Hlavní obsah

Tři měsíce nestačí. Jurečka uvažuje o delší zkušební době

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Reklama

Součástí novely zákoníku práce nebude možnost podat výpověď bez udání důvodu, jak se původně navrhovalo, uvedl ministr práce a sociálních věcí. Ve hře je prodloužení zkušební doby o jeden až dva měsíce, odbory jsou však proti.

Článek

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) zvažuje v rámci novely zákoníku práce prodloužit zkušební pracovní dobu. Ta v současnosti nebývá delší než tři měsíce, u vedoucích pozic však může dosáhnout až šesti měsíců. Nově by lhůta platila čtyři měsíce u řadových pracovníků, u vedoucích dokonce osm.

„Je to jedno z opatření, která zvažujeme. Navrhujeme, aby byla možnost prodloužit zkušební lhůtu, protože v celé řadě situací se dneska zaměstnavatelé potýkají s tím, že tříměsíční zkušební lhůta na poznání produktivity a kvalit daného člověka není dostatečná,“ uvedl ministr v rozhovoru pro Novinky.cz.

Českomoravská konfederace odborových svazů takovou možnost odmítá. „Pracovní právo je o tom, že musíte mít jistotu právního vztahu,“ uvádí vedoucí právního oddělení Vít Samek. „Je to představa určité části podnikatelského sektoru, která by měla ráda zaměstnance jako nevolníka, který se musí podrobit jakémukoliv přání a mohou ho kdykoliv vyhodit,“ pokračuje.

Novela podle ministra nakonec nebude obsahovat možnost podání výpovědi bez udání důvodu, ačkoliv někteří vládní poslanci by změnu uvítali. „Nikdy jsem nehovořil o tom, že to chci do novely dát. V návrhu, který připravilo ministerstvo práce, nebude. Vždycky jsem říkal, že to pro mě není téma. Není totiž vyřešena celá věc následných opatření,“ řekl Jurečka.

„Ve státech, kde je velká míra flexibility, se totiž řeší úplně jinak otázka sociální podpory pro lidi, kteří práci ztratí. My bychom si museli říct, jaké by měly být nástroje podpory takových lidí a jakým způsobem budeme garantovat, aby při použití tohoto opatření neztratili svoji životní úroveň,“ dodal ministr.

„Výpověď bez udání důvodu je věc nekulturní, která se provádí v zemích třetího světa, kde nezáleží, zda člověk má hodnotu, nebo nemá,“ komentuje Samek a odkazuje na mezinárodní úmluvy, které podobné návrhy neumožňují.

Vláda v březnu už schválila novelu zákoníku práce s valorizací minimální mzdy. Minimální mzda by měla do roku 2029 růst tak, aby odpovídala 47 procentům průměrné mzdy. Nyní je na 41,1 procenta, uvedla agentura ČTK. Jak avizoval ministr, součástí novely bude řada dalších opatření, která posílí postavení zaměstnanců.

Reklama

Doporučované