Článek
Píše se leden 2023 a tehdejší ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) vyhlašuje pátrání po viníkovi drahého cukru. Zdražování v obchodech označil za nemorální. Cena od cukrovarů od září do prosince podle Českého statistického úřadu vzrostla o sedm korun na 20 korun, ale regálová cena kilogramového balení pro zákazníky zdražila z 18 na 32 korun, tedy o 14 korun.
„Rozhodně nechci zasahovat do volného tržního prostředí, ale přijde mi minimálně nemorální, aby v době, kdy naše obyvatele trápí zdražování potravin a domácnosti si utahují opasky, supermarkety takto zvyšovaly své obchodní přirážky,“ hlásal Nekula.
Cukr se rázem dostal na seznam potravin, které v té době prošetřoval antimonopolní úřad. Stejně jako máslo, mléko, kuřecí maso, mouka a vejce, u nichž však úřad žádné pochybení hráčů na cestě od zemědělce k prodejci nezjistil.
V obchodech v jednu chvíli „sladké zlato“ zdražilo dokonce na 35 korun a Nekula přišel s podezřením, že za to možná může kartel řetězců. Tuto možnost dnes Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nevyloučil.
Úřad zveřejnil dlouho očekávané šetření na trhu s cukrem a vyjádřil přitom pochybnosti nad cenami v obchodech mezi říjnem 2022 a lednem 2023. Velkoobchodní ceny cukru se v té době navýšily cca o 85 procent, ale ceny v obchodech přibližně o 160 procent. Přitom marže obchodů dříve byly mnohem nižší a někdy i záporné.
„Enormní skok cen v maloobchodu nebylo možno spolehlivě vysvětlit pouze cenovým následováním, dospěli jsme k závěru, že je tady určité podezření, že by se mohlo jednat o důsledek dohody,“ uvedl místopředseda úřadu Kamil Nejezchleb s tím, že úřad zahájil hlubší šetření u čtyř obchodních řetězců. Dodal však, že to ještě neznamená, že došlo ke kartelu a že bude zahájeno správní řízení.
Rozdíl mezi nákupními a prodejními cenami cukru v obchodech (oranžová křivka) ukazuje na prudké zvýšení marží.
Cenové následování je fenomén, kdy obchodníci při takzvaném „mystery shoppingu“ kopírují ceny zboží u konkurence. Tato praxe ovšem neznamená kartel. Pro dokázání zakázané kartelové dohody by musel úřad přinést důkazy, že obchodníci skutečně vědomě a dopředu své kroky koordinovali a následně podle toho určili cenu.
Do šetření čtyř obchodníků se zapojilo třicet úředníků, kteří provedli rozsáhlé forenzní šetření, prohledali velké množství dat a zajistili důkazy, které úřad nyní analyzuje. Jména podezřelých obchodníků úřad nesdělil.
Zajímavé je, že Svaz obchodu a cestovního ruchu výsledky šetření interpretoval jako své vítězství. „Sektorové šetření jasně ukázalo, že bývalý ministr zemědělství záměrně lidem lhal, když obviňoval obchody z kartelu, aby odvedl pozornost od toho, jak nezvládl řešit dopady vysokých cen energií na výrobu potravin v Česku,“ uvedl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
Nic takového však z šetření nevyplývá. Naopak závěry jasně mluví o tom, že rostoucí ceny u obchodníků si úřad neumí vysvětlit jinak než zakázanou dohodou. ÚOHS píše, že vyslal do řetězců kontrolory, aby prověřil možný kartel.
„Toto jsme opravdu neřekli,“ reagoval mluvčí úřadu Martin Švanda na vyjádření SOCR. „Místní šetření jsme dělali právě kvůli důvodnému podezření na kartel. Ale nemohu vyloučit, že ve finále třeba mohou mít pravdu, uvidíme, jak dopadne vyhodnocení materiálů z inspekce,“ dodal.
V případě těchto kontrol může úřad zasahovat v obchodních prostorách firem, nahlížet do obchodních záznamů, kopírovat dokumenty apod.
U zdražování na straně pěstitelů cukrové řepy a v sedmi cukrovarech pěti společností žádné podezření na neodůvodněné zvyšování ceny ÚOHS nemá. U cukrovarů zvýšení cen vysvětlil především prudkým nárůstem cen energií, obzvlášť plynu, které jsou v nákladové struktuře podniků zásadní a tvoří 10–30 procent.
Trh s cukrem je oligopolní. Jen pět hráčů ovládá celý trh. Antimonopolní úřad přesto trh označil za konkurenční, a to vzhledem k možnosti cukr importovat.
