Článek
Český bateriový trh prochází zlomem. Tuzemské banky totiž od letoška přestávají financovat samostatně stojící baterie. Desítky připravovaných projektů, které už dostaly i stavební povolení či smlouvu o připojení do sítě, tak zůstaly bez kapitálu na jejich vybudování.
„Poslední dobou od našich členů slýcháme, že mají nové projekty a nemohou pro ně sehnat financující banku,“ potvrzuje Jan Fousek, výkonný ředitel asociace AKU-BAT.
Důvodem pochyb bank o návratnosti jejich investice spočívá v tom, že trh fungující na platbách za vyrovnávání elektrické sítě je už v Česku vlastně naplněn. Majitel baterie totiž dostával od správce sítě peníze za to, že pouštěl či odebíral elektřinu pomocí baterie ve chvílích, kdy to celá síť pro svou stabilitu potřebovala.
Dočasně přestala nové bateriové projekty financovat například Česká spořitelna. „Trh skladování elektřiny nevyhnutelně směruje k saturaci a zároveň patří k jedněm z nejdynamičtějších a nejkomplexnějších trhů, kde musí banka kontinuálně analyzovat a revidovat podmínky, za nichž poskytuje financování. Tyto průběžné revize nejsou výrazem nedůvěry v trh a hráče, kteří se na něm pohybují, ale přirozeným procesem, na němž se podílí jak banka, tak její klienti,“ říká mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.
Komerční banka sice financování bateriových úložišť úplně nepřerušila, ale k projektům přistupuje více individuálně.
„Trh se v této oblasti stále vyvíjí, zejména z pohledu obchodních modelů a regulatorního rámce, což se přirozeně promítá do hodnocení jednotlivých projektů. Významnou roli hraje také posouzení tržních rizik, včetně stability budoucích výnosů,“ uvedla mluvčí Komerční banky Zuzana Čepelková.
U bank rozhoduje také fáze připravenosti celého projektu a dávají přednost co nejpřipravenějším žadatelům. Někteří mají připravené pozemky, stavební povolení i smlouvu o připojení do sítě, ale chybí jim kapitál.
Některé banky však na baterie stále půjčují. „Raiffeisenbank nadále aktivně financuje projekty samostatně stojících BESS i v letošním roce. Financujeme též rozpracované projekty ve fázi výstavby s tím, že získání všech povolení je podmínkou pro načerpání úvěru,“ říká mluvčí Raiffeisenbank Tereza Kaiseršotová.
Trh s bateriovými úložišti se nyní radikálně mění a banky potřebují revidovat podmínky pro financování nových projektů. „Spořitelna trh skladování elektřiny rozhodně neopouští, koneckonců aktuálně financujeme největší bateriové úložiště v Česku a jen v loňském roce jsme posuzovali financování vyšších stovek bateriových projektů,“ popisuje Hrubý.
Baterie pro banky představují také řadu rizik, za kterými stojí změny samotné ekonomiky oboru. Řada investorů si baterie plánovala pořídit kvůli možnostem vysokých výnosů, které nabízel trh se službami výkonové rovnováhy u provozovatele přenosové soustavy ČEPS - tyto služby zajišťují stabilitu přenosové soustavy.
Čím více takových technologií ale na tento trh vstoupí, tím jsou šance na výdělek i návratnost projektu menší. Vzhledem k rychlému rozvoji bateriového trhu v Česku éra snadných výnosů končí a hlavním byznysem se stává obchodování s flexibilitou na denním trhu. To znamená schopnost okamžitě zvýšit či snížit spotřebu nebo výrobu elektřiny podle aktuální ceny na energetickém trhu.
„Trh podpůrných služeb je víceméně nasycen. Trh s obchodní flexibilitou je proto pro nejbližší roky hlavní obchodní příležitostí pro baterie. Ovšem i zde, díky množství projektů a také přeshraničnímu propojení trhů s elektřinou, návratnost projektů logicky klesá. Pro banku je spekulativní obchodování, tedy trading, méně atraktivní a jako pro spíše konzervativní instituci těžko uchopitelné,“ říká Fousek.
Fakt, že větší roli v byznys modelu baterek začíná mít trading na denním trhu, má zásadní vliv na podmínky jejich financování. Banky tak nemají jistotu, že se nové projekty dokážou uživit a zvyšuje se riziko, že klienti bankám nebudou schopni úvěr splácet.
Banky však na další baterie zcela nezanevřou. Vnímají je jako důležitou součást moderní energetiky a její transformace. „Tento segment proto dlouhodobě sledujeme a vidíme jeho významný potenciál do budoucna. Další rozvoj bude přirozeně souviset s vývojem trhu, regulatorního prostředí a postupnou stabilizací obchodních modelů,“ popisuje Čepelková.
Od října loňského roku bylo do tuzemské soustavy připojeno 68 megawatthodin baterek a budou přibývat další. Distributoři elektřiny delší dobu evidují nárůst zájmu o připojení baterií do sítě. Žádostí je však tolik, že přesahují reálné možnosti sítě a tyto projekty nemají šanci vzniknout i proto, že velkou část z nich přihlašují různí spekulanti s vidinou zamluvenou kapacitu v síti pro baterii přeprodat.
