Hlavní obsah

Stát za tři čtvrtletí vybral na daních 1,14 bilionu, více než loni

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Ilustrační snímek.

Stát za tři čtvrtletí letošního roku vybral na daních 1,14 bilionu korun, což je o 8,8 procenta více než ve stejném období loňského roku. Největším daňovým příjmem byla tradičně daň z přidané hodnoty (DPH).

Článek

Z velkých daňových titulů rostlo nejrychleji inkaso daně z příjmu právnických osob, růst ale zaznamenaly téměř všechny typy daní s výjimkou daně z příjmu fyzických osob vybírané srážkou. Vyplývá to z dat, která zveřejnilo Ministerstvo financí k údajům o plnění státního rozpočtu za třetí čtvrtletí.

Za tři čtvrtletí letošního roku vybral zatím stát na daních 1,14 bilionu korun, tedy o 8,8 procenta více než ve stejném období loňského roku.

Inkaso daně z příjmu právnických osob vzrostlo o 13,3 procenta na 258,5 miliardy korun. Podle ministerstva se v letošním roce začalo v zálohách této daně pozitivně projevovat zvýšení sazby z 19 na 21 procent účinné od roku 2024. Víc než loni letos stát vybírá i na dani z neočekávaných zisků (windfall tax), kterou odvádějí energetické a petrochemické firmy a velké banky. Její inkaso se zvýšilo o 20,9 procenta na 32,9 miliardy korun.

Hlavním daňovým příjmem státu byla tradičně DPH, na které se za tři čtvrtletí vybralo 445,5 miliardy korun, meziročně o 6,5 procenta víc. Na spotřebních daních stát vybral 130,8 miliardy korun, inkaso oproti loňsku vzrostlo o 3,9 procenta.

Daň z příjmu fyzických osob vynesla státu 211 miliard korun, meziročně se inkaso zvýšilo o 10,4 procenta. Rostl objem daně placené plátci a placené poplatníky, naopak se snížil objem daně vybírané srážkou. Celkový růst inkasa daně z příjmu fyzických osob souvisí podle Ministerstva financí s růstem mezd a platů.

Samotný státní rozpočet získal na daních bez pojistného na sociální zabezpečení za tři čtvrtletí 788,2 miliardy korun, o 10,6 procenta víc než loni. Schodek rozpočtu na konci září činil 153,9 miliardy korun, proti loňsku se snížil o 27,8 miliardy korun. Byl nejnižší za posledních šest let, zároveň ale šestý nejhlubší od vzniku Česka.

Některé daně jsou takzvané sdílené daně, kdy se o jejich výnos dělí státní rozpočet s rozpočty krajů a obcí. Patří mezi ně například DPH, daň z příjmu právnických osob nebo daň z příjmu fyzických osob. V letošním roce na kraje připadá 9,45 procenta a na obce 24,16 procenta z celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob. U daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti mají obce nárok na dalších 1,5 procenta celkového inkasa. Daň z nemovitosti je stoprocentním příjmem obcí.

Doporučované