od padělku stačí u většiny falšovaných bankovek jen trocha cviku, hmat a oči. Když si projdete galerii, budete mít znalosti, které vám pomohou odhalit 99,4 procenta jednoduše vyrobených padělků.
Foto: Česká národní banka V roce 2023 byla u padělatelů nejoblíbenější dvoutisícikoruna. Zadrženo jich bylo 1217 kusů (57 %) ze všech falšovaných bankovek. Rozlišení provádějte ve třech základních krocích – nejprve ji vezměte do prstů a vnímejte její strukturu a povrch, pak ji dejte proti světlu a nakonec ji nahýbejte do různých úhlů a pozorujte, jak se mění barvy ochranných prvků a jak vystupují ty skryté.
Chytněte bankovku do ruky a snažte se cítit a pozorovat rozdíly. Nahoře vidíte padělek a dole originál. Padělek je na první pohled mdlejší, nemá jemně propracované kontury a rozlišit lze i hmatem: padělky jsou nejčastěji tištěny na obyčejný kancelářský papír, který je hladký a není tak pevný jako originální bankovka vyrobená z bavlny. Na výrobu originálu je použito mnoho tiskových technik a její povrch je tak na dotek členitější.
Foto: Česká národní banka Proti světlu je na originálu ve střední části širokého nepotištěného okraje dobře vidět vodoznak (viz také první obrázek). Vlevo vidíte portrét Emy Destinnové při průhledu z líce, vpravo při průhledu z rubu. Jedná se o tzv. lokální stupňovitý vodoznak – kombinace pozitivního (tmavého) a negativního (světlého). Portrét je doplněn negativním (běločarým) číslem 2000 a ornamentem připomínající péřovou ozdobu. Při pohledu z lícní strany je portrét stranově obrácený oproti portrétu vytištěnému.
Foto: Česká národní banka Pouhým okem lze dobře rozlišit také barevná vlákna. Nejlépe zřetelná jsou na bílých okrajích bankovky. Mají oranžovou barvu a měří šest milimetrů. Při průhledu světlem ještě o trochu více vystoupí z povrchu bankovky.
Foto: Česká národní banka Proti světlu lze dobře pozorovat také soutiskovou značku (zleva doprava – líc, rub, průhled). Z jedné strany bankovky je viditelná pouze jedna část značky, z druhé strany část zbývající. V průhledu proti světlu je značka vidět celá a její jednotlivé linky na sebe přesně navazují. Soutisková značka je kruhová a tvoří ji písmena „ČR“.
Foto: Česká národní banka Nyní bankovku nahýbejte. Proužek z umělé metalizované hmoty zapuštěný do papíru, široký tři mm, vystupuje na lícní straně vždy ve čtyřech intervalech na povrch papíru. Při pohledu na bankovku jsou vidět pouze vystupující části proužku na lícní straně, při pohledu proti světlu je proužek vidět z obou stran jako souvislá tmavá linka s prosvítajícím opakujícím se šrafovaným negativním mikrotextem ČNB 2000 Kč. Vystupující části mění svoji kovově lesklou barvu v závislosti na úhlu dopadu světla z hnědofialové na zelenou. Jsou na něm vidět i červeně zlatavé záblesky.
Při ohýbání bankovky se zaměřte také na struny lyry vlevo od portrétu operní pěvkyně. Padělek má „proužek“, který nemění při ohýbání bankovky svou barvu na rozdíl od originálu.
Foto: Česká národní banka Tento ochranný prvek je založen na optickém efektu. Struny lyry vytištěné speciální tiskovou barvou mění své zbarvení v závislosti na tom, v jakém úhlu se bankovka sklopí proti dopadajícímu světlu. Zlatá barva, kterou vidíme při běžném čelním pohledu na bankovku, se při sklopení bankovky proti světlu změní na barvu zelenou.
Foto: Česká národní banka V pravém rohu líce bankovky se zaměřte na skrytý obrazec umístěný v ornamentu na rameni portrétu: Viditelným se stane tehdy, sklopíte-li bankovku ve výši očí do vodorovné polohy proti zdroji světla. Tvoří ho číslo označující nominální hodnotu bankovky. Z delší strany bankovky je obrazec pozitivní, tj. tmavý, z kratší strany negativní (světlý). Je umístěn na lícní straně bankovky.
Foto: Česká národní banka Při nahýbání objevíte na originále iridiscentní pruh (zleva doprava – přímý pohled, pohled při sklopení). Duhově lesklý pruh o šířce cca 20 mm je umístěn na lícní straně blíže pravému okraji bankovky. Je dvoubarevný, zprava vzorovaný. Při běžném pohledu na bankovku se jeví jako průhledný, při sklopení bankovky proti světlu získává barevný nádech zlaté a modré barvy s kovovým odleskem. Na iridiscentním pruhu vpravo jsou negativně (tj. jako světlé) vyznačeny číslice 2000. Při sklopení bankovky se tyto číslice jeví proti lesklému pruhu jako tmavé.
Foto: Česká národní banka Dalším ochranným prvkem je také mikrotext (zleva doprava – líc, rub). Mikrotext je tištěn jak tiskem z hloubky, tak tiskem z plochy. Na lícní straně bankovky vybíhá do pravého „prázdného“ okraje bankovky ve formě číselného označení její hodnoty, na rubové straně je mezi státním znakem a pravým okrajem skryt mikrotext slovně označující hodnotu bankovky. Další mikrotext ve formě číselného označení hodnoty je pak na rubu uvnitř velkého písmene D vlevo. Kdo má horší oči, potřebuje na takové rozlišení ale už lupu.
Foto: Česká národní banka Podobné principy ochranných prvků platí i u bankovek jiných nominálních hodnot.
Foto: Česká národní banka Někdy jsou bankovky upravené tak, že jsou přepsány na vyšší hodnotu. V takovém případě se hovoří o pozměněných bankovkách. Někdy je lze rozlišit velice snadno…
Foto: Česká národní banka Na zahraniční dolarové bankovce si již dal padělatel záležet více. I zde však stačí znát, že jednodolarovku zdobí portrét George Washington, kdežto stodolarovku portrét Benjamina Franklina, dále že číslo 100 není uprostřed oválného okna a že sto se anglicky nepíše HUNDRD, ale HUNDRED.
A nyní se podíváme na padělky mincí. Poslední dva roky se padělatelé v Česku „zamilovali“ do falšování dvacetikorun, na kterých je na lícové straně vyobrazen Sv. Václav a na rubové dvojocasý lev. Loni jich bylo v oběhu nalezeno 1393. Rozpoznat je pouhým okem lze také, ale už ne tak jednoduše jako u bankovek, které obsahují kvůli své vyšší nominální hodnotě mnohem více ochranných prvků.
Foto: Česká národní banka Originální mince (vpravo) má mnohem výraznější kontury po celé ploše reliéfu než padělek (vlevo).
Foto: Česká národní banka Dobře to je vidět při podrobnějším pozorování obrazu patrona české země. Vlevo je originál s ostrými konturami, vpravo „rozplizlý“ padělek. Ostrost ražby je zároveň u originálu stejná po celé ploše reliéfu, zatímco u padělku je nejostřejší uprostřed a k okrajům se rozvolňuje.
Foto: Česká národní banka Při 280násobném zvětšení je vidět rozdíl mezi padělkem (vlevo) a originálem (vpravo) naprosto zřetelně.
Foto: Česká národní banka Padělky (dole), mají také mnohem ostřejší a členitější okraj než originální mince. Vystouplejší okraj lze poznat i hmatem.
Padělky od originálu lze poznat i pomocí magnetu – to už chce ale větší zkušenosti a znalosti. Například eurové mince bývají středně magnetické, padělky buďto nejsou moc magnetické, nebo jsou naopak příliš magnetické. U českých dvacetikorun je to však jinak, díky svému složení jsou dvacky hodně magnetické, zatímco padělky nebývají příliš magnetické.
Foto: Česká národní banka Kdo si není jist, zda v ruce drží originál nebo padělek, měl by bankovku či minci přinést na ověření do bank či na Policii ČR. Další uvádění padělků do oběhu je totiž trestné.
Foto: Česká národní banka Padělky se odevzdávají bez náhrady, ale každý má právo peníze, o kterých se domnívá, že jsou falešné, odmítnout převzít, upozorňuje ČNB.