Článek
Stále více členských států Evropské unie chce, aby blok aktivoval svůj nejmocnější obchodní nástroj vůči Spojeným státům, pokud do 1. srpna nedojde k dohodě a Donald Trump na Unii skutečně uvalí 30% cla. Informovala o tom agentura Bloomberg.
Podle Bloombergu podporuje Francií vedený návrh na zavedení takzvaného ACI (nástroje proti nátlaku) přes půl tuctu evropských zemí. Několik členských států je opatrnějších, zatímco jiné se zatím nevyjádřily, uvedly zdroje agentuře pod příslibem anonymity. O možnosti se podle nich jednalo na pondělním zasedání ministrů obchodu.
Benjamin Haddad, francouzský ministr pro evropské záležitosti, uvedl začátkem tohoto týdne, že reakce Bruselu by měla zahrnovat i možnost využití tohoto nástroje, který úředníkům dává široké pravomoci k odvetným opatřením vůči obchodním partnerům EU. Těmi by mohly být například nové daně uvalené na americké technologické giganty, cílená omezení amerických investic v EU, omezený přístup na určité části evropského trhu nebo zákaz účasti amerických firem na veřejných zakázkách v Evropě.
Historicky první použití ACI by s největší pravděpodobností vyvolalo ještě širší obchodní válku. Trump již dříve varoval, že odveta vůči americkým zájmům povede jen k tvrdší reakci jeho administrativy.
„V tomto vyjednávání musíte ukázat sílu, musíte ukázat rozhodnost, jednotu a odhodlání,“ uvedl v rozhovoru pro Bloomberg TV Haddad. Dodal, že Evropa může zajít ještě dál než v protikrocích, které dosud oznámila Evropská komise a které se týkají téměř 100 miliard eur hodnoty amerického obchodu – přičemž měl na mysli právě nástroj ACI.
Komise, která v EU vede agendu zahraničního obchodu, oznámila, že použití tohoto nástroje by bylo předčasné, protože vyjednávání stále pokračují. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová v neděli novinářům řekla, že ACI byl vytvořen pro mimořádné situace a že Unie zatím ještě není ve fázi, kdy by ho měla použít.
Jednání pokračují
Drtivá většina představitelů EU dává podle Bloombergu přednost tomu, aby jednání pokračovala a aby se dospělo k vyjednanému řešení současné patové situace. Zároveň ale Unie zachovává hrozbu odvetných opatření, která by byla úměrná škodám způsobeným americkými cly. Podle mluvčího Evropské komise Olofa Gilla se šéf unijního obchodu Maroš Šefčovič tento týden vydá do Washingtonu, aby pokračoval v jednáních se svými americkými protějšky.
Jednání mezi EU a USA nadále probíhají, přestože Donald Trump o víkendu v dopise pohrozil, že od příštího měsíce uvalí 30% clo na většinu evropského exportu – vedle stávajících 25% cel na automobily a autodíly a 50% cel na ocel a hliník.
Evropský komisař Michael McGrath ve středu v rozhovoru pro Bloomberg Radio uvedl, že očekává dosažení dohody do 1. srpna, ačkoli Brusel byl podle něj překvapen a zklamán dopisem, který obdržel od Donalda Trumpa. „Jde o náročná a složitá vyjednávání. Jako EU se nadále soustředíme na věcná jednání,“ řekl McGrath.
Trump, který je známý tím, že v případě zadrhnutí vyjednávání přitvrzuje rétoriku, v úterý uvedl, že pravděpodobně už příští měsíc uvalí cla na některé farmaceutické výrobky. To by mohlo obzvlášť tvrdě zasáhnout evropské farmaceutické firmy.
Ještě nedávno byli představitelé EU optimističtí a věřili, že se blíží předběžné rámcové dohodě, která by umožnila pokračovat v jednáních i po stanoveném termínu. Podle navrhovaného kompromisu by na většinu evropského exportu bylo uvaleno clo ve výši 10 %, přičemž některá odvětví – například letectví nebo zdravotnická technika – by získala omezené výjimky.
ACI byl podle Bloombergu navržen především jako odstrašující prostředek. V případě potřeby však umožňuje reagovat na cílené donucovací kroky ze strany třetích zemí, které používají obchodní opatření k ovlivnění suverénních politických rozhodnutí sedmadvacetičlenného bloku nebo jednotlivých členských států.
Vytvořen byl v rámci snahy posílit obchodní obranu EU poté, co Spojené státy během první Trumpovy administrativy uvalily cla na evropský export. Dalším impulsem bylo rozhodnutí Číny omezit dovoz litevského zboží poté, co Tchaj-wan otevřel v Litvě obchodní kancelář.
Evropská komise může podle Bloombergu navrhnout, aby byl nástroj použit. O jeho aktivaci nakonec rozhodují členské státy. Je na nich, aby vyhodnotily, zda skutečně dochází k nátlaku a zda je nasazení takového opatření odůvodněné. Během celého procesu se EU snaží diskutovat a hledat nalezení diplomatického řešení. Zároveň může spolupracovat s podobně smýšlejícími partnery, kteří čelí obdobnému tlaku.
