Hlavní obsah

Průmysl se už tři měsíce potápí. Na vině jsou odstávky elektráren i babí léto

Průmysl se už tři měsíce potápí. Na vině jsou odstávky elektráren i babí léto.Video: Jan Marek

 

Reklama

Český průmysl meziročně zrychlil svůj pokles ze srpnových 1,7 procenta na pět procent. Na vině je hlavně výroba elektřiny a plynu, ale i strojů, oznámil v tiskové zprávě Český statistický úřad.

Článek

Tuzemský průmysl dál zpomaluje. V září 2023 byla podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) průmyslová produkce meziročně o pět procent nižší. „K pětiprocentnímu meziročnímu poklesu produkce nejvíce přispěla výroba elektřiny a plynu, výroba strojů a zařízení a výroba ostatních nekovových minerálních výrobků. S poklesem produkce se ale potýká průmysl napříč všemi odvětvími,“ říká Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ.

Jedná se o třetí pokles v řadě. Podle ČSÚ výsledek v energetice ovlivnilo teplé počasí a také odstávky elektráren. Meziročně se dařilo růst pouze ve farmacii, v nápojovém a oděvním průmyslu a v omezené míře také v ostatním zpracovatelském průmyslu.

„Průmysl zpomaluje pod tíhou slabší domácí i zahraniční poptávky, negativně na podnikatele dopadá i realizovaný rychlý nárůst úrokových sazeb. Vzhledem ke zhoršujícímu se výhledu zároveň klesá i optimismus ohledně budoucího vývoje, což postupně může vést k vyšší míře propouštění a růstu nezaměstnanosti,“ říká analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš.

Také připomíná, že tuzemská ekonomika jako jediná v rámci EU ještě nepokořila úrovně ze čtvrtého kvartálu 2019. „Celoroční výsledek HDP za rok 2023 tak patrně skončí pod naším původním odhadem (0,0 %), blíže k 0,5 %, pomalejší bude i oživení v roce 2024. Horší bude i letošní výsledek průmyslové produkce, kde namísto očekávané stagnace v letošním roce s největší pravděpodobností dojde k poklesu.“

Stavební výroba v Česku rostla

Na rozdíl od průmyslu se v Česku dařilo stavebnictví. Po dvou měsících klesání odvětví v září meziročně rostlo o 1,7 %. Táhlo jej zejména pozemní stavitelství, ale i inženýrská produkce.

ČSÚ eviduje růst i navzdory tomu, že stavební úřady vydaly meziročně o 10,2 procenta méně stavebních povolení (celkem tedy 6095). Hodnota těchto povolení ovšem vzrostla o 11,2 % na 46 miliard korun. „Tento růst se odehrával na nové výstavbě i změnách dokončených staveb. Pokud bychom odečetli stavby nad miliardu korun a zohlednili cenový vývoj, dostaneme meziroční růst o 2,5 procenta,“ podotkl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.

Reklama

Doporučované