Článek
Na online virtuální akci Davos Agenda, která letos znovu kvůli pandemii nahradila sledované a prestižní Světové ekonomické fórum, hovořil v pondělí čínský prezident Si Ťin-pching. Významným bodem jeho proslovu bylo téma „spravedlivého růstu“ ekonomiky. Snaha o údajnou spravedlivost zamávala s byznysem a postavením některých velkých čínských firem.
Si zprvu ve svém projevu zmínil, že různé země a civilizace mohou prosperovat společně na základě vzájemného respektu a že můžou hledat společný základ k oboustranně výhodným výsledkům. Řekl také, že země potřebuje prozkoumat nové hnací síly hospodářského růstu, které by podpořily stabilní a solidní pokrok v globálním postpandemickém hospodářském oživení.
Si Ťin-pching ve svém projevu ale především uvedl, že z hospodářského růstu Číny budou mít prospěch všichni její občané „podstatnějším a spravedlivějším způsobem“.
Ovšem to vše, za jakou cenu? Komunistická strana Číny se v listopadu 2020 rozhodla zakročit proti nejmocnějším hráčům tamního technologického odvětví. Vydala tím jasný signál, že volnost, kterou si užívali magnáti jako nejbohatší Číňan Jack Ma, se chýlí ke konci.
Zpravodajská agentura Bloomberg napsala, že za jediný rok se čínské vládě přísnými opatřeními povedlo zcela změnit korporátní Čínu.
Postup čínských komunistů, kteří zakročili proti společnostem Ant Group a Alibaba jednoho z nejbohatších Číňanů Jacka Maa předloni v listopadu, se brzy rozšířil i do dalších společností, jako jsou Tencent Holdings nebo Didi Global.
Záplavu zásahů čínské vlády nezažil pouze technologický sektor. Tvrdá opatření se výrazně dotkla například online společností, finančních služeb, platforem sociálních médií, herních společností a také těžařů kryptoměn.
Společná prosperita
Peking se rozhodl posílit svůj dohled nad vším - od antimonopolního práva a bezpečnosti dat až po distribuci bohatství. Čína také zavedla přísnější pravidla pro uvedení firem na burzu. Tato opatření jsou součástí hlavní politické iniciativy prezidenta Si Ťin-pchinga, známé pod heslem „společná prosperita“.
Klíčem ke společné politice prosperity jsou pokusy Pekingu zmenšit obrovskou majetkovou propast mezi nejbohatšími a nejchudšími občany země. Je to problém, o kterém by někteří tvrdili, že ohrožuje vzestup druhé největší světové ekonomiky a zároveň představuje existenční hrozbu pro komunistickou stranu.
Zásahy čínských politiků spustily velký výprodej na trzích, který ve své nejextrémnější míře vymazal až 1,5 bilionu dolarů z hodnoty čínských akcií. Akcie firem poté procházely divokými výkyvy s každým novým vládním vyšetřováním, novými pravidly či varováním.
Nyní, po více než ročním období, jsou náznaky, že by „zaklekávání“ čínské vlády mohlo na intenzitě zpomalovat. Staré dobré časy neomezeného růstu ale ustoupily nové éře, kdy se giganti čínského soukromého sektoru přeskupují blíže ke komunistické straně. Nejistota kolem regulace podniků v Číně nyní ztěžuje společnostem ze zámoří rozhodování o potenciálních investicích.
Čína a její „zaklekávání“ na firmy
Listopad 2020
Burzy v Šanghaji a Hongkongu nečekaně zrušily primární veřejnou nabídku akcií (IPO) čínské finančně technologické společnosti Ant Group. Firma oznámila, že důvodem jsou některé změny v regulaci.
Z Antu měla přes noc vyrůst suverénně nejhodnotnější fintechová firma na světě s tržní kapitalizací 313 miliard dolarů.
Prosinec 2020
Státní úřad pro regulaci trhu zahájil vyšetřování společnosti Alibaba, která měla zneužívat svého dominantního postavení na trhu.
Internetový prodejce měl porušovat antimonopolní zákon tím, že bránil volnému oběhu zboží a porušoval obchodní zájmy prodejců.
Leden 2021
Zakladatel čínské internetové společnosti Alibaba Jack Ma se poprvé od října 2020 ukázal na veřejnosti. Prostřednictvím videohovoru se spojil se stovkou vesnických učitelů v Číně.
V médiích se spekulovalo, že manažer upadl v nemilost politických špiček po svých kritických poznámkách k čínskému regulačnímu systému.
Březen 2021
Akcie čínského technologického obra Tencent Holdings zažily výrazný propad na burze. Důvodem byla obava z regulace čínské administrativy, která čím dál více začínala brojit proti technologickým gigantům.
Duben 2021
Čínský státní úřad pro regulaci trhu udělil internetovému prodejci Alibaba pokutu 2,8 miliardy dolarů za zneužívání dominantního postavení na trhu a porušování antimonopolních pravidel.
Zmíněná suma představovala zhruba čtyři procenta tržeb firmy za rok 2019. Společnost Alibaba v prohlášení uvedla, že rozhodnutí úřadu „akceptovala“.
Červenec 2021
Čínský regulátor digitálního prostoru zakázal nabízet na internetu aplikaci čínské alternativní taxislužby Didi Global. Firma podle regulátora závažným způsobem porušovala pravidla shromažďování a používání osobních údajů. Agentura Bloomberg poukázala na rychlost řízení – regulátor se podnikem začal zabývat teprve dva dny před jeho zákazem.
Ve stejném měsíci Peking oznámil zpřísnění pravidel pro čínské firmy, které chtějí vstupovat na zahraniční akciové burzy. Dotknou se technologických společností s více než milionem uživatelů. Ty budou nově muset požádat o schválení úřad pro kybernetickou bezpečnost.
Srpen 2021
Vedoucí představitelé čínských technologických společností, které byly pod zvýšeným tlakem ze strany regulačních úřadů, slíbili, že budou podporovat snahu Pekingu o zajištění „společné prosperity“ a pomáhat menším podnikům.
Termínem „společná prosperita“ označuje Čína snižování rozdílů mezi bohatými a chudými.
Říjen 2021
Čínský regulátor uvedl, že společnost Meituan zneužila svého dominantního postavení na trhu online dodávek potravin v zemi. Meituan byl potrestán antimonopolní pokutou ve výši 533 milionů dolarů.
Regulátor trhu uvedl, že společnost tlačila na obchodníky, aby s ní podepsali exkluzivní dohody o spolupráci, a prováděla trestní opatření vůči těm, kteří tak neučinili.
