Když dřevo vydělává až příliš. Příběh konce šéfa státních lesů

Dny Dalibora Šafaříka ve funkci generálního ředitele státních Lesů České republiky (LČR) se začaly sčítat záhy po jmenování vlády Andreje Babiše. Prezident Babišův kabinet včetně ministra zemědělství Martina Šebestyána (nestr. za SPD) jmenoval v pondělí 15. prosince a už o tři dny později proběhlo na jeho úřadě jednání se zástupci dřevařských firem, soukromých vlastníků lesů a Hospodářské komory.

Podle zápisu z jednání, který má SZ Byznys k dispozici, si dřevozpracovatelé u ministra mimo jiné stěžovali na obchodní politiku státních lesů, která podle nich neodpovídá cenám dřeva na evropském i světovém trhu.

„Cenová politika LČR jednoznačně nezohledňuje strategické cíle a orientuje se na krátkodobý efekt spotového trhu,“ uvedli na schůzce zástupci Asociace lesnických a dřevozpracovatelských podniků (ALDP), která sdružuje hlavně velké lesnické a dřevařské firmy.

Členy ALDP jsou i dvě společnosti z koncernu Agrofert. Firma Uniles ročně vytěží podle webu asociace 920 tisíc kubíků dřeva, z toho dvě třetiny u LČR. Společnost Wotan Forest pořeže a zpracuje přes 300 tisíc kubíků, z toho také přibližně dvě třetiny od státních lesů.

Ministr Šebestyán měl podle zápisu pro argumenty dřevařského průmyslu pochopení. „M. Šebestyán vzal shrnutí na vědomí a uvedl, že nespokojenost sektoru chápe zejména proto, že není způsobena působením přirozeného tržního prostředí, ale cílenou cenovou politikou LČR,“ stojí v dokumentu s tím, že ministr bude situaci podrobně analyzovat.

Po Novém roce navázala ALDP na schůzku dopisem, v němž ředitel tohoto sdružení Ivan Ševčík zopakoval argumenty ohledně vysokých cen dřeva a varoval před důsledky.

„Ze strany LČR dochází z pozice dominantního postavení na trhu k nátlaku na uzavírání nevýhodných smluv na dodávku dříví pro domácí zpracovatele, což povede ve velmi krátké době k uzavírání zpracovatelských dřevařských závodů, v první řadě malých a středních,“ napsal Ševčík.

Dalibor Šafařík přežil ve funkci ještě dalších šest dní, už během nich se ale mezi insidery mluvilo o jeho konci jako o hotové věci. Šebestyán ho nakonec odvolal 14. ledna, den před tím, než Babišova vláda získala důvěru.

Ministr své rozhodnutí zdůvodnil vysokými cenami dřeva. „Lesy ČR mají zásadní vliv na celý lesnicko-dřevařský sektor v České republice. Za působení dosavadního ředitele se to bohužel projevilo významným vlivem podniku na zvýšení cen dřeva na úroveň, která je daleko vyšší než v okolních zemích. A já nemám důvěru v to, že by pan ředitel byl schopen tuto situaci napravit,“ uvedl Šebestyán.

ALDP ale podle Ševčíka nepožadovala Šafaříkovo odvolání. „ALDP se nikdy nevyjadřovala k personální politice státu, a tedy ani nevolala po odvolání generálního ředitele LČR,“ uvedl šéf asociace na dotaz SZ Byznys. Dalibor Šafařík žádost redakce o rozhovor odmítl.

Deklarované důvody Šafaříkova konce ovšem pobavily předsedy Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů (SVOL) Jiřího Svobodu i člena dozorčí rady LČR a poslance ODS Petra Bendla. „Oni ho odvolají za něco, za co by měla být spíš pochvala,“ poznamenal.

Státní lesy prodávají necelou polovinu dřeva v rámci dlouhodobých komplexních zakázek, o které kvůli velkému rozsahu soutěží hlavně velké firmy. O dalších deset procent soutěží obvykle menší podniky, a kolem třetiny dřeva prodají LČR přímo. Právě tímto kanálem tlačí podle ALDP ceny dřeva vzhůru pro celý trh.

„To znovu vytváří další tlak na ceny zpracovatelů. Lesy ČR jsou s téměř 50% podílem na výměře lesa v ČR dominantním hráčem na trhu se dřevem a jako takové jsou jedním z klíčových subjektů určujících cenový vývoj,“ uvádí Ševčík.

Státní podnik by podle něj měl změnit systém prodeje tak, aby „nedocházelo k umělému navyšování cen“. Zároveň by měl uvažovat o změnách ve způsobu prodeje dřeva. „Otázkou je také, jestli současná kombinace přímého prodeje a různých typů zakázek umožňuje zdravý vývoj sektoru,“ dodal šéf asociace.

Z výročních zpráv státního podniku nicméně vyplývá, že LČR za poslední tři roky mírně snížily přímý prodej dřeva. V roce 2022 takto prodaly 42 % dříví s podílem na tržbách 51,6 %. O dva roky později to bylo 41 % dříví s podílem na tržbách 45 %.

Zástupce menších firem sdružených v České asociaci podnikatelů v lesním hospodářství (ČAPLH) upozorňuje, že cena stoupla hlavně kvůli nedostatku dřeva, o které se v rámci objemnějších komplexních zakázek přetahovali velcí hráči.

„Polovinu objemu dříví vysoutěžily velké lesnicko-dřevařské firmy v pětiletých zakázkách na lesnické práce a dřevo. Obávám se, že hlavní tlak na snížení cen a tudíž změnu obchodní politiky LČR je ze strany stejných subjektů,“ napsal prezident asociace Petr Vondráček, který proto oficiální zdůvodnění konce generálního ředitele nepovažuje za korektní.

Podle ADLP povedou vysoké ceny ke konsolidaci trhu, tedy úpadku menších firem a jejich koncentrace u těch velkých. Počet firem skutečně klesá: podle přehledu dřevozpracovatelských kapacit Ministerstva zemědělství se počet celkový počet firem v tomto oboru v Česku snížil téměř o polovinu ze 641 v roce 2022 na loňských 230.

Potíže ovšem mají i velcí hráči. Jeden z největších tuzemských dřevozpracovatelů, společnost Stora Enso, plánuje prodat celý svůj středoevropský byznys včetně dvou pil v Česku.

Vysoké ceny ale vyvolal i dramatický úbytek dřeva na trhu. Zatímco v rekordním roce 2020 se na český trh dostalo téměř 36 milionů kubíků, v roce 2024 už jen necelých 18 milionů.

To se samozřejmě netýká jen Česka. Podle reportáže bavorské stanice BR24 z loňského listopadu některé tamní pily kvůli nedostatku suroviny omezily provoz. Jak také upozornil německý oborový web Forst Praxis, majitelé lesů pilaře obviňují, že nejsou ochotní platit férové ceny.

„Pily během krize (kůrovcové - pozn. red.) dosáhly obrovských zisků na úkor vlastníků lesů. Dnes chybí ochota platit tržní ceny,“ cituje web jednoho z vlastníků lesa.

V Česku se malé firmy s těmi velkými shodnou, že je třeba změnit strukturu soutěží o lesnické zakázky, Vondráček ale odmítá, aby šly případné změny na úkor menších zpracovatelů. „Rozhodně nesouhlasíme s netržním přidělováním zakázek a dříví jedné skupině podnikatelů,“ uvedl.

Když Dalibor Šafařík v prosinci 2022 nastupoval do čela státních lesů, slíbil kromě personální stability a transparentní obchodní politiky také pokračování rozsáhlé obnovy „druhově pestrých, stabilních a dlouhodobě ekonomicky udržitelných lesů“.

Zpočátku se zdálo, že od Fialovy vlády dostane pověstný klid na práci a nebude čelit tlaku na maximalizaci zisku a odvodů do rozpočtu Ministerstva zemědělství. Programové prohlášení vlády z března 2023 v kapitole věnované lesnímu hospodářství výslovně uvádělo, že budoucí zisky státního podniku nepůjdou do státního rozpočtu. „Namísto toho budou přispívat k obnově lesních ekosystémů a ochraně vody,“ plánoval Fialův kabinet.

Plány ale vydržely jen pár měsíců. Už v květnu oznámily LČR, že díky čistému pětimiliardovému zisku v předchozím roce budou moci v letech 2023 a 2024 státu poslat přes 6,8 miliardy korun. „Výsledek ovlivnilo zejména meziroční zvýšení cen dříví, a to až o 70 procent, a postupné zvládnutí kůrovcové kalamity téměř ve všech regionech,“ uvedl k tomu tehdy státní podnik.

V loňském roce LČR Ministerstvu zemědělství odvedly 5,5 miliardy korun, nejvíce od roku 2016. První odvod ve výši 4,4 miliardy šel podle informací SZ Byznys ze zisku podniku, pro zbývající částku už musely LČR sáhnout do rezerv určených například na bytovou výstavbu pro zaměstnance nebo na plánovanou novou administrativní budovu.

„Oba fondy jsou dočasně prázdné, s jejich naplněním počítáme po rozdělení zisku z roku 2025,“ říká mluvčí LČR Eva Jouklová. Dalších investičních plánů podniku se podle ní platby do státního rozpočtu nedotkly. „Letos navíc počítáme s navýšením investičních výdajů o 150 milionů korun (bez započtení dotací z řady programů), tedy ze 1,84 miliardy na 1,99 miliardy korun,“ napsala mluvčí.

Na opravy cest, vodních toků apod. nicméně dají letos LČR méně, než plánovaly. „U oprav počítáme s meziročním poklesem nákladů o 93 milionů korun (bez započtení dotací z řady programů), tedy z 1,055 miliardy na 908 milionů. Prioritu budou mít opravy a rekonstrukce koryt toků poškozených při povodních v roce 2024 včetně dalších vodohospodářských staveb i lesních cest,“ uvedla Jouklová.

Aktuální stav lesů ve správě státního podniku není snadné zjistit. Národní lesnický institut, který každých pět let vydává výsledky statistických šetření v rámci programu Národní inventarizace lesů, na aktuální zprávě právě pracuje.

Těžby LČR pod Šafaříkovým vedením rostly až v loňském roce, kdy se za tři čtvrtletí vytěžilo o zhruba pět procent více než za stejné období roku 2024 a o 10,7 % víc než za první tři kvartály roku 2023.

LČR ale při těžbách postupuje více méně podle svých strategických plánů. Ty předpokládaly postupný pokles z 10 milionů kubíků v roce 2022 na osm milionů v roce 2024. V prvních dvou letech vytěžily LČR o něco méně, než plán předpokládal, v posledním roce naopak plán o 100 tisíc kubíků překročily. K tomu podle předběžných výsledků došlo i loni.

„V podstatě jedou podle zákona, těží jen přírůst. Lesy vybrakované nejsou. Že by těžili víc, to nikdy neprokážete,“ řekl redakci zdroj z lesnického prostředí obeznámený se situací v LČR, který nechtěl být jmenován.

Státní lesy také snížily zásoby už vytěženého dřeva. Ty v roce 2021 činily necelý milion kubíků, o tři roky později to bylo 355 tisíc kubíků. Podnik tento vývoj komentoval pouze ve výroční zprávě za rok 2022, v níž napsal, že k poklesu vedla vysoká poptávka po surovém dříví.

Podle výroční zprávy klesly náklady na obnovu lesa z 1,6 miliardy v roce 2022 na 1,2 miliardy v roce 2024.

Za posledních 20 let se pozici ministra zemědělství vystřídalo celkem 14 politiků, zatímco v čele Lesů ČR za stejnou dobu stanulo devět manažerů. Dalibor Šafařík, který strávil ve funkci generálního ředitele něco přes tři roky, mezi nimi patřil k těm nejdéle sloužícím.

Vedení ministerstva chce mít o Šafaříkově nástupci jasno relativně brzy. Zájemci se do výběrového řízení musí přihlásit do 24. ledna a vítěz by měl být znám během několika týdnů. Podle informací SZ Byznys z lesnických kruhů patří k horkým kandidátům zejména Šafaříkův předchůdce Josef Vojáček.

Ten vedl podnik v letech 2018 až 2021, než jej odvolal tehdejší zastupující ministr zemědělství Marián Jurečka kvůli „manažerským pochybením a neefektivní reorganizací firmy“. Vojáček nechtěl na dotaz redakce ohledně zájmu o návrat do čela LČR odpovědět.