Zisky hospod se propadly. Ale rozvážení jede, za rok hlásí pět milionů burgrů

Na první pohled to může vypadat, že se české gastronomii začíná po několika letech opět dařit. Plné restaurace, které se nebojí i zvyšovat ceny, na sociálních sítích je plno nejrůznějších nových podniků. Realita je ovšem podle odborníků jiná. Přestože tržby meziročně vzrostly o 2,2 procenta, po zohlednění zhruba čtyřprocentního růstu cen kvůli inflaci v gastronomii tržby reálně zhruba o dvě procenta klesly. Reálné tržby v gastronomii se tak snížily už třetí rok po sobě. Vyplývá to z dat pokladních systémů Dotykačka.

„I když má mnoho lidí pocit, že česká gastronomie se nadechuje, čísla dokazují opak. Důvody takového propadu jsou zejména enormní růst podnikatelských nákladů a mizející profitabilita provozovatelů,“ popisuje situaci člen představenstva Hospodářské komory ČR Luboš Kastner. Jedním z důvodů je podle něj například vysoká daňová zátěž nebo změny v chování spotřebitelů.

„Minulý rok vyskočilo například hotelové gastro, kde pochopili, že se do hotelů chodí najíst i jiní lidé než hoteloví hosté. Naopak za poslední roky je nejvíce zasažený formát menší město a hospoda. Města která nejsou tak zajímavá, nejsou turistická nebo u magistrál, tak tam oko pražské nevidí a oni tím trpí,“ vysvětluje Kastner.

Česká gastronomie se podle něj za poslední tři roky propadla reálně zhruba o deset procent. Vysoké náklady a nízká ziskovost podle něj způsobují, že právě z menších měst se vytrácí tradiční hospody, kam míří místní na pivo. Podnikání v tomto segmentu, ačkoliv na něm česká gastronomie byla dlouhodobě postavená, už není tak atraktivní a postupně ustupuje.

K tomu se ovšem staví do protikladu gastroturismus, kdy zejména mladí lidé vyrážejí na výlety do konkrétních restaurací a podniků. Loni se tak podle Kastnera vše obrátilo a nejvíce prosperovaly vybrané podniky v menších městech, zejména těch napojených na cestovní ruch.

Tržby v gastronomii ovlivňuje také počasí. Podle ředitele tržního a datového výzkumu v Dotykačce Vladimíra Sirotka se to výrazně projevilo například loni v červenci, kdy kvůli častým dešťům podniky nominálně meziročně utržily o čtyři procenta méně. Během teplého června se přitom gastronomii dařilo a podnikatelé si tak od léta slibovali dobré tržby. O rok dříve pak byl výrazně znát vliv povodní, a to především na Moravě.

Konceptem, kterému se daří, jsou kavárny, kterým od pandemie tržby rostou. Potvrzují to i data za rok 2025, kdy tržby v celém odvětví vzrostly o dvě procenta, zatímco kavárnám o devět. Silný rok zaznamenaly také prémiové, tedy ty luxusnější restaurace nebo hotely.

Podle Kastnera jsou kavárny v rámci gastronomie jednou z těch bezpečnějších investic, která je vhodná i pro mladší podnikatele, je do ní potřeba méně zaměstnanců a hodí se i do menších prostor. „Lidi to baví, kavárny teď jedou na takové vlně,“ komentuje.

Sirotek ale podotýká, že i kavárna prošly za poslední roky výraznou změnou konceptu. Zatímco dříve se do kaváren chodilo především na teplé nápoje, nyní lákají i na obědová menu nebo večer na pivo či míchané nápoje. Kavárny tak podle něj do určité míry přebírají zákazníky některých večerních podniků.

Nedařilo se naopak diskotékám a klubům. Podle Kastnera je to částečně i tím, jak se chová mladá generace, která už k tomuto typu večerní zábavy tolik netíhne.

Stále rostoucím trendem je v gastronomii rozvoz jídla domů. Podle dat společnosti Foodora trh s doručováním jídla za poslední tři roky roste průměrně o 16 procent ročně a na konci loňského roku nabízelo dovoz asi sedm tisíc českých restaurací, tedy každá čtvrtá. Počet aktivně doručujících restaurací roste asi o deset procent ročně a jídlo si měsíčně objedná asi milion Čechů.

Zatímco dříve se rozvoz jídla držel spíš ve větších městech, nyní je běžný i v těch menších s přibližně 20 až 25 tisíci obyvateli. Lidé podle něj navíc neobjednávají pouze hotová jídla z restaurací, ale čím dál více vyhledávají také doručování nákupů.

„Nabídka zvyšuje poptávku. Dříve pro mnoho lidí jen ojedinělá záležitost se proměňuje v pravidelný návyk. I proto si řada lidí pořizuje předplatné rozvozů, díky kterému pak neplatí jednorázové poplatky za doručení. Zajímavé je, že fenomén, který se nejprve rozšířil u mladé generace, v posledních letech výrazně nabírá na síle i u starších ročníků, ve věku nad 45 let,“ popisuje změny spotřebitelského chování Adam Kolesa.

Zákazníci podle něj zůstávají věrní osvědčeným konceptům a restauracím, se kterými mají dlouhodobě dobrou zkušenost. Stejně tak přistupují k doručovacím službám. „Zákazníci jsou spíš líní zkoušet něco jiného, než že by nás milovali. Hodně objednávají z restaurací, na které jsou zvyklí,“ vysvětluje Kolesa.

Lidé si loni nejčastěji objednávali burgery, kterých se za celý rok rozvezlo přes pět milionů. V klasických restauracích pak zůstává nejoblíbenějším jídlem polívka nebo řízek. Data navíc ukázala, že si lidé rádi objednávají jídlo domů také při speciálních příležitostech, kvůli kterým by dříve vyrazili ven - vůbec nejsilnějším dnem roku 2025 byl pro rozvoz totiž Valentýn.