Článek
Vstupenky na letošní mistrovství světa ve fotbale, které hostí Spojené státy, Kanada a Mexiko, jsou nejvyšší v historii šampionátů. FIFA, oficiální prodejce vstupenek na stadiony, je v minulosti navyšovala řádově o desítky dolarů. Tentokrát jsou to stovky.
FIFA obvykle prodává lístky ve třech až čtyřech kategoriích. Čím nižší číslo kategorie má, tím lepší výhled na stadionu nabízí. V této analýze se zaměřujeme na kategorii jedna, tedy na nejdražší lístky, byť zvýšení cen se v porovnání s předchozími šampionáty týká všech.
Novinkou je tentokrát dynamická cena odvozená od poptávky. Pro následující graf jsme vybrali nejvyšší cenu v první fázi prodeje v září 2025. Pro porovnání cen napříč šampionáty jsme zahrnuli vybraná kola mistrovství včetně semifinále, která jsou spolu s úvodním zápasem a finále pro diváky atraktivnější a cena je tak tradičně vyšší než u utkání ve skupinách i prvních vyřazovacích soubojích.
Aby se porovnání nezkreslilo, nezačlenili jsme ceny lístků na zápasy týmů hostitelských zemí, které jsou dražší než u ostatních zemí. Do grafu jsme přidali i vývoj indexu spotřebitelských cen ve městech USA ukazující růst inflace v čase. Ten je odvozen od základní hodnoty v roce 2010 a ukazuje, že vysoká cena lístků výrazně překračuje inflaci.
Letošní nejdražší zápas základních skupin stoupl oproti minulému šampionátu o více než 180 %. Předtím přitom cena rostla v průměru o 11 % mezi šampionáty. Ceny lístků na semifinále vylétly ještě víc, od minulého MS to bylo dokonce o 190 %, což v přepočtu znamená zdražení o přibližně 38 tisíc korun.
Proč jsou vstupenky o tolik dražší?
FIFA pro cenotvorbu letošního MS zavedla už zmíněnou novinku – dynamické naceňování. To znamená, že na rozdíl od typické tabulky se stanovenými cenami, která se zveřejňuje fanouškům před začátkem prodeje, tentokrát nic dopředu oznámené nebylo. Místo fixní částky se cena průběžně mění v závislosti na poptávce, zbývajících lístcích a dalších faktorech.
Dynamické naceňování tak mohutně tlačí ceny nahoru, zároveň ale hraje klíčovou roli také trh v USA, kde se odehrává většina mistrovství.
„Jde o atraktivní trh s vysokou kupní silou, kde se organizátoři chovají maximálně tržně, což je v Americe ve vrcholovém sportu běžné,“ říká Jan Šíma, vedoucí Katedry managementu sportu na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy.
Tento přístup vůbec nezohledňuje fanoušky z ekonomicky slabších zemí, takže se dá čekat, že spousta z nich tentokrát na mistrovství nedorazí.
„Z pohledu organizátora není podstatné, jestli jde o celoživotního příznivce reprezentace. Hlavním kritériem je maximalizace výnosu,“ dodává Šíma. „Díky tomu může utrpět atmosféra na stadionu, zejména v závěrečné fázi turnaje, kde si to budou moct dovolit nikoliv fanoušci, ale lidé, kteří mají peníze bez ohledu na to, jestli fanoušky jsou, nebo ne.“
Nutno říct, že ani vysoké ceny se však zatím na prodejích neprojevily. Šíma poukazuje, že přístupnost se značně liší mezi utkáními základních skupin a vyřazovací částí: „Na některá utkání ve skupinové fázi, která nejsou extra atraktivní, se tak dostane i běžný fanoušek.“
Jak ceny rostly
FIFA rozdělila prodej lístků do čtyř časových fází. První začala loni v září, druhá v říjnu a třetí v prosinci. Poslední fází je „last-minute“ prodej, který se rozběhl v dubnu a na rozdíl od předchozích, v nichž si fanoušci kupovali vstupenky různých kategorií a FIFA jim pak následně přidělila místenku, si tentokrát už lístek i místenku pořizují rovnou.
Systém dynamické naceňování ceny vstupenek šrouboval už v průběhu první fáze a s dalšími koly postupně se tempo zdražování ještě stupňovalo. Výsledkem systému je mimo jiné skutečnost, že každý zápas, i v rámci jednotlivých kol, má úplně jinou cenu.
Pro znázornění růstu cen během prodeje lístků jsme opět vybrali ceny první kategorie, ale tentokrát z každé fáze prodeje a všech kol (opět kromě utkání týmů hostitelských zemí). Jelikož zápasy každé etapy mají jinou cenu, vybrali jsme vždy tu nejvyšší.
Cena vstupenek roste s každým kolem mistrovství. To ale neplatí u úvodního zápasu a utkání o třetí místo. Co se týče zápasů základních skupin, většina lístků na utkání v Mexiku byla až do konce druhé fáze prodeje levnější než v USA a Kanadě. Výjimkou je úvodní zápas, který je nejlevnější v Kanadě.
Nejdražšími zápasy základních skupiny byly do konce druhé fáze prodeje na amerických stadionech v Inglewoodu (Los Angeles), Santa Claře (San Francisco) a v East Rutherfordu (New Jersey). Například Inglewood a Santa Clara ale ve třetí fázi prodeje zlevnily o více než 100 dolarů.
Rozdíly v cenách zápasů základních skupin v prvních dvou fázích prodeje nebyly nijak výrazné, ale ve třetí fázi vstupenky zdražily i o 285 dolarů (přibližně 5900 korun). Některé ceny se naopak nezměnily vůbec. Například cena lístku na osmifinále v Dallasu si až do třetí fáze držela hladinu 640 dolarů (kolem 13 tisíc korun).
Cena na finálové utkání zase ve třetí fázi prodeje vystoupala na 8680 dolarů (cca 181 tisíc korun). Pořadatelské země přitom v tzv. bid book – brožuře, kterou připravují uchazeči o šampionát – uvedly, že lístky budou stát v přepočtu maximálně kolem 32 tisíc korun.
Lístky šlo sice sehnat i levněji – například v kategorii čtyři za pouhých 60 dolarů (přibližně 1200 korun) – takových však bylo extrémně málo a pouze na určité zápasy.
FIFA vydělává i na přeprodeji mezi fanoušky
FIFA na své oficiální stránce nabízí i možnost přeprodeje lístků. Na ten se přitom vztahuje další novinka, která má zajistit další navýšení jejích příjmů – místo pětiprocentní provize, kterou si brala z přeprodeje na posledním MS v Kataru, si letos FIFA účtuje 15 % jak od kupujícího, tak i od prodávajícího. Dohromady tedy 30 % z ceny přeprodávané vstupenky.
„Oficiálně chce FIFA mít větší kontrolu nad sekundárním trhem a omezit spekulativní přeprodeje,“ vysvětluje Šíma. Skutečnou motivací je však opět maximalizace zisku. „Toto by v Česku na klubové úrovni neprošlo, protože zde je cílem dostat fanouška na stadion, ne získat dodatečné peníze,“ dodává.
Každý, kdo si koupil vstupenku, ji na stránkách FIFA může nabídnout za jakoukoli cenu. Výjimkou jsou pouze rezidenti Mexika a vstupenky na zápasy v kanadské provincii Ontario, resp. na stadionu v Torontu. Na ty oficiální místa uvalila zákaz přeprodeje lístků za vyšší cenu, než za kterou byly zakoupeny.
Na ostatní zápasy naopak přeprodej vstupenek dosahuje extrémních, někdy až směšných cen, které jsou často několikanásobně vyšší než původní. BBC uvádí, že lístek za 60 dolarů zde byl nabízen i za 1499 dolarů, dále pak vstupenka za 445 dolarů za 6000 dolarů a lístek na finálový zápas dokonce za astronomických 82 780 dolarů – tedy v přepočtu kolem 1 730 000 korun.
