Článek
Startuje sezóna letních koncertů, festivalů a dalších akcí. Řada z nich je rychle vyprodaná, i tak někteří nadšenci zkouší štěstí na různých přeprodejních platformách nebo třeba ve skupinách na Facebooku, zda se pro ně nějaká vstupenka ještě nenajde. Riskují ale, že vstupenka bude falešná nebo je nepřenosná a na akci je stejně nepustí.
Například na festival Colours of Ostrava se podle PR manažera Ondřeje Bambase každý rok nedostanou desítky lidí kvůli tomu, že jejich lístek z druhé ruky není platný. To se může stát docela jednoduše. Pořadatelé vydávají pouze personalizované vstupenky na konkrétní jméno, a pokud lístek vymění majitele přeprodejem a nezmění se jméno uvedené na vstupence, hrozí, že se na festival nebude možné dostat.
V rámci výměny vstupenky za festivalový náramek, který divákům umožňuje pohyb po areálu festivalu, totiž mohou pořadatelé od příchozích žádat průkaz totožnosti. Pokud jméno například na občanském průkazu nesedí s tím, které je na lístku, má zákazník smůlu.
Nákup vstupenek z druhé ruky na Colours of Ostrava je ovšem možný. Nejbezpečnější cesta je podle Bambase nakoupit vstupenky prostřednictvím přeprodejní platformy TicketSwap, se kterou festival oficiálně spolupracuje. TicketSwap totiž zajistí přepsání jména uvedeného na vstupence na nového majitele.
„Jakákoliv další cesta s sebou nese rizika, jako je například výměna vstupenky za náramek od původního majitele a tím zneplatnění vstupenky pro nového držitele. V každém případě doporučujeme vždy zkontrolovat oficiální kanály Colours of Ostrava. O aktuálních cenách i dostupnosti pravidelně veřejnost informujeme. Domnělá úspora pár stovek se tak nemusí vyplatit,“ radí Bambas.
Problém se ale netýká jen koncertů. Podle agentury ČTK se aktuálně na internetu objevilo více než 4300 podvodných domén napodobujících oficiální web Mezinárodní federace fotbalových asociací FIFA, které nabízejí falešné vstupenky na právě běžící mistrovství světa. Podvodníci lákají na vstupenky mnohem levnější, než je oficiální cena v reklamách na Facebooku.
Tato nabídka je poměrně sofistikovaná a využívá třeba taktiku odpočítávání, kdy zájemce na obrazovce vidí, jak mu utíká čas, kdy si ještě lístek může koupit a vyvolává pocit naléhavosti. Odborníci proto radí, aby fanoušci fotbalu kupovali vstupenky jen a pouze skrze oficiální stránku FIFA. Tyto vstupenky jsou navíc prodávány vždy na jméno.
Problematické jsou duplikované vstupenky a boti
U nákupu z druhé ruky nejčastěji hrozí, že stejnou vstupenku původní majitel prodal i na jiné platformě a nestáhl ji z nabídky na těch ostatních. Na akci se tak dostal pouze ten, kdo přišel první. „Výjimkou nebyly ani případy, kdy byl lístek zcela falešný a na vstupence umístěný QR kód po naskenování spotřebitele odkázal pouze na nějaký náhodný web,“ popsala vedoucí právní poradny dTestu Lenka Zdráhalová.
S duplikovanými vstupenkami mají podle dTestu zkušenost například zákazníci americké platformy Viagogo zabývající se výměnou a přeprodejem vstupenek.
Na její nestandardní obchodní praktiky dTest upozorňoval už v minulosti. „Pokud společnost nabízí takto vstupenky opakovaně, či dokonce na koncerty, které vůbec neexistují, může se jednat o podvod. Vzhledem k výši částky a (pravděpodobnému) množství prodaných vstupenek by se mohlo jednat i o trestný čin. Nebavíme se totiž o malých částkách. Lístky na koncert pro skupinu přátel či rodinu často vyjdou na více než 10 000 korun. Společnost rovněž prodává lístky na koncerty, které se uskuteční mimo území České republiky. Celková škoda, která v důsledku těchto praktik spotřebitelům vzniká, může být mnohem vyšší, než je částka samotného lístku, neboť je třeba k tomu přičíst útratu za ubytování, stravování, cestovné…,“ uvedl dTest v článku už před několika lety.
Problém sehnat vstupenky ovšem často nastává už na pravých a oficiálních prodejních platformách a v momentě spuštění oficiálního prodeje. Boj o lístky totiž zájemci prohrávají s takzvanými boty, tedy automatizovaným softwarem, který zvládne rychle nakoupit velké množství lístků. Ty potom překupník prodává mnohem dráž.
Existují sice mechanismy, kterými se pořadatelé mohou bránit a požadovat například ověření identity nakupujících nebo limitovat počet kusů na osobu, podle Jiřího Zdvomky jsou však překupníci připraveni na vše. Simulují proto lidské chování a na jiných webech si kupují „lidské“ identity.
Existují ale oficiální a legální společnosti, které se na přeprodej specializují. Například česká platforma pro prodej a nákup elektronických vstupenek Swapper dovoluje prodejcům nabízet vstupenky maximálně za 120 procent nominální hodnoty vstupenky. Swapper si také účtuje 5procentní provizi z ceny. Funguje to tak, že pokud je cena vstupenky 500 korun, zákazník zaplatí 525 korun a prodejce obdrží 475 korun. Rozdíl 50 korun zůstane platformě.
Podle zakladatele Swapper Jiřího Zdvomky tvoří trh se vstupenkami, které změní majitele, každý rok několik desítek tisíc kusů. „Dle našich odhadů se jedná o 2-5 % z celkového objemu vstupenek. Jedná se o finančně významné částky v řádu milionů korun,“ uvedl Zdvomka.
Některé státy jako třeba Francie, Belgie, Irsko, Velká Británie a řada dalších zavedly vůči překupnictví tvrdé regulace. V některých zemích přeprodej není možný vůbec, v jiných sice možný je, ale jen za původní cenu. Jinak je prodej lístků na sekundárním trhu za vyšší cenu považován za nekalou obchodní praktiku.
V současnosti podle Zdráhalové i český zákon už označuje za nekalou obchodní praktiku využití automatizovaných prostředků jako třeba botů nebo jiné obcházení pravidel pro nákup vstupenek.
Zavedení úplného zákazu přeprodeje by však podle ní bylo problematické. „Zakoupené vstupenky totiž zpravidla není možné vrátit, a tak pokud se spotřebitel nemůže akce zúčastnit (např. z důvodu nemoci), stále má za současné právní situace alespoň možnost vstupenky nabídnout například svým známým. Problém však nastává v situacích, kdy se lístky přeprodávají ve větším počtu. Zejména pokud některé společnosti nakupují lístky ve velkém a pak využívají zájmu spotřebitelů, na které lístky nezbyly a přeprodávají jim lístky za výrazně vyšší částku,“ popsala.
Jak na bezpečný nákup z druhé ruky
Zda je vstupenka pravá, je obtížné rozeznat a často to zákazník pozná až při pokusu o vstup na akci. Ideální je proto podle Zdráhalové kupovat lístky přes oficiální prodejce nebo oficiální platformy jako TicketSwap či Swapper.
Pokud už se však rozhodneme vstupenku koupit z druhé ruky například přes inzerát na sociálních sítích, je vhodné si alespoň ověřit, zda je prodejce důvěryhodný.
„Pokud tedy neznáme osobu, od které vstupenky nakupujeme, měli bychom být obezřetní a přinejmenším ověřit, zda např. profil na sociální síti není falešný (starý třeba pár dnů či hodin). Zároveň doporučujeme spotřebitelům, aby si ověřovali i původní cenu a nenaletěli tak na podezřele výhodné nabídky, případně aby naopak nezaplatili několikanásobek ceny. V případě, že je to možné, doporučujeme osobní předání, aby prodávající nemohl být zcela anonymní a kupující tak zmenšili pravděpodobnost snadného podvodu,“ uvedla Zdráhalová.
Pokud už podvedený zjistí, že je vstupenka neplatná, je dobré se obrátit tam, kde vše začalo, tedy na sociální síť a člověka nahlásit tam nebo na policii. V případě nákupu přes sociální sítě však může být vymahatelnost práva ztížena tím, že profil prodejce zmizí a je problematické ho dohledat.
Získat peníze zpět z nákupu ze sociálních sítí je ale často komplikované. „Číslo bankovního účtu může úřadům pomoci identifikovat podezřelou osobu, avšak získání náhrady škody často vyžaduje podání trestního oznámení a případně i zahájení občanskoprávního řízení. Podvodníci mohou využívat tzv. „mule“ účty (česky účty bílých koní pozn. red.), zahraniční bankovní účty nebo falešné identity, což může vrácení peněz značně zkomplikovat a celý proces výrazně prodloužit,“ vysvětlila ředitelka marketingu TicketSwap Margriet de Kroonová.
Je proto lepší nakupovat přes legálního prostředníka, který v případě, že by měl kupující problémy se vstupenkou, pomůže s řešením.
Podle webu TicketSwap je nejjednodušší příklad, kdy se prodejce jen dopustil nějaké chyby při prodeji, chybu uzná a souhlasí s vrácením peněz. Tam platforma zasahovat nemusí. Pokud se ale strany nemohou dohodnout, zasáhne zákaznická podpora, která zhodnotí, kde se stala chyba a pomůže problém vyřešit. Podpora se do řešení zapojuje i v případě, že prodejce na stížnosti kupujícího vůbec neodpovídá.
Swapper nabízí také možnost přikoupit si službu Swapper Garance. „Těmto uživatelům pak peníze za neplatnou vstupenku vrátíme a s prodejcem případ řešíme my. V ostatních případech se snažíme prodejce kontaktovat taky, pokud ale nereaguje, odkážeme je na policii a pomůžeme s trestním oznámením,“ dodal Zdvomka.
Jak upozorňuje mluvčí Policejního prezidia David Schön, policie přijímá trestní oznámení a nemůže poskytnout žádné kompenzace. O podobě odškodnění rozhoduje soud.
