Článek
Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová pro agenturu Bloomberg uvedla, že po letech, kdy svět stíhala jedna krize za druhou, je nezbytné vybudovat základy schopné odolávat stále častějším otřesům.
„Mám obavy, že jsme ještě tak docela nevstřebali fakt, že takto už bude svět prostě vypadat,“ pronesla Georgievová v podcastu agentury Bloomberg Leaders. „Do bodu, kdy by veškeré otřesy zmizely, se už nevrátíme.“
Šéfka této washingtonské instituce, jež stojí v jejím čele od roku 2019, musela fond provést pandemií covidu-19, válkou na Ukrajině, celními spory a nejnověji i konfliktem na Blízkém východě. Úvěrová kapacita MMF dosahuje bezmála jednoho bilionu dolarů a úkolem Georgievové, jak sama říká, je dohlédnout na to, aby se všech 191 členských států soustředilo na vzájemnou spolupráci ve prospěch globální ekonomiky.
„Naší nejúčinnější zbraní je objektivní analýza,“ dodala.
Zásadní transformací, která právě probíhá, je rozmach umělé inteligence a její dopady na trh práce i lokální ekonomiky. Georgievová připouští, že instituce včetně té její v minulosti nedokázaly včas rozpoznat nerovnosti pramenící z globalizace, a je odhodlána zajistit, aby se u AI tato chyba neopakovala.
„My všichni jsme plně nedocenili odpor vůči globalizaci. Ten pramenil z faktu, že ačkoli se globální ekonomice jako celku dařilo lépe, řada komunit zůstala zcela zdecimována. Lidé přišli o práci a nikdo jim nevěnoval dostatečnou pozornost,“ vysvětlila. „A mohu vám říct, že opravdu nechci, aby se stejný scénář opakoval i u umělé inteligence.“
Svůj výhled pro globální ekonomiku fond aktualizuje v červenci. V dubnu přitom v důsledku války na Blízkém východě prognózu letošního růstu zhoršil. V rámci své dohledové činnosti provádí tato instituce mimo jiné i každoroční hodnocení hospodářského stavu členských zemí.
V roce 2024, dva roky po ruské invazi na Ukrajinu, MMF oznámil, že vůbec poprvé od vypuknutí války obnoví každoroční přezkum ruské ekonomiky v rámci takzvaných konzultací.
Tento plán však narazil na tvrdý odpor několika zemí Evropské unie, které Georgievovou za její rozhodnutí podrobily kritice. Podle nich by totiž jednání s Ruskem o ekonomických otázkách legitimizovalo snahy Kremlu o obcházení sankcí.
„Byla to nesmírně ošemetná situace, protože bombardování probíhalo na obou stranách. Rozhodli jsme se proto hodnocení odložit,“ podotkla. „Potřebujeme sbírat data o obchodu, importu a exportu. Rusko se však k poskytování těchto údajů stavělo velmi zdráhavě.“
Dodala také, že „v určité fázi se bude muset pravidelné hodnocení obnovit“, aniž by však upřesnila časový horizont.
Od začátku ruské invaze fond podporuje Kyjev finančními prostředky navázanými na klíčové reformy. V roce 2023 uvolnil v rámci dvou programů 15,6 miliardy dolarů a v letošním roce pak dalších 8,1 miliardy dolarů.
