Článek
Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký. Předpis dostane ke schválení vláda.
Minimální mzda se zvedá automaticky. Do roku 2029 by se postupně měla dostat na 47 procent průměrné mzdy. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV) dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
Podle návrhu vládního nařízení má v roce 2027 minimální mzda odpovídat 44,6 procenta a v roce 2028 pak 45,8 procenta. Částka by se tak od ledna podle podkladů mohla dostat z 22 400 korun na 24 900 korun, o rok později podle nynějších odhadů asi na 26 900 korun. S minimální mzdou se upraví i zaručené platy. Ty se vyplácejí ve čtyřech výších podle náročnosti, odpovědnosti a odbornosti práce. Po tripartitě dostane nařízení ke schválení vláda.
Podle odborů by minimální mzda měla růst rychleji. Poukazují na to, že Česko má částku jednu z nejnižších v EU a nižší než sousední Polsko. „Jsme na chvostu v minimální mzdě v EU. Dokážu si představit, že v roce 2029 by to nemělo být 47 procent průměrné mzdy, ale 50 procent,“ uvedl předák nejpočetnějšího Odborového svazu KOVO Roman Ďurčo.
Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje vláda dosavadní vzorec potvrdí. „Dneska nedošlo k žádné dohodě na změně vzorce. Což je na jedné straně dobře, protože to dává všem, kteří plánují, mají vize, investují, jasnou strukturu předpokladu, jak se minimální mzda může pohybovat. Na druhou stranu je to složitější zpráva pro podnikatele, že se dá očekávat, že i v následujících letech poroste minimální mzda poměrně významným tempem,“ uvedl Rafaj.
