Babiš kupuje kliniky v Turecku, bude evropským králem přes děti ze zkumavky

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Český podnikatel a expremiér Andrej Babiš (ANO) našel v podnikání obor, kde se stává evropskou jedničkou. A nejde o hnojiva, jogurty ani toustový chleba.

Do své sítě klinik pečujících o neplodné páry nově získal velkou tureckou firmu Bahceci Group. Informaci zveřejnil Babišův zdravotnický holding FutureLife, který za koupí stojí. Rozroste se do čtyř nových zemí a v počtu zákroků se posune na první místo v Evropě před hlavního rivala, španělskou firmu IVIRMA.

FutureLife byl první velkou akcí Babišova investičního fondu Hartenberg. Do něj Babiš vložil na začátku svého politického angažmá v roce 2013 část dřívějších výnosů z Agrofertu v objemu 200 milionů eur. Správcům fondu dal za úkol, aby hledali příležitosti k výdělku mimo tradiční obory, kde Babiš s Agrofertem zbohatl.

Asistovaná reprodukce – tedy lékařská pomoc pro páry, kterým se nedaří počít dítě přirozenou cestou – se postupem času ukázala jako dobrá sázka.

FutureLife začínal s dvěma klinikami, v Praze a v Brně. Vykoupil je za Babišovy peníze od lékařů, kteří kliniky v 90. letech založili. Pak se podnik rozrostl na 40 zařízení napříč Evropou a s pomocí reinvestovaných zisků, bankovních úvěrů a minoritního příspěvku od nadnárodního fondu CVC dál expanduje. Loni pomohl v Evropě zplodit v průměru jedno dítě za hodinu.

Nově přikoupená turecká rodinná firma nese jméno po lékaři Mustafu Bahcecim, který ji založil v 90. letech a poté předal synovi. Patří do ní šest klinik v Turecku a další v Bulharsku, Bosně a Kosovu. FutureLife nyní působí v Česku, na Slovensku, v Británii, Irsku, Nizozemsku, Rumunsku, ve Španělsku a v Itálii.

Bahceci Group provádí 18 tisíc cyklů umělého oplodnění za rok, přičemž Turecko v oboru platí za důležité centrum pro péči o páry z mnoha jiných zemí arabského světa. Cena za převzetí firmy nebyla zveřejněna, vzhledem k její a k hodnotě podobných společností z oboru by ale mělo jít o transakci v řádu miliard korun.

Po připojení Bahceci Group stoupne počet provedených cyklů za celý FutureLife na 74 tisíc ročně. Konkurenční IVIRMA jich podle posledních zveřejněných údajů provedla necelých 60 tisíc. Jde sice už o údaj za rok 2021, ale mezitím IVIRMA neprovedla žádnou větší akvizici, díky níž by skokově vyrostla.

Vedle klinik spadajících přímo pod FutureLife, tedy do společného jmění Hartenbergu a fondu CVC, ještě Hartenberg drží další sám, mimo FutureLife. A to ve Finsku, Švédsku, v Estonsku a na Ukrajině. K integraci do jednoho celku v těchto případech ještě nedošlo, po jejich začlenění by počet provedených cyklů stoupl o další tři tisíce ročně.

Poskládat firmu, která o sobě může mluvit jako o jedničce na trhu, je při budování nadnárodních, oborově vyprofilovaných holdingů důležitá meta. Lídři při takové konsolidaci mají větší obchodní páky na dodavatele, mohou sdílet mezi svými divizemi víc poznatků a také mají snazší přístup ke kapitálu. Ať už při jednání s bankami a fondy, nebo při případném vstupu na burzu.

V tržbách je IVIRMA stále větší, což odpovídá silnějšímu postavení v bohatších západních zemích. Skoro třetinu tržeb má z USA, kde jsou platby za pomoc s neplodností řádově větší než v Evropě. Evropské kliniky fungují hlavně z peněz státních zdravotních pojišťoven a třeba v Česku si už na stagnující výši úhrad stěžují.

Hospodářské výsledky si vylepšují díky velkému počtu zahraničních samoplátců a také s pomocí plateb za doprovodné úkony, na které pojišťovny nepřispívají. Lékaři z oboru namítají, že celková dostupnost péče v důsledku toho postupně klesá a že stát dělá chybu, protože vyšší úhrady by se mu vrátily ve vyšší porodnosti. To je poslední dobou vidět třeba v Polsku.

Soukromí provozovatelé zdravotní péče zpravidla narážejí ve společenské diskusi o penězích na námitku, že už vydělávají dost a že zdroje z veřejného zdravotního pojištění jsou víc potřeba jinde. Obvyklý protiargument zní, že zisky jsou výsledkem pečlivějšího řízení oproti dezorganizovaným státním nemocnicím, což by mělo být spíš bráno jako zásluha než důvod ke krácení finančních přídělů.

V Česku je s asistencí lékařů počato 5,5 procenta dětí (viz box), což si lze představit minimálně jako jedno dítě z každé školní třídy. Zatímco celkové počty porodů klesají, podíl asistované reprodukce roste. Zrychlená a náročná doba vede k oddalování těhotenství, v důsledku civilizačních chorob přibývá neplodných párů, poptávka se navíc potkává se širokou nabídkou reprodukčních center. V Česku jich je 48, z toho 10 patří pod FutureLife.

Obor má v Česku tradici, první „dítě ze zkumavky“ se narodilo v roce 1982 v Brně. Šlo o první úspěšný zákrok ve východním bloku. Od roku 1997 je asistovaná reprodukce placená ze zdravotního pojištění. Od poslední úpravy v roce 2022 mají ženy do 40 let nárok na čtyři proplacené pokusy, úspěšnost zákroku se aktuálně pohybuje na úrovni kolem 35 procent.

Šéf fondu Hartenberg Jozef Janov v listopadu v rozhovoru pro SZ Byznys uvedl, že celý FutureLife loni směřoval díky evropské expanzi poprvé k tržbám přes 300 milionů eur (7,5 miliardy korun). Už za předchozí rok holding v rámci žebříčku Seznam Zpráv Česká elita vykázal zisk 1,4 miliardy (hrubý výdělek EBITDA před odečtením odpisů, daní a úrokových nákladů), což pohodlně stačí na zařazení mezi sto nejhodnotnějších českých firem.

Babiš od začátku líčí své investice do zdravotnictví jen jako pasivní činnost, stejně jako fungování Agrofertu. V Hartenbergu má 97,5 procenta, zbytek drží Janov. Strategii fondu a velké akvizice spolu průběžně konzultují. Vytipování, co koupit, i provozní záležitosti fondu jsou podle Janova odpovědností jeho týmu a mezinárodního managementu FutureLifu.

Pokud by ovšem Babiš na podzim vyhrál volby a sestavoval vládu, bude pro něj FutureLife představovat další konflikt zájmů. Už v minulosti mluvil o tom, že jednou z politických priorit hnutí ANO bude zvednout porodnost. Vyšší úhrady na asistovanou reprodukci – a tím pádem i vyšší tržby pro FutureLife od pojišťoven – by do takového plánu snadno zapadly.

Za zmíněných 200 milionů eur, které Babiš v roce 2013 vložil do fondu, Hartenberg kromě klinik kupoval a rozvíjel další firmy, jako jsou specializované e-shopy (Astratex, Sportega, Ovečkárna, Unuo) nebo realitní portfolio s developery JRD a Corwin.

Nejcennější součástkou fondu je právě FutureLife. To ukázal i vstup CVC. S ním přišly do Hartenbergu nové peníze a Babiš – jak se později ukázalo – si mohl obratem vybrat polovinu svého někdejšího vkladu. Zbytek se mu bohatě znásobil. Celý Hartenberg měl podle znaleckého posudku ke konci roku 2023 tržní hodnotu 12,5 miliardy korun. Z toho nejvíc, přibližně třetinu, tvořil právě majoritní podíl ve FutureLife.