Hlavní obsah

Uvolněná politika je pryč. Úroky ve světě porostou, kormidlo drží Američané

Foto: Shutterstock.com

Bank of England jako první z velkých ekonomik zvýšila sazby.

Reklama

22. 12. 2021 8:41

ČNB dneska rozhoduje o úrokových sazbách, půjdou nahoru. Většina centrálních bank po celém světě avizuje, že bude kvůli rostoucí inflaci posouvat své úrokové sazby nahoru. Najdou se však i výjimky.

Článek

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Česká národní banka na svém dnešním zasedání s největší pravděpodobností oznámí další zvýšení úrokových sazeb.

Podle oslovených analytiků dojde ke zvýšení o 0,75 procentního bodu, čímž by základní úroková sazba stoupla na 3,5 procenta. Šlo by tak o třetí nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. A nutno dodat, že ČNB při předchozím zvyšování analytiky překvapila svou razancí, takže ani tentokrát nelze vyloučit větší skok.

ČNB není zdaleka jediná. Vysokou inflaci se zvyšováním sazeb snaží utlumit centrální banky napříč celým světem.Například páteční zvýšení sazeb ruskou centrální bankou bylo již sedmé v letošním roce. Tamní úroková sazba je aktuálně na úrovni 8,5 procenta.

To je připomínkou toho, jak rychle a agresivně mnohé chudší země zareagovaly na zrychlení růstu spotřebitelských cen. A to i přesto, že nová varianta koronaviru vyvolává nové otázky ohledně tempa globálního ekonomického oživení.

Zatímco mnoho států již zvýšilo nebo je připraveno zvýšit úrokové sazby, zasedání centrálních bank v minulém týdnu ukázala velké rozdíly ve vnímané hrozbě, kterou inflace představuje. Řada centrálních bank ve východní Evropě a Latinské Americe zvýšila své klíčové úrokové sazby, ale jejich protějšky v jihovýchodní Asii je ponechaly beze změny.

Centrální bankou číslo jedna je Fed

To se může změnit v roce 2022, protože rozvíjející se ekonomiky mají obvykle problém vyhnout se následování americké centrální banky (Fed), která signalizovala, že v příštím roce pravděpodobně třikrát zvýší svou klíčovou sazbu. Na zasedání v minulém týdnu rovněž Fed oznámil, že v březnu ukončí nákupy dluhopisů, což byla jeho pomoc ekonomice v době pandemie.

Centrální banky, které ponechávají své základní sazby beze změny v době, kdy americká centrální banka zpřísňuje politiku, riskují velké propady svých měn, což zvyšuje inflaci růstem dovozních cen.

Zvýšení sazeb minulý týden oznámily vedle Ruska také Mexiko, Chile, Kostarika, Pákistán, Maďarsko a Arménie. Většina z nich naznačila, že další zvýšení sazeb přijde příští rok.

Bank of England ukazuje směr

Minulý týden ve čtvrtek zvýšila svou klíčovou úrokovou sazbu britská Bank of England a stala se tak první významnou centrální bankou, která tak učinila od pandemie. Hlavní centrální banky začínají se zvyšováním úrokových sazeb později než jejich protějšky v rozvojových zemích.

Jedním z důvodů je, že domácnosti v chudších zemích utrácejí větší část svých příjmů za základní věci jako jsou potraviny a energie. Tam také došlo k největšímu nárůstu cen. Takže centrální banky se snaží rychleji potlačit inflaci.

Ale i mezi rozvojovými zeměmi existují rozdíly - na zasedáních minulý týden centrální banky Indonésie, Filipín, Egypta, Mauricia a Tchaj-wanu ponechaly své základní sazby beze změny.

Tvůrci měnových politik v některých částech Asie se méně obávají prudkého nárůstu inflace, částečně proto, že zaznamenali menší narušení dodavatelských řetězců a nemají tolik důvodů k obavám, že nedostatek pracovníků prudce zvýší mzdy.

Asijské centrální banky, s pár výjimkami, zvednou v příštím roce sazby v podobném rozsahu jako Fed.
analytici Deutsche Bank pro WSJ

Někteří ekonomové očekávají, že většina asijských centrálních bank, s výjimkou japonské a čínské centrální banky, zvýší v roce 2022 své úrokové sazby ze strachu, že může nastat odliv kapitálu do Spojených států, jakmile Fed zvýší úrokové sazby.

„Asijské centrální banky, s pár výjimkami, zvednou v příštím roce sazby v podobném rozsahu jako Fed,“ uvedli pro deník The Wall Street Journal ekonomové z Deutsche Bank. Není to podle nich náhoda, protože měnová stabilita je důležitým politickým zájmem.

ECB se ke zvyšování zatím nemá

Evropská centrální banka ke zvyšování úroků zatím nepřistoupila. Ale oznámila, že v rámci jednoho ze svých podpůrných programů na podporu ekonomiky omezí tisk peněz. Ačkoli inflace v eurozóně je aktuálně na rekordní výši 4,9 procenta, představitelé ECB prohlašují, že inflace není problémem a je zvýšená pouze přechodně.

Samostatný příběh pak tvoří Turecko. Centrální banka minulý týden podle očekávání snížila hlavní úrokovou sazbu na 14 procent a navázala tak na předchozí uvolňování své monetární politiky – od září snížila sazbu o pět procentních bodů. Tamní inflace se nadále drží nad 21 procenty, jenže banka plní příkazy prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který v rozporu s ekonomickými poučkami razí v boji proti inflaci zcela opačný směr.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované